Uzbekistán

Trvalý hospodářský růst, avšak pod státní kontrolou

Očekává se, že hospodářský růst zůstane v letech 2025 a 2026 silný, i přes mírné zpomalení. Tato odolnost vyplývá z rozsahu strukturálních reforem prováděných od roku 2017, které zásadně proměnily hospodářský model země. V období 2017–2024 rostl reálný HDP v průměru o 5,3 % ročně. Vláda vyčlenila značné prostředky na investice do modernizace letišť, rozvoje zvláštních ekonomických zón a výstavby udržitelného datového centra v hodnotě 3 miliard USD. Silný vliv státu na ekonomiku prostřednictvím veřejných podniků a státních komerčních bank, které stále drží 65 % bankovních aktiv, však brání hospodářské soutěži a omezuje vznik plně konkurenceschopného soukromého sektoru. Na jedné straně došlo k některým privatizacím (Ipoteka, Agroexportbank, Poytakht), avšak mechanismy preferenčního úvěrování se stále hojně využívají a v roce 2024 představovaly 24,1 % úvěrů, což brání optimální alokaci kapitálu. V soukromém sektoru rostou zahraniční investice, k čemuž přispívají ekonomické reformy a zlepšené podnikatelské prostředí. V roce 2025 byly dokončeny významné projekty, včetně větrné farmy v hodnotě 2,4 miliardy USD ve spolupráci se společností ACWA Power a továrny na výrobu elektromobilů, která vznikla díky spolupráci mezi společnostmi BYD a UzAuto Motors. Současně zůstává spotřeba domácností silná, a to díky pokračujícímu růstu reálných mezd a významným peněžním převodům od krajanské komunity (10 % HDP v roce 2024), zejména z Ruska. Silný růst příjmů domácností přispěl k výraznému snížení míry chudoby, která klesla z 20,7 % v roce 2024 na 16,6 % v roce 2025. Kromě toho nabrala na síle tvorba pracovních míst, přičemž roční růst zaměstnanosti se odhaduje na 1,7 %, což převyšuje tempo růstu populace v produktivním věku, odhadované na 1 % ročně.

Na straně nabídky jsou hlavními hnacími silami růstu služby, které představují přibližně 45 % HDP. Růst v odvětví služeb dosáhl v roce 2024 celkem 13 %, a to zejména díky hotelům, restauracím, dopravě a logistickým službám. Průmysl (32 % HDP), v němž dominují odvětví ropy a plynu, chemického průmyslu, textilního průmyslu a automobilového průmyslu, vykazuje udržitelný růst díky poptávce po stavebních materiálech a průmyslových výrobcích. Zemědělství (bavlna, ovoce, zelenina, rýže, chov hospodářských zvířat) představuje přibližně 18 % HDP a zaměstnává 14 % pracující populace, i když v roce 2024 došlo ke zpomalení, kdy růst dosáhl 3,6 % ve srovnání s 4,1 % v předchozím roce. Těžební sektor zaměřený na zlato, měď a uhlí má strategický význam, zatímco růst v podsektoru ropy a zemního plynu je omezen vyčerpáváním zásob.

Očekává se, že inflace bude i nadále klesat, avšak stále zůstává na vysoké úrovni, a to především v důsledku růstu cen energií a dopravy. Je to výsledkem postupného snižování dotací na pohonné hmoty a reformy cen elektřiny, která byla zahájena v roce 2024 s cílem zohlednit skutečné výrobní náklady a racionalizovat veřejné výdaje. Tato opatření byla doprovázena postupným rušením některých daňových osvobození, zejména v oblasti DPH. S cílem zmírnit dopad růstu cen energií na zranitelné domácnosti plánuje vláda v listopadu 2025 poskytnout těmto domácnostem přímou pomoc ve výši 1 milionu somů (přibližně 80 USD) na domácnost. Navzdory těmto úpravám tarifů se očekává, že inflace bude i nadále klesat díky restriktivní měnové politice, fiskálnímu zpřísnění a očekávanému poklesu nákladů na dopravu. Centrální banka si klade za cíl dosáhnout do konce roku 2027 míry inflace ve výši 5 %, avšak dosažení tohoto cíle je nejisté. Trvalá slabost somu, která zdražuje dovoz, rychlý růst domácí poptávky poháněný rostoucími příjmy a nárůstem počtu obyvatel a rigidita v některých odvětvích, jako je energetika a doprava, vyvíjejí trvalý tlak na jádrovou inflaci.

