Rwanda

Silný růst tažený investicemi a službami

V roce 2024 vzrostl HDP Rwandy o 8,9 %, a to díky oživení zemědělské produkce (+5 %) po roce 2023, kdy povodně negativně ovlivnily výnosy, a také díky silnému růstu v průmyslu (+10 %) a ve službách (+10 %).

V roce 2025 se očekává mírné zpomalení růstu v souvislosti se stabilizací zemědělské produkce. Hospodářská aktivita bude i nadále poháněna především sektorem služeb – hlavním motorem růstu vzhledem k jeho podílu na ekonomice (46 %) – včetně obchodní turistiky, telekomunikací a finančních služeb. Rozšiřovat se bude také průmysl, zejména ve stavebnictví a zpracování nerostných surovin. Očekává se, že růst v roce 2026 zůstane na podobné úrovni, a to i přes snížení zahraniční pomoci (zejména ukončení podpory ze strany USAID) a zavedení nových daní ze zboží (například DPH u některých produktů), což může mírně utlumit spotřebu. Tuto dynamiku by podpořily zvýšené investice, zejména do projektu letiště Bugesera (na předměstí Kigali), který byl zahájen v roce 2017, ale byl zpožděn kvůli pandemii a revizím plánů, přičemž jeho dokončení se očekává v letech 2027 až 2028. Další investice jsou plánovány také do opravy silnic a rozvoje systému čištění odpadních vod.

Inflace, která v roce 2023 dosáhla 14 %, klesla v roce 2024 na 4,8 % díky oživení zemědělské produkce, které vedlo k nižším cenám, a díky zpožděným účinkům zpřísnění měnové politiky (kdy byla v roce 2024 zvýšena základní úroková sazba na 7,5 %). Očekává se, že její nedávný nárůst bude pokračovat i ve druhé polovině roku 2025 v důsledku oslabení rwandského franku a vyšších daní z pohonných hmot a dopravy. Inflace by nicméně měla zůstat v rámci cílového rozmezí centrální banky 2 %–8 % – na úrovni kolem 7 % –, zatímco základní úroková sazba by měla být udržována na úrovni 6,5 %. Zlepšená účast na trhu práce (míra zaměstnanosti vzrostla z 53,1 % na 56 % mezi prvním čtvrtletím roku 2024 a 2025) vedla v roce 2024 k poklesu míry nezaměstnanosti na 14,9 % (-2,3 procentního bodu meziročně). Nezaměstnanost však zůstává vysoká u žen (17,6 %) a mladých lidí (18,5 %).

Dvojí deficit mezi reformními snahami a investičními omezeními

V rozpočtovém roce 2024–2025 (od 1. července 2024 do 30. června 2025) byl zaznamenán mírně nižšínež se očekávalo, a to ve výši 5,5 % HDP, a to hlavně díky daňovým příjmům z zboží a služeb a ze zahraničního obchodu, které vykompenzovaly slabší výběr daně z příjmů způsobený mírným růstem mezd a krátkodobým poklesem na trhu práce. Pro rozpočtový rok 2025–2026 se očekává pokles provozních výdajů o 1,1 % HDP, přičemž nárůst výdajů na důchody bude více než vykompenzován snížením běžných výdajů veřejné správy. Veřejné příjmy by měly podle prognóz vzrůst o 475 milionů USD navzdory poklesu zahraniční pomoci (o 110 milionů USD méně oproti původním prognózám). Očekává se však, že významné investice do letiště v Kigali a národní letecké společnosti RwandAir (v hodnotě odpovídající 3 % HDP) spolu s mimořádnými výdaji ve výši 0,9 % HDP v důsledku překročení nákladů na projekty výrazně prohloubí veřejný deficit v rozpočtovém roce 2025–2026.

Ve střednědobém horizontu a na základě dohody s MMF se Rwanda zavázala k cestě fiskální konsolidace od roku 2023, jejímž cílem je do roku 2030 postupně snížit veřejný deficit na 3 % HDP pomocí dvou hlavních nástrojů: reformy důchodových příspěvků a postupné revize daňového systému. Od 1. ledna 2025 se sazba důchodového příspěvku zdvojnásobila, a to z 6 % na 12 % hrubé mzdy, přičemž ji rovným dílem hradí zaměstnavatelé i zaměstnanci. Tato sazba se následně od roku 2027 bude každoročně zvyšovat o dva procentní body, aby v roce 2030 dosáhla 20 %, a zajistila tak udržitelnost rwandského systému sociálního zabezpečení. Současně bude v letech 2025 až 2030 postupně prováděna ambiciózní daňová reforma. Jejím cílem je rozšířit daňový základ zlepšením zdanění nehlášených činností, postupně zrušit některé osvobození od DPH (zejména u telefonů, hybridních vozidel, piva a dopravních služeb), zefektivnit daňové pobídky v oblasti daně z příjmů s cílem posílit atraktivitu soukromých investic a zavést DPH na fosilní paliva s ohledem na boj proti znečištění a emisím skleníkových plynů. Očekává se, že veřejný dluh, který činí přibližně 80 % HDP, bude v roce 2026 dále růst, opět v důsledku investic. Přibližně 80 % veřejného nebo veřejně zaručeného dluhu Rwandy tvoří dluh vůči zahraničním věřitelům, z nichž tři čtvrtiny představují multilaterální věřitelé a většina pochází z vysoce zvýhodněného financování od Světové banky.

