V posledních dvou letech ovlivnily trendy v oblasti insolvence v regionu střední a východní Evropy různé hospodářské podmínky, podpůrná opatření a právní změny. Zjistěte, jak.
Několik faktů
- Po poklesu řízení v roce 2020 se v roce 2021 zvýšil počet případů podnikové platební neschopnosti ve střední a východní Evropě (SVE) a ve většině zemí téměř dosáhl předpandemické úrovně.
- Sedm zemí zaznamenalo vyšší počet insolvencí (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko) a pět zemí zaznamenalo pokles (Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Srbsko a Slovinsko).
- Vzhledem k postupnému ukončování podpůrných opatření COVID a důsledkům rusko-ukrajinské války se v nadcházejících čtvrtletích očekává nárůst počtu firemních insolvencí ve střední a východní Evropě.
V posledních dvou letech ovlivnily trendy v oblasti insolvence v regionu střední a východní Evropy různé hospodářské podmínky, podpůrná opatření a právní změny. Pandemie COVID vyvolala hospodářský pokles, který se projevil poklesem regionálního růstu o 4 %. Ačkoli během tohoto poklesu došlo v zemích střední a východní Evropy k poklesu podnikové platební neschopnosti, bylo to díky masivním státním podpůrným opatřením pro domácnosti a podniky. "V roce 2021 region zaznamenal zvýšený růst (5,5 %), ale očekává se, že v letošním roce se tato dynamika rozptýlí s předpokládaným tempem růstu 3,2 %," uvedl Grzegorz Sielewicz, ekonom společnosti Coface pro střední a východní Evropu. "Všechny země střední a východní Evropy budou pravděpodobně trpět přímými i nepřímými důsledky rusko-ukrajinské války. Pobaltské země zaznamenají nejslabší tempo růstu vzhledem ke svým obchodním vazbám na Rusko."
Ukončování podpůrných opatření a stále náročné prostředí jsou příčinou nárůstu počtu insolvencí
Po poklesu počtu insolvencí podniků v regionu v roce 2020 došlo v roce 2021 k nárůstu insolvenčních řízení a téměř k návratu na úroveň před pandemií. Tento nárůst se očekával vzhledem k záměrům vlád ukončit masivní rozsah podpůrných opatření. Regionální vážený průměr HDP vypočtený z dynamiky insolvenčních řízení v jednotlivých zemích ukázal v roce 2021 nárůst o 34,7 % oproti předchozímu roku (+1,5% nárůst bez Polska, kde celkový počet řízení prudce vzrostl především v důsledku nových řízení).
Sedm zemí zaznamenalo vyšší počet insolvencí než v předchozím roce (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko) a pět zemí zaznamenalo pokles (Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Srbsko a Slovinsko). Polsko zaznamenalo téměř dvojnásobný počet řízení, z velké části v důsledku nárůstu specializovaných řízení zavedených na podporu podniků, které měly potíže s likviditou v důsledku pandemie. I přes tento nárůst dosáhla míra insolvence v Polsku, tj. podíl celkového počtu řízení na celkovém počtu aktivních společností, 0,06 %, což znamená, že pouze 6 z 10 000 společností v Polsku prošlo dostupnými úředními postupy.
Mnohem vyšší míra insolvence byla zaznamenána v zemích, kde je využívání insolvenčních řízení populárnější, tj. +1,61 % v Chorvatsku a +3,31 % v Srbsku.
Celosvětová hospodářská situace v posledních dvou letech představovala pro společnosti ve střední a východní Evropě náročné prostředí. Hospodářské oživení, které začalo v polovině roku 2020, bylo rychlejší, než se očekávalo, a vyvolalo prudký nárůst poptávky, zejména ve výrobním sektoru. Ceny energetických komodit, dopravy a různých kovů a vstupů používaných ve výrobním procesu prudce vzrostly. V některých případech nedostatek omezil úroveň výroby. Nejzřetelnější příklad pochází z oblasti polovodičů, jejichž nedostatek vedl ke snížení počtu směn a dočasnému uzavření závodů na výrobu vozidel různých automobilových značek. Vyšší náklady na energie a pohonné hmoty při zvýšených cenách výrobních vstupů snížily ziskovost společností. Tento globální vývoj se týkal společností ve střední a východní Evropě vzhledem k jejich zapojení do různých problémů dodavatelského řetězce a významným obchodním vazbám regionu se západní Evropou.
Od jedné krize ke druhé
Přestože pandemie koronaviru pokračuje, je tu další výzva, která postihla ekonomiky a podniky: Ruská invaze na Ukrajinu okamžitě přispěla k prudkému nárůstu cen energií, protože Evropa je nadále závislá na dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Obě země jsou navíc významnými producenty a vývozci zemědělských komodit. Zemědělsko-potravinářská produkce je také závislá na cenách hnojiv, které rovněž zrychlily, a region střední a východní Evropy je závislý na hnojivech dovážených z Ruska a Běloruska. Kromě toho vyšší světové ceny & nedostatek kovů v důsledku války dále prohloubily narušení dodavatelského řetězce. Tyto faktory vedly k dalšímu zvýšení cen energií a vstupů pro podniky, včetně těch ve střední a východní Evropě. Kromě toho je pro jejich možnou klientelu znepokojující také snížení kupní síly domácností. Ekonomiky střední a východní Evropy zaznamenaly zrychlenou inflaci především v důsledku zvýšených cen energií, ale také rostoucích cen potravin.
Rusko zůstává důležitou obchodní destinací pro region střední a východní Evropy, zejména pro pobaltské země. Celkový vývoz a dovoz s Ruskem představoval v roce 2021 15,1 % litevského HDP. Ruská invaze na Ukrajinu navíc vyvolala obrovskou humanitární krizi s ekonomickými dopady. Ačkoli se očekává, že všechny země střední a východní Evropy zaznamenají v roce 2022 nižší tempo růstu ve srovnání s odhady před válkou, příliv ukrajinských uprchlíků by mohl regionální růst alespoň krátkodobě podpořit.
"Vzhledem k těmto výzvám očekáváme, že nárůst insolvencí podniků bude v příštích čtvrtletích pokračovat," vysvětluje Jarosław Jaworski, regionální generální ředitel společnosti Coface pro střední a východní Evropu. "Důsledky rusko-ukrajinské války tento nárůst ještě urychlí, zejména proto, že není pravděpodobné, že by byly realizovány rozsáhlé podpůrné programy pro místní podniky, jako tomu bylo v době výluk v důsledku koronaviru."
