Rwanda

Odolný růst navzdory inflačnímu šoku

Po dosažení vrcholu v roce 2025 se hospodářský růst v roce 2026 zpomalí v důsledku rostoucích cen ropy, zpřísnění měnové politiky a slabších výsledků v zemědělství. Očekává se však, že růst zůstane robustní a v roce 2027 by měl opět nabrat na síle, a to díky pokračujícím investicím do infrastruktury a dynamice sektoru služeb. Hlavním motorem růstu je sektor služeb (52 % HDP v roce 2025), zejména informační a komunikační technologie (+22 % v roce 2025), dopravy (která v roce 2025 představuje přibližně 40 % nově vytvořených pracovních míst) a obchodní turistiky, kde značný počet zákazníků přijíždí po silnici ze sousedních zemí. Rozšíření společnosti RwandAir a nové mezinárodní letiště v Kigali mají za cíl vybudovat regionální dopravní uzel, který podpoří přímé zahraniční investice a cestovní ruch. První fáze letiště by měla být uvedena do provozu do konce roku 2027, což mu umožní odbavit přibližně 8 milionů cestujících ročně, což je dvojnásobek oproti současnému letišti.

Zemědělství představuje významný podíl na HDP (15 %), zaměstnanosti (39 %) a celkovém vývozu (40 %, z čehož 13 % tvoří káva a 12 % čaj). Po závažných povodních v letech 2023–2024, které měly negativní dopad na výnosy, se zemědělská produkce v roce 2025 zotavila (+5 %) a v první polovině roku 2026 pokračovala v růstu (+7 % v přidané hodnotě v 1. čtvrtletí). Výhled pro zemědělství zůstává příznivý po zbytek roku, je však ohrožen jevem El Niño, jehož výskyt se očekává od konce roku 2026. Výnosy by proto v roce 2027 mohly být neuspokojivé. Sekundární sektor mezitím rychle roste, přičemž v roce 2026 se očekává růst o 13 %. Stavebnictví je poháněno velkými infrastrukturními projekty, jako je nové letiště (investice ve výši 2,6 miliardy USD) a rozsáhlý program modernizace a rozšiřování silniční sítě. Kromě toho jsou výrobní aktivity (zpracování potravin, textil, stavební materiály a plasty) podporovány vládou prostřednictvím programu „Manufacture and Build to Recover“, který je v platnosti od roku 2022. Vláda se rovněž zaměřuje na nerostné suroviny, jako je lithium, pro něž je plánováno několik průzkumných projektů, přičemž těžba se stále provádí převážně v malém měřítku. A konečně pokračuje rozmach technologického sektoru, a to díky zřízení Národní agentury pro umělou inteligenci a rozvoji rozsáhlé sítě 5G ve spolupráci s Čínou.

Očekává se, že v letech 2026–2027 zůstane hlavní hnací silou růstu domácí poptávka. Domácnosti hrají v ekonomice dominantní roli, přičemž jejich spotřeba v prvním čtvrtletí roku 2026 představovala 72 % HDP, zatímco podíl veřejné spotřeby činil 14 %. Soukromá spotřeba by však mohla být v krátkodobém horizontu brzděna prudce rostoucí inflací v roce 2026, ačkoli dotace na energii a hnojiva tento dopad částečně zmírní. Inflační tlaky pramení z několika faktorů, které se projevily od roku 2025: zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, růst regulovaných cen (elektřina, zdravotní péče), horší úrody, válka na Blízkém východě s následným ropným šokem a narušením dopravy, jakož i oslabení rwandského franku. Očekává se, že se inflace od roku 2027 vrátí na zvládnutelnější úroveň a bude se přibližovat k cíli 5 %. Aby omezila sekundární efekty, zvýšila Národní banka v únoru 2026 svou klíčovou úrokovou sazbu z 6,75 % na 7,25 % a v květnu 2026 ji opět zvýšila na 8,25 %.

Zvětšující se dvojí schodky

Státní rozpočet na rozpočtový rok 2026–2027 naznačuje mírnější růst než v letech 2025–2026, jelikož se makroekonomické prostředí mezi těmito dvěma rozpočtovými roky zhoršilo v důsledku rostoucí inflace a ekonomického zpomalení souvisejícího s konfliktem na Blízkém východě. Deficit, který přesáhl 5 %, se od roku 2025–2026 prohluboval, než v roce 2026–2027 došlo k mírnému zlepšení. Hlavní příčinou prohlubování deficitu jsou významné veřejné investice, konkrétně výstavba nového letiště (40 % vláda, 60 % Qatar Airways) a rozvoj společnosti RwandAir (51 % vláda a 49 % Qatar Airways). K tomu se přidávají důchodové reformy, které zahrnují zvýšení příspěvků zaměstnavatelů (včetně podílu vlády) ze 6 % na 12 %, jakož i rostoucí vojenské výdaje a dotace. S cílem postupně snížit rozpočtový deficit zahájila vláda v letech 2025–2026 strategii postupné fiskální konsolidace, která byla pokračována i v letech 2026–2027. Na jedné straně se očekává udržitelný růst příjmů díky zavedení několika daní od roku 2025: DPH z mobilních telefonů, určitých zařízení v oblasti informačních a komunikačních technologií a pohonných hmot, zvýšení spotřebních daní z hazardních her, cigaret a piva, dále turistické daně a ekologické daně. Rozšíření daňového základu musí být podpořeno rozšířením elektronické fakturace a prosazováním přísnějších kontrol. Zároveň se fiskální konsolidace opírá o lepší kontrolu výdajů (jejichž podíl klesne z 15,3 % HDP v letech 2025–2026 na 15,1 % v letech 2026–2027), a to prostřednictvím škrtů v provozních výdajích, stanovení priorit veřejných investic a přísnějšího dohledu nad projekty financovanými z externích zdrojů. Očekává se, že tento program, doprovázený 38měsíční rozšířenou úvěrovou facilitou ve výši 250 milionů USD podepsanou s MMF v červnu 2026, podpoří úsilí o fiskální konsolidaci.