V zahraničním obchodě vykazuje běžný účet strukturálně vysoký schodek a očekává se, že se v letech 2025 a 2026 bude dále prohlubovat. Vývoz bude podporován zemědělskou produkcí, rozvojem zpracování nerostných surovin, cestovním ruchem a pokračujícím přizpůsobováním reálného efektivního směnného kurzu. Dovoz související s projektem letiště v Kigali, závislost na potravinách a energii, jakož i výdaje na zvýšení odolnosti infrastruktury vůči klimatickým jevům však udrží obchodní deficit na stejné úrovni jako v roce 2024. Vyšší úrokové platby z komerčních úvěrů a snížená mezinárodní pomoc rovněž zvýší tlaky na běžný účet. Tento deficit bude financován zlepšením finančního účtu, zejména díky nárůstu přímých zahraničních investic, včetně investic z Kataru, který spolufinancuje výstavbu letiště.

Vnitřní politická stabilita a regionální napětí

Paul Kagame, který je prezidentem země od roku 2000, byl 15. července 2024, jak se dalo očekávat, znovu zvolen s více než 99 % hlasů. Ačkoli je pravidelně obviňován z potlačování disentu – oponenti jsou často zatýkáni –, připisuje se mu také návrat k občanskému míru, politické stabilitě a významnému snížení chudoby (43 % v roce 2023 oproti 75 % v roce 2000). Na regionální úrovni prosazuje Rwanda aktivní zahraniční politiku, která se vyznačuje četnými vojenskými zásahy a kombinuje bezpečnostní, diplomatické a ekonomické otázky. Kigali se od roku 2012 podílí na konfliktu v Kivu ve východní části Konžské demokratické republiky, a to prostřednictvím podpory hnutí M23, ozbrojené skupiny, která se prohlašuje za ochránce konžských Tutsiů, a prostřednictvím přítomnosti svých vojsk, což potvrdila OSN. Tato intervence vychází v první řadě z bezpečnostních důvodů, přičemž jejím cílem je neutralizovat FDLR, ozbrojenou skupinu Hutuů, která po genocidě Tutsiů v roce 1994 uprchla z Rwandy a našla útočiště ve východním Zairu. Zadruhé se týká soupeření s Ugandou a Burundi, vedenými Huty, kteří mají v této oblasti rovněž vojenskou přítomnost. A konečně má za cíl zajistit kontrolu nad strategickými nerostnými surovinami, jako je koltan. Mírová dohoda podepsaná s Konžskou demokratickou republikou ve Washingtonu v červnu 2025 pod tlakem USA počítá se stažením rwandských vojsk a trojstrannou spoluprací v oblasti těžby (Konžská demokratická republika – Rwanda – USA), její provádění však zůstává nejisté. Zároveň se v Dauhá konala další jednání mezi Konžskou demokratickou republikou a hnutím M23 za zprostředkování Kataru. Výsledkem těchto rozhovorů bylo v červenci 2025 přijetí prohlášení o záměru, které zahrnovalo závazek k trvalému příměří a formálním jednáním směřujícím k uzavření komplexní mírové dohody, která má být podepsána nejpozději do 8. srpna 2025, a plán obnovy státní moci ve východní části Konžské demokratické republiky.

Zároveň Rwanda rozšiřuje svůj vliv v Africe prostřednictvím multilaterálních a bilaterálních vojenských aktivit, které jsou v souladu s prosazováním moci a zajišťováním diplomatických zisků. Rwanda poskytuje vojenskou podporu vládě Středoafrické republiky, a to jak prostřednictvím MINUSCA (mírové mise OSN), tak na základě bilaterálních dohod, výměnou za koncese v těžebním a zemědělském sektoru. V Mosambiku bojují rwandské jednotky v první linii proti islamistickým povstalcům v Cabo Delgado, čímž nepřímo zajišťují mezinárodní investice do těžby zemního plynu. To jí přináší finanční podporu od Evropské unie. A konečně se Rwanda účastní mise OSN (UNMISS) v Jižním Súdánu.

Poslední aktualizace: červenec 2025