Odvětví energetiky: Výhled a příležitosti v našem nejnovějším podcastu

Nedávná energetická krize zdůraznila závislost našich ekonomik na energetických zdrojích. Nemohla by být energie zítřka s ohledem na snižující se dostupnost fosilních paliv a nutný přechod k dekarbonizovanějším alternativám dražší a méně jistá v dostupnosti? Vybrané úryvky z nového dílu podcastu Trade Talk společnosti Coface s naším hlavním ekonomem Jeanem-Christophem Caffetem a Marcem-Antoinem Eyl-Mazzegou, ředitelem Centra pro energetiku a klima při IFRI.

Válka na Ukrajině ovlivnila trh s energií, zejména dodávky plynu. Jakou analýzu můžeme provést na základě právě proběhlé zimy?

 

Jean-Christophe Caffet: Riziko přerušení dodávek zemního plynu v Evropě bylo velmi reálné. Nedošlo k němu však z několika důvodů, v neposlední řadě díky abnormálně vysokým teplotám na podzim a v zimě, což nám umožnilo ušetřit v Evropě přibližně 20 miliard m3 zemního plynu.

Druhým důvodem je zvýšení účinnosti, kterého dosáhly domácnosti, a snížení výroby zaznamenané v energeticky náročných výrobních odvětvích. A konečně, čínská politika nulového kovidu umožnila Evropě zajistit dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). V důsledku toho máme nyní v Evropě vysoké zásoby zemního plynu, což je dobrou předzvěstí pro nadcházející zimu.
 

 

Pokud jde o zkapalněný zemní plyn (LNG), došlo od krize k nějakým strategickým změnám v oblasti dodávek a/nebo výstavby infrastruktury?

Marc-Antoine Eyl-Mazzega: Historicky plyn do Evropy proudil především plynovody z Ruska, a to v ose východ-západ. Nyní, když byly tyto ruské plynovodní toky z velké části přerušeny, jsme během několika měsíců přešli na systém západ-východ. To je zásadní převrat, který nemá obdoby!

Účastníci plynárenských přepravních soustav zavedli technická opatření potřebná k obrácení toků, například k tomu, aby plyn mohl proudit z Francie do Německa. Německo, největší evropský trh s plynem, nemělo kvůli svému privilegovanému vztahu s Ruskem žádnou infrastrukturu pro dovoz LNG. To se nyní dramaticky změnilo: německá vláda v naléhavé situaci nařídila pronájem různých plovoucích zařízení na opětovné zplyňování, která byla instalována v rekordním čase, což Německu umožnilo dovážet velké množství zkapalněného zemního plynu a získat přístup na celosvětový trh s LNG.

Energy sector - Podcast Trade Talk

strávený čas 00:00

Celkové trvání 10:54

Představuje znovuotevření čínské ekonomiky a geopolitické sblížení mezi Čínou a Ruskem krátkodobou hrozbu pro dodávky plynu?

Jean-Christophe Caffet: Rusko nemůže přesměrovat veškerý svůj zemní plyn do Číny. Rusko proto musí posílat svůj plyn jinam. Čínská poptávka je jednou z hlavních otázek, které si klademe ohledně roku 2024: prakticky zmizela, ale v loňském roce se prudce snížila. Zmírnění hygienických omezení v Číně otevírá cestu k oživení čínské ekonomiky. Tímto směrem se ubírá prognóza společnosti Coface, která naznačuje zrychlení čínského dovozu LNG, který již nyní meziročně vzrostl o 15 %. To je na hony vzdáleno obavám z narušení dodávek do Evropy... a na první pohled by tomu tak být nemělo!

On the other hand, we have no control over what might happen in terms of supply, since disruptions to liquefaction units can always occur. If there were to be physical disruptions, it would be the emerging countries that would suffer, as in 2022, when they were unable to match the prices on the international natural gas markets.

 

Hodně se mluví o plynu, ale v energetických a finančních krizích posledních desetiletí se pozornost soustředila na ropu. Jak si tento trh vede dnes?

