Spojené státy americké
Čína
Evropa
Jižní Korea
Japonsko
Tchaj-wan (Čínská republika)Pomalejší růst v roce 2026
Hospodářský růst zůstal v roce 2025 silný a oproti roku 2024 zaznamenal mírný nárůst. Hlavním zdrojem dynamiky byl boom vývozu (90 % HDP v roce 2024), a to i přes zavedení nových cel ze strany USA – největšího vývozního trhu země, na který připadá 30 % vývozu. Od dubna 2025 byla zavedena prozatímní sazba ve výši 10 %, která byla v srpnu zvýšena na 20 %. Tato vyšší sazba je výsledkem formální dohody podepsané v říjnu, která výrazně snížila 46% clo původně oznámené v den osvobození. Clo ve výši 40 % se bude rovněž uplatňovat na výrobky reexportované Vietnamem ze třetích zemí, které nesplňují kritéria stanovená USA. Síla vývozu spočívala především v počítačích a elektronických součástech, z nichž některé jsou od zvýšení cel osvobozeny. Vietnam má poněkud podobnou ekonomickou strukturu a politický systém jako Čína, těží však z nižších cel než jeho soused, a proto i nadále využíval obchodních napětí mezi Čínou a USA. V oblasti služeb počet příjezdů zahraničních turistů, zejména z Číny (24 %) a Jižní Koreje (19 %), v roce 2025 nadále rychle rostl a překročil úroveň z roku 2019 o 18 %. Na rozdíl od tohoto dynamického vývoje zůstala spotřeba domácností mírná a udržovala podobné tempo jako v roce 2024, přičemž zůstala pod úrovní z období před pandemií. Mírné zmírnění inflace však naznačuje, že objem spotřeby mírně vzroste.
Očekává se, že vývoz zůstane i v roce 2026 hlavním zdrojem růstu, ačkoli tempo jeho příspěvku by se mohlo oslabit v důsledku normalizačního trendu po prudkém nárůstu v letech 2024 a 2025. Vývoz bude i nadále pohánět produkci zpracovatelského průmyslu, v níž dominuje elektronika, oděvy a obuv. Produkce může i nadále těžit z restrukturalizace dodavatelských řetězců. Zatímco zvýšený dohled USA nad reexporty pravděpodobně podpoří příliv přímých zahraničních investic (PZI), nejistota ohledně probíhajících diskusí o samotné definici reexportů by mohla utlumit nadšení investorů. Tyto investiční toky pocházejí hlavně ze Singapuru, Číny a Hongkongu. Společnosti v zahraničním vlastnictví jsou pro vietnamskou ekonomiku nepostradatelné. Zastávají přibližně 70 % vývozu země a v roce 2025 zaznamenaly 9% nárůst. Současně by vietnamský cestovní ruch mohl i nadále rychle růst na pozadí napětí mezi Thajskem a Kambodžou. Navíc diplomatické napětí mezi Čínou a Japonskem pravděpodobně omezí cestování čínských turistů do Japonska, což by mohlo zvýšit počet turistů ve Vietnamu.
Soukromou spotřebu by mělo podpořit prodloužení dezinflačního trendu, nižší míra skrytého nezaměstnanosti a prodloužení snížené sazby DPH z 10 % na 8 % do konce roku 2026. Spotřebu by mohlo dále podpořit i rozhodnutí Národního shromáždění rozšířit práva na zdravotní péči a snížit náklady na zdravotní péči pro obyvatelstvo v rámci programu probíhajícího v letech 2026 až 2035. Poté, co Vietnamská státní banka (SBV) v roce 2023 několikrát snížila svou klíčovou úrokovou sazbu s cílem podpořit ekonomickou aktivitu, zachovala status quo s referenční úrokovou sazbou ve výši 4,5 %. V roce 2025 však došlo k uvolnění měnové politiky. SBV zvýšila svůj cíl růstu bankovních úvěrů. Celkový objem nesplacených úvěrů vzrostl v prvních jedenácti měsících roku 2025 o 17 % (ve srovnání s 11 % ve stejném období roku 2024). K tomuto nárůstu mohlo přispět snížení povinných minimálních rezerv u řady bank od 1. října. V roce 2026 se sice může tlak na snižování sazeb zmírnit díky klesajícím úrokovým sazbám v USA a skutečnosti, že inflace by podle prognóz měla zůstat pod cílem 4,5 %, avšak velký objem úvěrů v selhání – v březnu 2025 představovaly 5,3 % celkového objemu úvěrů – omezí prostor pro výrazné uvolnění měnové politiky.