Navzdory deficitu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP zůstane v letech 2026 a 2027 v zásadě stabilní, a to díky silnému hospodářskému růstu a snahám o fiskální konsolidaci. Struktura veřejného dluhu navíc zmírňuje rizika refinancování a likvidity: zahraniční veřejný dluh představuje 59,3 % HDP a více než 80 % celkového veřejného dluhu. Náklady na obsluhu dluhu však zůstávají vysoké, a to na úrovni 7,2 % HDP, z čehož 2,3 % připadá na úrokové platby. Téměř veškerý dluh byl sjednán s multilaterálními věřiteli (zejména s MMF, Světovou bankou a Africkou rozvojovou bankou) a bilaterálními věřiteli za zvýhodněných podmínek, s dlouhou dobou splatnosti (v průměru 19 let) a nízkými úrokovými sazbami. S cílem diverzifikovat své zdroje financování se Rwanda snaží rozvíjet svůj domácí trh s dluhopisy, jehož hlavními držiteli jsou komerční banky a Rwandská rada sociálního zabezpečení (RSSB).

Za vysokým schodkem běžného účtu stojí strukturální obchodní schodek (-14,5 % HDP v roce 2025): dovoz výrazně převyšuje vývoz, přičemž v prvním čtvrtletí roku 2026 činil 1,3 mld. USD, respektive 0,4 mld. USD. Vysokou úroveň dovozu lze do značné míry vysvětlit výstavbou nového letiště a pořízením nových letadel, k čemuž se přidávají vyšší náklady na energii a dopravu. Obchodní deficit je částečně kompenzován příjmy ze služeb, ačkoli i ty jsou samy o sobě zatíženy dovozem služeb souvisejícím s velkými infrastrukturními projekty, jakož i převody peněz od Rwanďanů žijících v zahraničí. K financování deficitu běžného účtu se Rwanda spoléhá na prudký nárůst přímých zahraničních investic (PZI), které by v roce 2026 měly dosáhnout 1,07 miliardy USD, a to především v souvislosti s novým mezinárodním letištěm v Kigali a společností RwandAir.

Vnitropolitická stabilita uprostřed napjaté regionální situace

Paul Kagame, který zemi vede od roku 2000, byl 15. července 2024, jak se dalo očekávat, znovu zvolen s více než 99 % hlasů. Ačkoli je pravidelně obviňován z omezování demokratických svobod prostřednictvím sledování a častých zatýkání opozičních osobností, je mu také připisováno obnovení občanského míru, zajištění politické stability, výrazné snížení chudoby (43 % v roce 2023 oproti 75 % v roce 2000) a boj proti korupci.

Na regionální úrovni vede Rwanda aktivní zahraniční politiku charakterizovanou zásahy motivovanými bezpečnostními, diplomatickými a ekonomickými úvahami. Ve východní části Demokratické republiky Kongo se podílí na konfliktu v Kivu prostřednictvím podpory hnutí M23, ozbrojené povstalecké skupiny, která se prezentuje jako ochránce konžských Tutsiů, a prostřednictvím přítomnosti svých vojsk, což bylo zdokumentováno OSN, avšak Kigali to popírá. Podle rwandských úřadů je tato intervence motivována bezpečnostními obavami, konkrétně neutralizací FDLR (hutuské milice, která uprchla ze země po genocidě Tutsiů v roce 1994 a našla útočiště ve východním Zairu). Je rovněž poháněna rivalitou s Ugandou a Burundi, které v této oblasti udržují vojenskou přítomnost. A konečně se snaží zajistit přístup ke strategickým nerostným surovinám, jako je koltan, zlato a kobalt. Mírová dohoda podepsaná s Konžskou demokratickou republikou dne 5. prosince 2025 pod záštitou USA a Kataru stanoví stažení rwandských vojsk, zneškodnění FDLR a trojstrannou spolupráci v oblasti těžby mezi Konžskou demokratickou republikou, Rwandou a USA. Mezitím v únoru 2026 podepsaly DRK a hnutí M23 rámcovou dohodu o provádění a monitorování příměří obsaženého v jejich rámcové dohodě z listopadu 2025. K 15. červenci 2026, tedy dlouho po uplynutí 90denní lhůty stanovené v dohodě pro stažení rwandských vojsk, nebyly zaznamenány žádné významné změny. Boje pokračovaly na několika místech v provincii Jižní Kivu. Vzhledem k míře mezinárodního zapojení se však zdá nepravděpodobné, že by došlo k eskalaci do otevřeného vojenského konfliktu mezi oběma zeměmi.

V důsledku konfliktu v Konžské demokratické republice (DRK) se zhoršily vztahy mezi Rwandou a západními zeměmi. Ačkoli Evropská unie zůstává významným ekonomickým a diplomatickým partnerem, uvalila v březnu 2025 sankce na několik osob spojených s konfliktem, jakož i na hlavní rafinerii zlata v zemi. V nedávné době EU oznámila, že nevyplatí plánovanou podporu ve výši 20 milionů EUR Rwandským obranným silám (RDF), které jsou nasazeny v Mozambiku proti islámským džihádistům spojeným s vládou. Na počátku roku 2026 následovaly Spojené státy americké a uvalily sankce na RDF, čtyři vysoké vojenské důstojníky a stejnou rafinerii.

Poslední aktualizace: červenec 2026