Togo

Trvalý silný růst díky investicím

Očekává se, že hospodářský růst zůstane v roce 2026 robustní. Veřejné a soukromé investice do infrastruktury – modernizace přístavů, zlepšení silniční sítě a rozvoj průmyslové platformy Adétikopé (AIP) – podpoří vývoz (fosfáty, sójové boby, textil) a reexport, čímž se upevní role země jako regionálního tranzitního uzlu. Pokračují práce na rekonstrukci dálnice Lomé–Cotonou (Benin) v rámci projektu koridoru Abidžan–Lagos, jehož cílem je zpřístupnit výrobní oblasti a usnadnit regionální obchodní toky. Nový program veřejných investic (PIP 2026–28) rovněž počítá se zvýšením výdajů na sociální oblast, posílením protiteroristických kapacit armády a elektrifikací venkova. Očekává se, že průmysl (21 % HDP) bude i nadále růst. Agroprůmysl a textilní průmysl se budou i nadále rozvíjet ve zvláštních ekonomických zónách, zatímco těžební sektor, který představuje malý podíl na ekonomice, by měl nabrat na síle. Vláda počítá zejména s urychlením místního zpracování fosfátů, hlavního vývozního produktu. Kromě toho byla v červenci 2025 zahájena těžba manganu v dole Nayéga, přičemž se očekává, že v letech 2025 až 2030 se objem těžby bude pohybovat mezi 4 000 a 8 000 tunami měsíčně. Zemědělství (20 % HDP) by mohlo těžit z oživení produkce bavlny. V této souvislosti si vláda klade za cíl přiblížit produkci k rekordní úrovni z let 2018–2019 (přes 140 000 tun), zatímco v současné době se potýká s tím, aby trvale překonala symbolickou hranici 60 000 tun. Na podporu sezóny 2025–2026 vláda zachovává motivační ceny pro producenty (300 CFA franků za kilogram bavlny v semenech a 14 000 CFA franků za pytel hnojiva) a plánuje zvýšit spotřebu hnojiv (předpokládá se 85 000 tun). Cílem těchto opatření je rovněž řešit výzvy v oblasti potravinové suverenity a odolnosti venkova. A konečně se očekává, že soukromá spotřeba zůstane silná, podporována mírnou inflací.

V roce 2025 dosáhla inflace nejnižší úrovně od roku 2017 díky klesajícím cenám energie a potravin a lepším místním sklizním. Cenová úroveň v roce 2026 však bude vystavena rizikům růstu souvisejícím s povětrnostními podmínkami, jakož i s regionální bezpečností a geopolitickým napětím. Vypuknutí války v Íránu v únoru 2026 způsobilo prudký nárůst světových cen ropy. Přetrvávání konfliktu by mohlo znovu podnítit importovanou inflaci v této zemi, která je závislá na dovozu ropy.

Fiskální konsolidace pokračuje podle plánu

Vzhledem k pokračujícím vpádům džihádistů na severu země budou úřady i nadále vyčleňovat značné prostředky na vojenský sektor a zároveň udržovat vysokou úroveň veřejných investic, zejména do infrastruktury. Očekává se však, že se rozpočtový deficit dále sníží a přiblíží se regionálnímu konvergenčnímu kritériu ve výši 3 % HDP. Toto zlepšení odráží zvýšené příjmy z překladištních činností v přístavu Lomé, jakož i pokračující fiskální konsolidaci prováděnou v rámci programu Rozšířené úvěrové facility (ECF) Mezinárodního měnového fondu (MMF), který byl podepsán v březnu 2024 na dobu 42 měsíců s přidělenou částkou 390 milionů USD. Rozpočet na rok 2026 (4 miliardy EUR, což představuje nárůst o 14 % oproti předchozímu rozpočtu) počítá s postupným snižováním dotací, zejména na elektřinu, veřejné služby a pohonné hmoty, a zachovává strop pro výdaje na mzdy ve veřejném sektoru na úrovni 15 % HDP. Sociální výdaje zůstanou prioritou, neboť se očekává, že budou tvořit téměř polovinu státního rozpočtu. Racionalizace dotací na pohonné hmoty – která počítala se 40% snížením do roku 2026 – by však mohla být zmařena prudkým nárůstem cen ropy způsobeným válkou v Íránu. Na straně příjmů si vláda klade za cíl zvýšit výběr daní prostřednictvím nových opatření: elektronické fakturace pro výběr DPH, zavedení 5% srážkové daně z vysokých výher z hazardních her a uplatnění nových vývozních daní na zemědělské suroviny. Pokračuje také reforma DPH, která přináší přísnější výjimky pro krmiva a vstupy pro chov hospodářských zvířat a rybolov. Vláda rovněž plánuje zvýšit spotřební daně (z tabáku a ojetých vozidel) a rozšířit základ daně z nemovitostí. Cílem je každoročně zvýšit daňové příjmy nejméně o 0,5 % HDP. Očekává se, že po dosažení maxima v roce 2024 bude poměr veřejného dluhu k HDP díky obezřetnému hospodaření postupně klesat. Vzhledem k vysoké závislosti na regionálním trhu (60 % veřejného dluhu) se orgány snaží zvýšit podíl zahraničního dluhu, který nabízí delší splatnosti a nižší úrokové sazby. Orgány se proto snaží omezit vysoké náklady na obsluhu dluhu (14 % HDP), které jsou důsledkem zpřísnění regionálních podmínek financování. MMF odhaduje, že riziko předluženosti, a to jak celkové, tak zahraniční, zůstane mírné, a to díky robustnímu růstu, pokračující fiskální konsolidaci a obnově regionálních rezerv. Tyto rezervy se po dosažení obzvláště nízkých úrovní postupně zotavují a do konce roku 2025 by měly dosáhnout úrovně odpovídající přibližně šesti měsícům dovozu. I přes toto zlepšení zůstává Togo vystaveno značnému krátkodobému tlaku na refinancování.