Mezinárodní rezervy zůstanou na nízké úrovni
Veřejný deficit se v roce 2025 výrazně prohloubil. Výdaje, které se soustředily na investice (+30 % za prvních jedenáct měsíců roku 2025), rostly rychleji (+19 %) než příjmy (+17 %). V roce 2026 se očekává, že se schodek bude dále prohlubovat, avšak pouze mírně. Očekává se, že výdaje se opět zaměří na investice. Předpokládá se výrazný nárůst výdajů na infrastrukturu, přičemž prioritu budou mít doprava, energetika a digitalizace. Realizaci by však mohly brzdit zpoždění při uvolňování pozemků a pomalé schvalovací postupy. Za prvních jedenáct měsíců roku 2025 dosáhly veřejné investiční výdaje pouze 63 % ročního plánu. Veřejný dluh, z něhož více než dvě třetiny tvoří domácí dluh, zůstane na nízké úrovni. Skládá se téměř výlučně ze střednědobých a dlouhodobých splatností a je z velké části denominován v místní měně. Hlavním zdrojem zranitelnosti jsou podmíněné závazky, zejména ty související s neefektivními státními podniky a křehkým bankovním systémem.
Pokud jde o vnější účty, očekává se, že přebytek běžného účtu se bude i nadále snižovat v souladu s poklesem přebytku obchodní bilance se zbožím (9,4 % HDP v roce 2024), jelikož růst dovozu zpomaluje pomaleji než růst vývozu, přičemž ten se po prudkém nárůstu v letech 2024–2025 také zpomalí. Dovoz zůstane na vysoké úrovni díky silným investicím, které zvyšují poptávku po kapitálových statcích a vstupech. Kromě toho by se mohl prohloubit schodek primárních příjmů (3,4 %), který je poháněn repatriací zisků zahraničních společností působících ve Vietnamu. Nižší přebytek běžného účtu bude zatěžovat nízké devizové rezervy, které byly v září 2025 odhadovány na 2,2 měsíce dovozu.
V ohnisku napětí mezi Čínou a USA
Tô Lâm stojí v čele Vietnamské komunistické strany od smrti předchozího generálního tajemníka Nguyena Phu Tronga v červenci 2024. Od převzetí vedení strany zahájil novou národní rozvojovou strategii založenou na čtyřech pilířích: vědě a technologii, mezinárodní integraci, právním státu a růstu taženém soukromým sektorem. Generál Luong Cuong, který je členem ozbrojených sil, ho nahradil v úřadu prezidenta poté, co ho v říjnu 2024 jmenovalo Národní shromáždění. 14. sjezd strany, který se koná každých pět let, se uskuteční v lednu 2026. Delegáti sjezdu – zastupující stranické organizace v provinciích, ministerstvech a armádě – zvolí přibližně 200 členů Ústředního výboru na funkční období 2026–2030. Ten poté jmenuje členy politbyra, v němž zasedají čtyři hlavní představitelé země: generální tajemník strany, předseda vlády, prezident státu a předseda Národního shromáždění. Obecně se očekává politická kontinuita. Na konci roku 2025 byl k veřejné konzultaci předložen návrh politické zprávy, strategického plánu rozvoje, jako klíčový dokument, který má být předložen sjezdu. Zpráva znovu zdůrazňuje potřebu zavést nový model růstu založený na čtyřech pilířích a stanovuje cíl průměrného ročního růstu HDP ve výši 10 %.
Vietnam byl v roce 2024 obzvláště aktivní na diplomatické scéně. Navázal užší vztahy s několika asijskými zeměmi (Japonskem, Filipínami a Malajsií), zejména v oblasti bezpečnosti, a upevnil své vazby s USA v rámci strategického partnerství. Vztahy s novou americkou administrativou však byly v následujícím roce narušeny zavedením některých z nejvyšších „vzájemných“ amerických cel, která byla odůvodněna vysokým obchodním deficitem USA vůči Vietnamu a tvrzením USA, že Vietnam reexportuje čínské výrobky. Na pozadí čínsko-amerických napětí a totální americké celní ofenzívy je pro Vietnam stále obtížnější udržovat rovnováhu mezi USA a Čínou. Během návštěvy Si Ťin-pchinga v dubnu 2025 bylo podepsáno 45 dohod s cílem posílit bilaterální hospodářské vztahy. Navzdory územnímu sporu v Jihočínském moři je Peking významným obchodním partnerem a v roce 2024 na něj připadalo 38 % dovozu a 15 % vývozu. Ve snaze dále posilovat svou přítomnost na mezinárodní diplomatické scéně Vietnam v roce 2025 posílil vztahy s pěti zeměmi – Indonésií, Novým Zélandem, Spojeným královstvím, Singapurem a Thajskem – na úroveň strategických partnerství. Přítomnost Vietnamu na diplomatické scéně byla rovněž podtržena jeho rolí hostitelské země při uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o kyberkriminalitě (Hanojská úmluva) v říjnu 2025.