Na konci listopadu poskytl Xavier Durand, generální ředitel společnosti Coface, obsáhlý rozhovor deníku L'Agefi. V této první části vysvětluje, jaké důsledky mají konflikty ve světě pro společnosti a co to znamená pro Coface.
Války na Ukrajině a v Izraeli znovu přitáhly pozornost k politickým rizikům. Jak to ovlivní naši schopnost číst změny v ekonomice?
O politickém riziku jsme do roku 2019 nebo dokonce až do roku 2022 příliš neuvažovali. Považovali jsme za samozřejmé, že dominantní model západních demokracií bude pokračovat v neustálém pokroku - přinejmenším jako model, o který se lze snažit. Se 70 lety míru za zády se zdálo, že svět stojí na stabilnějších základech, než se ve skutečnosti ukázalo.
K hlavním faktorům tohoto nového uspořádání patří ohrožení vlivu Spojených států, které se za vlády Donalda Trumpa změnilo ze špatného na horší, a stažení ze světové scény, které inicioval. Zároveň se na mezinárodní scéně znovu objevilo Rusko, a to válkou na Ukrajině nebo napříč Afrikou. V souvislosti s válkou v Izraeli pak znovu vyvstává otázka Íránu. Čína také začíná napínat své svaly, jak můžeme vidět v Čínském moři a ve vztazích se svými sousedy. A je tu další blok, který hodlá zpochybnit zavedený řád: BRICS. Přestože tyto země - Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika[1] - mají rozdílné zájmy, jen to ukazuje, že směřujeme k roztříštěnějšímu, multipolárnímu světu. Tyto různé zdroje otřesů vytvářejí nestálost, na kterou jsme zapomněli, ale díky níž je obtížné určit nové rozložení sil.
Hospodářský dopad těchto válek vytváří vítěze a poražené v závislosti na tom, jak moc jsou zúčastněné strany vystaveny nárůstu cen surovin. Zdá se, že Evropa je poraženým: je v první linii energetické krize, zatímco Spojené státy z ní docela těží spolu se zbrojením, které dává jejich vývozu nový impuls.
Dodavatelské řetězce budou postupně restrukturalizovány, přičemž západní země chtějí najít cestu, jak se vymanit z offshoringu a upřednostnit nearshoring a právě nedávno i friendshoring. Tento posun bude nevyhnutelně postupný, protože pracovní sílu a infrastrukturu nelze přemístit ze dne na den. A pak se musíte smířit s tím, že výroba bude dražší. To je cena, která přichází s tím, že máte vše pod kontrolou.
Pokud odhlédneme od rizika země, jaké jsou nové hrozby, kterým podniky čelí?
Po letech měnové expanze a levných peněz zavedených v důsledku Covidu překvapila síla a rychlost bezprecedentních vládních zásahů, které vedly ke zpřísnění měnové politiky - po návratu inflace. Toto zpřísnění bude mít nakonec dva dopady: způsobí, že likvidita bude vzácnější, a zvýší náklady na úvěry pro všechny ekonomické subjekty a konkrétně pro podniky. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že státy jsou více zadlužené, mají menší prostor pro zásahy než dříve. Zároveň se podnikům v důsledku geopolitického napětí zvyšují náklady. Ne všechny jsou však schopny tyto rostoucí náklady promítnout do svých prodejních cen, což znamená, že zjišťují, že jejich marže jsou pod tlakem.
To vše v situaci, kdy podniky musí zohlednit i demografické změny. V západních zemích a v Číně se vlivem stárnutí populace snižuje podíl dospělých v produktivním věku, což vede k tomu, že míra nezaměstnanosti zůstává trvale nízká, a pokud z toho vyplývá, mzdové náklady zůstávají vysoké. Souběžně s tím se stále zřetelněji projevují klimatické změny, které vyžadují investice, jež pak zvyšují náklady na energie, a to je podle mého názoru skutečně jen začátek. Všechny tyto negativní faktory dohromady znamenají, že podnikům se toho v souhrnu příliš nedaří.
Co to znamená pro společnosti působící ve Francii?
Nejnižšího bodu v oblasti podnikových insolvencí jsme dosáhli v červnu 2021 a následně jsme se v posledních dvou letech nacházeli v dynamice, kterou bych označil za normalizaci ve srovnání s minulostí. Od začátku roku je úroveň insolvencí vyšší než v roce 2019[2] (o 3,5 %). Zpočátku se tento posun týkal nejmenších podniků, tj. společností exponovaných v určitých odvětvích - například ve stavebnictví -, neboť skokový nárůst sazeb vysušil developerskou činnost. S tím, jak podniky začínají mít méně přebytečné hotovosti, začínají bankroty postihovat i větší společnosti.