Obchodní deficit (12 % HDP) je strukturální v důsledku silné závislosti země na dovozu spotřebního a investičního zboží, v roce 2025 se však snížil díky oživení produkce bavlny, rozvoji zpracování zemědělských produktů a zlepšeným obchodním podmínkám. To bylo způsobeno tehdejším poklesem světových cen ropy a potravin, jakož i fixací měny k euru, které vůči dolaru posílilo. Očekává se, že tento trend bude v roce 2026 celkově pokračovat, ačkoli vyšší průměrná cena ropy v důsledku války v Íránu by mohla dovoz zdražit. Togo rovněž těží ze strukturálního přebytku v odvětví služeb (3 % HDP), podporovaného tranzitním obchodem a cestovním ruchem, jakož i z významného přebytku na účtu sekundárních příjmů (6 % HDP) díky převodům peněz od emigrantů. Očekává se proto, že schodek běžného účtu se v roce 2026 dále sníží. Pokrok při provádění reforem podporovaných rámcem ECF Mezinárodního měnového fondu posiluje důvěru zahraničních partnerů a umožní Togu přístup k regionálnímu i zahraničnímu financování, ať už zvýhodněnému, či nikoli.

Změna režimu a přetrvávající bezpečnostní rizika na severu

Ve volbách do zákonodárného sboru v dubnu 2024 získala strana Union pour la République (UNIR) – strana prezidenta Faureho Gnassingbého, který je u moci od roku 2005 – 108 ze 113 křesel v Národním shromáždění. V květnu 2024 schválilo Národní shromáždění ústavní reformu, která transformovala systém z prezidentského na parlamentní. V vůbec prvních senátních volbách v zemi, které se konaly v únoru 2025, získala UNIR 34 ze 41 volebních mandátů (zbývajících 20 bylo obsazeno jmenováním). V květnu 2025 byl Faure Gnassingbé jako předseda většinové strany Národním shromážděním jmenován do funkce předsedy Rady ministrů, což je nově vytvořená pozice, v níž se nyní soustřeďuje většina výkonné moci. Absence omezení počtu funkčních období a přítomnost rodiny Gnassingbéových v čele země od roku 1967, spolu s kontrolou nad bezpečnostními silami a politickými a soudními institucemi, naznačují, že zůstane u moci dlouhodobě. Vláda rovněž těží z viditelného hospodářského a sociálního pokroku. Nakonec, rovněž v květnu 2025, byl Jean-Lucien Savi de Tové, jediný kandidát ucházející se o tento úřad, zvolen 150 členy parlamentu prezidentem republiky, což je funkce, která se stala převážně symbolickou, jelikož její pravomoci byly reformou z roku 2024 výrazně omezeny.

Z hlediska bezpečnosti sever země i nadále trpí vpády džihádistů kvůli propustné hranici s Burkina Fasem. Výjimečný stav vyhlášený v regionu Savanes v roce 2022 byl prodloužen do března 2027. Násilí se však omezí na pohraniční oblast a úřady si nad touto oblastí udrží účinnou kontrolu.

Togo postupně posiluje své vazby s členskými zeměmi Aliance sahelských států (AES) – Burkina Faso, Mali a Niger – a zaujímá vůči jejich vojenským juntám smířlivější postoj, zejména vzhledem k tomu, že je silně závislé na obchodu s členy této skupiny. Togo bude rovněž pokračovat ve svých zvláštních vztazích s Čínou, která je jeho hlavním dodavatelem, bilaterálním věřitelem a významným investičním partnerem. Obě země v současné době pracují na dokončení protokolu, který má usnadnit přístup togolské sóji na čínský trh. Podle čínských úřadů se schvalovací proces ke konci roku 2025 nacházel v závěrečné fázi. Kromě toho Togo a Rusko posílily své vztahy. V listopadu 2025 se Faure Gnassingbé setkal s Vladimirem Putinem v Moskvě, aby oznámili otevření svých velvyslanectví. Vztahy se Západem, zejména s Francií a USA, však zůstaly nedotčeny. A konečně, hospodářské výsledky země a její schopnost provádět hospodářské reformy – podtržené závazkem MMF – budou i nadále posilovat pozitivní náladu mezi mezinárodními investory a dárci.

Poslední aktualizace: březen 2026