Konzervativní hospodářská politika

Měnová politika zůstává restriktivní s cílem omezit inflační tlaky. V březnu 2025 zvýšila centrální banka (CBU) svou klíčovou úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 14 %. Její účinnost je však omezena slabým finančním zprostředkováním. CBU nadále uplatňuje režim plovoucího směnného kurzu, aby zabránila opětovnému vzniku paralelního trhu s dolarem. Má však potíže s potlačováním volatility měny vůči ruskému rublu, která je silně ovlivněna mezinárodními sankcemi a válkou na Ukrajině.

Pokud jde o rozpočet, navzdory mírným deficitům zůstává veřejný dluh na umírněné úrovni a má relativně příznivou strukturu: významná část je zahraničního původu (téměř 60 %) a denominována v cizích měnách, jedná se však převážně o zvýhodněné úvěry soustředěné u oficiálních věřitelů. Za účelem snížení deficitu se orgány snaží nejprve omezit štědré mzdy a sociální dávky z posledních let a poté zintenzivnit úsilí v boji proti neformálnímu sektoru s cílem zlepšit výběr daní.

Očekává se, že schodek běžného účtu zůstane významný, což odráží silnou závislost na dovozu investičního zboží, meziproduktů a hotových výrobků. Zlato zůstává hlavním vývozním produktem a v roce 2024 představovalo 44 % tržeb, následováno bavlnou (7 %), palivy (6 %) a zemědělskými produkty. Očekává se, že vývoz bude v roce 2026 dále růst, a to díky mírnému nárůstu cen bavlny a silné poptávce po zlatě. Očekává se, že 10% celní sazba oznámená USA v dubnu 2025 bude mít pouze omezený dopad vzhledem k nízké závislosti země na americkém trhu, mohla by však být nepřímo ovlivněna zpomalením poptávky ze strany jejích obchodních partnerů. Kromě toho existují silná podezření, že se Uzbekistán podílí na obcházení sankcí proti Rusku reexportem západních výrobků. A konečně, převody peněz od migrujících pracovníků jsou sice významné, ale nestačí k vyrovnání běžného účtu.

Autoritářský režim pod reformní fasádou

Vnitropolitiku i nadále ovládá silná koncentrace moci v rukou prezidenta Šavkata Mirzijojeva, který byl v červenci 2023 znovu zvolen v návaznosti na ústavní reformu, která prodloužila jeho funkční období na sedm let a umožňuje mu znovu kandidovat v roce 2030. V roce 2024 posílily parlamentní volby většinu Liberálně-demokratické strany, prezidentovy strany. Navzdory rétorice otevřenosti a reforem je režim autoritářský, bez skutečné opozice či nezávislého tisku, a občanská společnost je i nadále silně potlačována. Jmenování Saidy Mirziyoyevové, nejstarší dcery prezidenta, do čela prezidentské kanceláře podněcuje spekulace o dynastickém nástupnictví.

Uzbekistán zintenzivňuje své úsilí o diverzifikaci svých mezinárodních partnerství. Země dosahuje pokroku v procesu přistoupení ke Světové obchodní organizaci (WTO), přičemž již bylo podepsáno 23 dvoustranných dohod a o dalších 10 se stále jedná, a usiluje o plné členství do roku 2026. Tento krok doprovází sblížení s EU, o čemž svědčí summit EU–Střední Asie, který se konal v dubnu 2025 v Samarkandu a během něhož byl v rámci strategie „Global Gateway“ oznámen evropský investiční plán ve výši 12 miliard EUR. Uzbekistánu se dostává zvláštní pozornosti po otevření regionální pobočky Evropské investiční banky v Taškentu. Společné prohlášení z března 2025 s Kyrgyzstánem a Tádžikistánem navíc ukončilo jejich hraniční spory. Zároveň jsou zásadní vztahy s Ruskem, zejména v energetickém sektoru (dovoz plynu). Dohoda podepsaná na konci roku 2024 počítá s výstavbou šesti ruských jaderných reaktorů do roku 2029. Společná vojenská cvičení (Hamkorlik-2025) rovněž ilustrují bezpečnostní spolupráci mezi oběma zeměmi. Čína je významným ekonomickým partnerem. Uzbekistán nakonec prosazuje vyváženou diplomatickou politiku, jejímž cílem je zachovat si suverenitu a zároveň maximálně využít ekonomické příležitosti, které nabízejí jeho západní partneři, aniž by přerušil své strategické vazby s Ruskem a Čínou.

Poslední aktualizace: říjen 2025