Kromě stavebnictví je pod tlakem také maloobchod. Toto odvětví je již delší dobu zasaženo konkurencí ze strany internetového a fyzického obchodu. Navíc v kontextu vysoké inflace se všechny zúčastněné strany snaží přenést nárůst cen dál a zastaví se až ve chvíli, kdy spotřebitelé začnou hledat alternativy: příkladem je pokles prodeje bioproduktů.
Jaký vliv budou mít poslední konflikty na vaše závazky?
Začněme tím, že třikrát ročně revidujeme analýzy rizik v jednotlivých zemích, kdy zohledňujeme nově vznikající rizika nebo jiná rizika, která nejsou tak vysoká. A neustále upravujeme naše expozice pomocí proaktivní politiky řízení a prevence rizik. V loňském roce klesla naše expozice vůči Rusku během několika měsíců z pěti miliard eur na minimum. Na předvídání dopadů konfliktu, který se na začátku října rozpoutal na Blízkém východě, je ještě příliš brzy. V těchto zemích máme velmi malou expozici, i když Izrael je zdaleka nejvýznamnější, a je stále velmi těžké předpovědět, jak dlouho bude konflikt trvat.
Jaké poučení si můžeme vzít z krize Covid a z vládní podpory pojištění úvěrů, kterou vyvolala?
Vlády zasáhly v situaci, která byla zcela nová a poměrně dramatická. Nezbývalo než zvolit přístup "udělej, co je třeba, bez ohledu na cenu", abychom se vyhnuli stejnému šoku jako v letech 2007-2008, protože krize se zdála být dočasná. Podpora úvěrového pojištění byla jedním ze způsobů, jak nabídnout uklidnění ohledně důsledků potenciálně ještě většího zhoršení. V tomto případě úvěrové pojišťovny nakonec vyplatily vládu, protože poměr ztrát byl velmi nízký, a z toho vyplývá, že tyto pojistky byly pro pojišťovny čistými dlužníky.
Tato krize však neslouží jako spolehlivé vodítko pro tu příští, jaká bude, jak bude velká a jak na ni budou vlády reagovat. A přesto se zdá být jasné, že nemůžeme vždy očekávat, že systém bude zachraňován z veřejných peněz; toto cvičení má své meze.
Společnost Coface se vždy snažila mít akční plány, které byly dohodnuty po konzultaci s našimi klienty a které byly úměrné událostem. Jak již bylo řečeno, státy nemohou pojistit zúčastněné strany proti recesi a soukromí pojistitelé ještě méně. To je samozřejmé, pokud se zamyslíte nad naší velikostí v porovnání s ekonomickými problémy, o kterých hovoříme. Nehmotná logika úvěrového pojištění je založena na naší schopnosti přizpůsobit rizika konkrétním podmínkám rizika, kterému čelíme.
Jak pokračujete ve vypovídání o svých specifických dovednostech pro export?
Export - tedy pojištění transakcí mezi zeměmi - dnes představuje 40 % naší činnosti a je stále naší historicky silnou stránkou. Skupina má pobočky ve 100 zemích a poskytuje pojištění ve 200 zemích. Umožňujeme společnostem sledovat jejich rizika po celém světě.
Vládní mechanismy jsou vítány pro pomoc podnikům při exportu, zejména malým firmám, protože v této souvislosti čelí mnoha neznámým. Veřejné záruky, které zpracovávala společnost Coface, jsou nyní výhradní výsadou společnosti Bpifrance. A pokrývají významné strategické vývozní dohody, které soukromý trh pojišťuje jen zřídka - nebo nikdy -: jadernou energii, zbraně, letectví, technologie atd.
Francie má známou a mocnou francouzskou exportní agenturu. Hlavním úkolem je prorazit od mezinárodních firem k malým a středním podnikům, což vzhledem k velké rozmanitosti není snadný úkol: potřebujete kulturu a zprostředkovatele. Jako úvěrová pojišťovna můžeme pomoci tím, že dáme k dispozici naše údaje o cílových zahraničních trzích.
[1] Poznámka redakce: K pěti zakládajícím státům se 1. ledna připojí Saúdská Arábie, Argentina, Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie a Írán.
[2] V roce 2023 se insolvence podniků několikrát vyšplhaly nad hodnoty roku 2019: v březnu, květnu, červnu, červenci a srpnu. Za prvních osm měsíců roku bylo vyhlášeno 33 794 bankrotů, což je o 37 % více než v roce 2022 a o 3,5 % více než v roce 2019 (Zdroj: ČSÚ: Průzkum platební morálky podniků ve Francii v roce 2023 - Coface, listopad 2023).