Jean-Christophe Caffet: Těžba zůstává strukturálně omezená v důsledku nedostatečných investic v posledních deseti letech a absence jakéhokoli oživení těžby ropy z břidlic v USA. Různé prognózy ukazují na obnovení napětí ve druhé polovině roku 2023, kdy se trh nachází v situaci nedostatečné nabídky. Při možném odrazu cen ropy nad současnou úroveň (kolem 75 USD za barel ropy Brent) by se od léta mohla opět projevit inflace.

Marc-Antoine Eyl-Mazzega: Nepochybně nás trápí zastavení čínské ekonomiky a napětí v hodnotových řetězcích, které tento růst poptávky zpomalily. Ale bude se to opakovat! Produkce a investice se budou nedostávat a alternativy pro snížení poptávky po ropě nejsou nasazovány dostatečně rychle. Čeká nás tedy skutečná výzva! Tím spíše, že politicky se Saúdská Arábie a Rusko, spojenci v rámci OPEC+, rozhodly, že relativně vysoká cena ropy pomůže podpořit jejich ekonomiky. V Evropě poptávka klesá, protože máme vysoce výkonná vozidla a nasazujeme elektromobily. Zbytek světa je však ještě daleko, zejména rozvíjející se země, jejichž národní měny vůči dolaru oslabují a pro něž je váha ropy v jejich platební bilanci a ekonomice převažující.

 

Energie jsou hlavní složkou inflace: máme očekávat trvalou inflaci?

Jean-Christophe Caffet: Demografický vývoj, zpomalující se růst produktivity, reorganizace hodnotových řetězců: existuje mnoho důvodů domnívat se, že inflace bude jistě udržitelná. Ceny energií v příštích několika letech porostou kvůli nedostatečným investicím do dnešních zdrojů energie, ropy a plynu. Stojíme také před výzvou investovat do energií budoucnosti: zelených a dekarbonizovaných energií. To představuje kolosální objem investic (3 až 4 biliony ročně) k dosažení cíle Net Zero 2050. Energie proto bude v nadcházejících letech vektorem inflace světové ekonomiky.
 

The question of energy supply obviously involves issues of national sovereignty and economic sustainability. Which countries have the most to fear on these issues?

Jean-Christophe Caffet: Především rozvíjející se země, především ty s malými nebo žádnými energetickými zdroji, ale také země, které jsou silně závislé na dovozní kapacitě a flexibilitě, kterou lze přesměrovat. Mezi rozvíjejícími se zeměmi jsou země, které mají kombinaci obtíží: pokud jde o vybavenost zdroji, makroekonomickou nerovnováhu v nejširším slova smyslu, vnější nerovnováhu, slabé měny a nízké rezervy finančních zdrojů, zejména devizových rezerv. Země v této situaci jsou na všech kontinentech, zejména v Africe a jižní Asii.

Marc-Antoine Eyl-Mazzega: V Evropě objevujeme nová zranitelná místa spojená s nízkouhlíkovými technologiemi, průmyslovými hodnotovými řetězci a skutečností, že jsme těmto otázkám v posledních letech nevěnovali dostatečnou pozornost. Mnozí jiní hráči šli mnohem dál a zaujali dominantní postavení, například Čína v oblasti těžby, rafinace, technologií čisté mobility, větrné energie... Čína dokáže vyrábět ve velmi velkém měřítku, a proto může dosáhnout úspor z rozsahu, které my nemáme. Pokud nebudeme reagovat, hrozí nám dvojí riziko: přechod na novou ekonomiku a zároveň ztráta pracovních míst a vysoká zranitelnost při sebemenším geopolitickém nebo geoekonomickém šoku. Přesně v této situaci se nacházíme v Evropě, a proto musíme oživit naši průmyslovou politiku. Budou předložené návrhy stačit? Nebo už je pozdě? To jsou otázky, které jsou v sázce!

Poslechněte si celou epizodu na našich webových stránkách a na všech platformách. A přihlaste se k odběru, aby vám nic neuniklo!

Autoři a odborníci