Po téměř dvaceti letech přerušovaných jednání uzavřely EU a Indie jednu z nejambicióznějších dohod o volném obchodu (FTA) uplynulého desetiletí, která otevírá jejich trhy a zároveň chrání citlivá odvětví. Očekává se, že přínosy se projeví postupně, již nyní však nabízejí konkrétní vyhlídky pro zboží, služby a investice na obou stranách.
Hlavní údaje:
- 97%: míra otevřenosti celních sazeb na obou stranách
- 50%: americká cla uvalená na Indii od roku 2025… až do uzavření další nové obchodní dohody mezi USA a Indií, která byla oznámena v únoru
- 144: počet dílčích odvětví služeb, na něž se dohoda vztahuje
Dvacet let čekání na strategickou změnu
Po téměř dvaceti letech jednání, která byla od roku 2007 několikrát přerušena, se Evropské unii a Indii konečně podařilo uzavřít dohodu o volném obchodu mimořádného rozsahu. Jednání se po léta zasekla na otázce přístupu na trhy s automobily, zemědělskými produkty a mlékárenskými výrobky, než byla v roce 2022 obnovena a v roce 2025 náhle urychlena. V sázce je mnoho: EU a Indie dohromady představují téměř čtvrtinu globálního HDP a třetinu mezinárodního obchodu. Cílem dohody je strukturovat a zajistit již tak rychle se rozvíjející obchodní vztahy, přičemž EU je od roku 2006 největším obchodním partnerem Indie.
Obrovská dohoda o zahájení jednání v napjaté geopolitické situaci
Tato dohoda zavádí bezprecedentní úroveň otevřenosti obchodu: EU liberalizuje 97 % svých celních položek pro indický vývoz – z toho 91 % s okamžitou platností –, zatímco Indie postupně snižuje cla na více než 97 % evropského dovozu, přičemž k zásadním pokrokům dochází v oblasti služeb, duševního vlastnictví a několika strategických odvětvích, a to i přes zachování ochranných opatření v odvětvích automobilovém, zemědělském a ocelářském.
Jeho podpis je reakcí na nestabilní geopolitickou situaci: od roku 2025 uvalily Spojené státy na indický vývoz kumulativní cla ve výši 50 %, částečná ztráta výhod v rámci GSP (obecného systému preferencí) oslabila přístup Indie na trh EU a Dillí se snaží zajistit si stabilnější rámec. Pro EU je tato dohoda součástí strategie diverzifikace, obchodní autonomie a potvrzení volného obchodu tváří v tvář globálním napětím.
Tato dohoda představuje zlomový bod pro evropskou i indickou ekonomiku: přináší nové podmínky pro přístup na trh, zajišťuje klíčové hodnotové řetězce a poprvé za dvě desetiletí vytváří obchodní rámec, který je schopen tlumit geopolitické otřesy.
Markus Kuger, ekonom pro Německo, Coface.
Ambiciózní dohoda, avšak přetrvávající strukturální rizika
Ačkoli tato dohoda výrazně otevírá trhy, přináší s sebou značná rizika, která by mohla oslabit její ekonomické dopady.
Ekonomická a odvětvová rizika
V klíčových odvětvích, jako je automobilový průmysl, představuje snížení indických cel – ze 70–110 % na 10 % – skutečnou příležitost, nestačí však k překonání strukturálních omezení trhu: nadměrná dominance jednostopých vozidel (80 % prodeje), nízká míra vlastnictví automobilů, vysoká koncentrace místních výrobců a kvóty omezené na 250 000 vozidel ročně pro evropský vývoz.
V odvětví oceli a chemického průmyslu budou indičtí výrobci i nadále podléhat nejpřísnějším evropským normám, zejména mechanismu uhlíkové hraniční úpravy (CBAM), jehož uplatnění by u některých druhů oceli mohlo znamenat dodatečné náklady ve výši více než 200 eur za tunu. EU plánuje poskytnout 500 milionů eur na podporu dekarbonizace v Indii, avšak tyto prostředky nebudou stačit k úplnému vyrovnání dopadů nových omezení.
Rizika související s globální poptávkou
V odvětví textilu a oděvů by přínosy bezcelního přístupu na trh EU mohly být omezeny přetrvávající slabou evropskou poptávkou, jakož i konkurencí ze strany dodavatelů, kteří budou do roku 2029 těžit z preferenčního přístupu (zejména Bangladéš).
Politická rizika a rizika spojená s realizací
Případ dohody mezi EU a Mercosurem, jejíž platnost zůstává pozastavena, ukazuje, že dohoda může zůstat pozastavena i přes její politické podepsání. Ačkoli díky absenci citlivých zemědělských produktů je dohoda mezi EU a Indií méně ohrožena, nelze vyloučit možnost politického zvratu. Na indické straně jsou rizika nižší, avšak souběžná opatření – jako je například zjednodušení vydávání obchodních víz – závisí na členských státech a nemusí být zavedena rychle, což může vést k napětí a zpožděním.
Rizika spojená s načasováním
Rozsah přínosů bude do značné míry záviset na tempu zavádění: v několika odvětvích se snižování cel rozloží na 5 až 7 let, případně i déle (plasty). To s sebou nese riziko zklamání pro evropské podniky, které mohou pocítit přínosy až v dlouhodobém horizontu, zatímco některé regulační omezení se uplatní okamžitě.
