Téměř dvě desetiletí po vstupu do skupiny BRICS se Jihoafrické republice nepodařilo splnit své sliby v oblasti rozvoje. HDP na obyvatele v roce 2025 je nižší než v roce 2007, přičemž došlo k výraznému zhoršení sociálních ukazatelů: nezaměstnanost, rostoucí chudoba a výrazně zhoršená infrastruktura. Na rozdíl od svých rozvíjejících se partnerů v Asii a Latinské Americe zůstává „duhový národ“ uvězněna v nízkém růstu, brzděn dvěma hlavními strukturálními překážkami: selháním energetického systému a hlubokými deformacemi na trhu práce.
Jihoafrická republika se nachází na kritické křižovatce. Země má prostředky k oživení – diverzifikovanou průmyslovou základnu, silný finanční sektor, důvěryhodné instituce –, ale brzdí ji strukturální problémy v oblasti energetiky a zaměstnanosti. Bez hlubokých a trvalých reforem zůstane růstový potenciál trvale omezen. Předpokládáme růst ve výši 0,8 % v roce 2025 a 1,3 % v roce 2026.
Aroni Chaudhuri, ekonom společnosti Coface pro Afriku
Od naděje v roce 2000 k deziluzi po pandemii
Díky prudkému růstu cen komodit a úspěšné integraci do globálního obchodu dosáhla Jihoafrická republika v první dekádě tohoto století průměrného ročního růstu ve výši 4,3 %. Investice byly na vzestupu, spotřeba domácností byla silná a země se zdála být připravena na rychlý rozvoj spolu s dalšími rozvíjejícími se ekonomikami.
Tři po sobě jdoucí krize – finanční krize v roce 2008, konec supercyklu komodit v roce 2014 a poté pandemie – však odhalily hluboké strukturální slabiny. Investice jsou dnes stagnující a představují pouze 14,5 % HDP, což je nedostatečné pro stimulaci ekonomiky a obnovu stávající infrastruktury a výrazně pod úrovní srovnatelných zemí.
Energetická krize: hlavní překážka růstu
Elektřina, páteř jihoafrické ekonomiky, se stala její Achillovou patou. Eskom, veřejný monopol, který kontroluje více než 90 % produkce, trpí již více než deset let chronickým nedostatkem investic. Reálné investiční výdaje od roku 2012 klesaly a včas se nezotavily.
Tato situace má své kořeny v nedostatečné regulaci tarifů a špatném řízení. Do roku 2008 byly ceny elektřiny uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořila energeticky náročná průmyslová odvětví. Když úřady konečně přijaly realističtější tarifní politiku, bylo již příliš pozdě: stárnoucí infrastruktura způsobovala stále více výpadků, poptávka klesala a společnost Eskom se ocitla v bludném kruhu dluhů. Mezi lety 2008 a 2019 se tarify čtyřnásobně zvýšily, aniž by se vyřešily problémy s dodávkami.
(zdrojová data pro graf v .xls formátu)
Důsledky jsou katastrofální: masivní výpadky dodávek elektřiny paralyzující ekonomickou aktivitu, zničení výrobní kapacity, odliv soukromých investic a zhoršení stavu veřejných financí. Státem garantovaný dluh společnosti Eskom prudce vzrostl, což přispělo ke zvýšení poměru veřejného dluhu k HDP z 28 % v letech 2007–2008 na 76 % v letech 2024–2025.
Hluboce nevyvážený trh práce
Druhou významnou překážkou je trh práce. S mírou nezaměstnanosti 33,2 % ve druhém čtvrtletí roku 2025 patří Jihoafrická republika k zemím s nejvyšší mírou nezaměstnanosti na světě. Tato situace je výsledkem toxické kombinace faktorů: pokračující deindustrializace od roku 2008, nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných pracovnících (42 % pracující populace nemá středoškolské vzdělání) a především územní dědictví apartheidu, které udržuje velkou část populace daleko od ekonomických center.
I přes konec apartheidu před více než 30 lety přetrvává prostorová segregace. Černošské čtvrti a znevýhodněné oblasti zůstávají daleko od center zaměstnanosti, s neúnosnými náklady na dopravu a nedostatečnou infrastrukturou. Tato územní fragmentace vede ke strukturálnímu vyloučení, které udržuje účast na trhu práce abnormálně nízkou a omezuje účinnost jakékoli politiky na podporu zaměstnanosti.
(zdrojová data pro graf v .xls formátu)
Vyhlídky na zlepšení jsou stále nejisté
Navzdory těmto výzvám se však objevují i některé pozitivní signály. Vznik koaliční vlády v roce 2024 představuje bezprecedentní politický zlom a mohl by přinést větší pluralitu a dohled. Byly zahájeny rozsáhlé reformy zaměřené na restrukturalizaci společnosti Eskom, zvýšení účasti soukromého sektoru v energetice a zmírnění regulačních omezení pro podniky.
Cesta vpřed však bude dlouhá. I přes ambiciózní reformy bude trvat několik let, než Jihoafrická republika znovu získá svůj potenciál dynamické a slibné rozvíjející se ekonomiky, jak se předpokládalo v roce 2000. K dosažení tohoto cíle má země stále k dispozici značné prostředky: nejrozvinutější průmyslovou základnu v Africe, sofistikovaný finanční sektor, důvěryhodnou centrální banku a plnou integraci do globálních obchodních a finančních okruhů. Pokud budou odstraněny strukturální překážky, mohla by Jihoafrická republika těžit z regionálního růstu Afriky a znovu získat své místo jako kontinentální mocnost.
> Více informací získáte stažením celé studie (.pdf file) <
