Největší společnosti ve střední a východní Evropě (CEE) se v roce 2025 vrátily k růstu, k čemuž přispěla spotřeba domácností i veřejné investice. Vyšší tržby se však nepromítly do vyšší ziskovosti, protože rostoucí náklady na pracovní sílu, slabá zahraniční poptávka a sílící mezinárodní konkurence nadále vyvíjely tlak na marže.
18. ročník žebříčku Coface CEE Top 500 ukazuje, že celkový obrat vzrostl o 2,9 % na 1,12 bilionu eur, přičemž více než dvě třetiny společností vykázaly vyšší tržby. Čistý zisk však zůstal prakticky beze změny na úrovni 34,9 miliardy eur, čímž se čistá marže snížila z 3,2 % na 3,1 %.
500 nejvýznamnějších hráčů: Růst se vrací, ziskovost zůstává pod tlakem
Hospodářské oživení v zemích střední a východní Evropy pokračovalo i v roce 2025, přičemž průměrný růst HDP dosáhl 2,4 %. Hlavním motorem růstu zůstala spotřeba domácností, kterou podporoval růst reálných mezd a napjatá situace na trhu práce, zatímco investice podpořily infrastrukturní a energetické projekty financované z prostředků EU. Odvětví orientovaná na export čelila obtížnějším podmínkám, protože poptávka z Německa zůstávala slabá a světový obchod se v důsledku obchodních válek dostal pod tlak.
Celkově se vyšší tržby největších společností v regionu nepromítly do vyšších zisků. Růst mezd i nadále převyšoval růst produktivity, financování zůstalo nákladné a několik velkých průmyslových podniků vykázalo značné ztráty, přičemž počet ztrátových společností vzrostl z 65 na 74.
Skutečnou výzvou je nyní proměnit růst v udržitelnou ziskovost. Vzhledem k rostoucím mzdovým nákladům a zostřující se konkurenci budou muset společnosti ze střední a východní Evropy zvýšit produktivitu, vytvářet větší přidanou hodnotu a posunout se výše v hodnotovém řetězci.
Právě tyto faktory budou stále více rozhodovat o tom, které společnosti dokážou využít příznivější tržní podmínky k dosažení trvalých zisků,
říká Mateusz Dadej, Regionální ekonom, Coface CEE.
Vývoj v jednotlivých zemích: Polsko vede, Rumunsko posiluje
Polsko zůstává jasným lídrem žebříčku se 172 společnostmi, k čemuž mu napomáhá jeho rozsáhlý domácí trh. Obzvláště dobře si vedly společnosti zaměřené na spotřebitele, zatímco rafinérský průmysl, chemický průmysl a těžba uhlí zhoršily celkovou ziskovost.
Česká republika zaznamenala solidní růst, který byl do značné míry tažen automobilovým průmyslem, zatímco Maďarsko vykázalo silné výsledky v oblasti elektroniky a maloobchodu, přičemž výroba baterií a automobilů čelila tlaku.
Mezi čtyřmi největšími ekonomikami regionu vyniklo Rumunsko, kde celkový obrat podniků vzrostl o 6,2 %, a to zejména díky maloobchodu a automobilovému průmyslu.
Klíčoví hráči: Stabilita na špici, objevují se nové oblasti růstu
Prvních sedm míst zůstalo beze změny. Společnost Orlen si udržela první místo, zatímco Škoda Auto z České republiky zůstala na druhém místě a zaznamenala nejvyšší čistý zisk v žebříčku. Jeronimo Martins společnost Polska, provozovatel největšího polského obchodního řetězce Biedronka, obsadila třetí místo, což odráží trvalou sílu podniků zaměřených na spotřebitele.
V nižších příčkách žebříčku podtrhuje výrazný posun společností spojených s investicemi do datových center, novou automobilovou výrobou a energetikou širší posun ve zdrojích růstu v regionu střední a východní Evropy.
Trendy v odvětví: Model růstu ve střední a východní Evropě se mění
Průmysl zůstává páteří regionu, avšak zdroje růstu se stále více diverzifikují. Nejpočetnějším odvětvím se stal automobilový průmysl a doprava s 94 společnostmi, i když výsledky byly smíšené, protože evropská poptávka zůstala slabá a konkurence ze strany čínských výrobců se zintenzivnila.
Zároveň maloobchod těžil z vyšších výdajů domácností, zatímco stavebnictví zaznamenalo rychlý růst díky infrastrukturním projektům financovaným z prostředků EU. Jako nová růstová oblast se prosazuje také obranný průmysl, kde čtyři největší výrobci zastoupení v žebříčku zvýšili svůj celkový obrat o 49 %.
Naopak odvětví rafinace, chemického průmyslu a kovů zůstávalo pod tlakem nižších cen surovin, slabé průmyslové poptávky a silnější mezinárodní konkurence.
Střední a východní Evropa (CEE) vybudovala svou sílu na průmyslové základně a úzké integraci s evropskými dodavatelskými řetězci. To zůstává důležitou výhodou, avšak podmínky se mění.
Úspěšné budou ty společnosti, které dokážou tuto průmyslovou sílu spojit s vyšší produktivitou, flexibilitou a schopností rychle reagovat na nové zdroje růstu,
říká Jarosław Jaworski, CEO Coface pro střední a východní Evropu.
Trh práce: Větší důraz na produktivitu
500 nejvýznamnějších společností zaměstnávalo v roce 2025 2,53 milionu lidí, což je o 1,3 % více než v předchozím žebříčku.
Tento nárůst byl však způsoben změnami ve složení žebříčku. Na srovnatelné bázi zůstala zaměstnanost v zásadě stabilní, což odráží opatrnější přístup k přijímání nových zaměstnanců a pokračující investice do automatizace a produktivity.
Výhled: Mírný růst, přetrvávající nejistota
Společnost Coface očekává růst HDP ve střední a východní Evropě ve výši 2,3 % v roce 2026 a 2,6 % v roce 2027, k čemuž přispěje především soukromá spotřeba, investice a vyšší výdaje na obranu.
Zvýšené veřejné výdaje v Německu by mohly postupně podpořit vývozce ze střední a východní Evropy, avšak obchodní napětí a silnější mezinárodní konkurence představují i nadále významná rizika.
Vzhledem k již tak nízkým maržím spočívá výzva pro největší společnosti v regionu stále více nikoli pouze v tom, aby rostly, ale v tom, aby tento růst proměnily v udržitelnou ziskovost.





