V letním období došlo na trzích se surovinami k všeobecnému prudkému nárůstu cen, a to bez výjimky. Eskalující napětí na Blízkém východě, návrat jevu El Niño, klimatické výkyvy a rostoucí potřeby související s energetickou transformací vedou k souběžnému růstu cen energií, zemědělských produktů i průmyslových kovů.
Zdá se, že v současné době není žádná komodita imunní vůči rostoucím cenám. Energetika, kovy i zemědělské produkty pociťují plnou sílu geoekonomických otřesů a šoků souvisejících s klimatem.
Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl do konce roku obrátit... přinejmenším.
Simon LACOUME, Odvětvový ekonom ve společnosti Coface
Energetická krize s pocitem déjà vu
Po relativně klidném začátku léta obnovily útoky USA a Íránu, spolu s útoky Hútiů na Saúdskou Arábii, obavy ohledně toků dodávek energie. Na pozadí nízkých zásob se ceny ropy rychle vrátily k vzestupnému trendu (obrázek 1). Cena ropy Brent se opět vyšplhala nad 100 USD za barel, což je poprvé od 22. května. Rafinované produkty zaznamenaly ještě prudší nárůst (+30 % u nafty a +35 % u leteckého paliva ve srovnání s červnem), a to především kvůli narušení rafinérských kapacit v oblasti Černého moře, Perského zálivu a Ruska. Společnost Coface prozatím zachovává svou prognózu, podle níž by cena ropy v roce 2026 měla činit 85 USD za barel. Nedávná eskalace však rizika jednoznačně posunula směrem nahoru.
Totéž platí i pro zemní plyn. V Evropě ceny vzrostly o 12 % a dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2023, a to v důsledku nízkých zásob a zostřující se konkurence o dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Letní vlny veder zvýšily poptávku po chlazení v celé Evropě i Asii, zatímco nízké hladiny vodních toků v obou regionech zároveň výrazně omezily výrobu energie z vodních a jaderných elektráren.
Tlak související s klimatem na zemědělské trhy sílí
K tomuto všeobecnému růstu cen přispívají také zemědělské komodity, a to v důsledku nižších celosvětových sklizní (-2 % meziročně) u hlavních obilovin (pšenice, kukuřice a rýže), opakovaných vln veder v celé Evropě a stále alarmujícíjších výhledů na rok 2027, kdy jev El Niño nabývá na síle.
V meziměsíčním srovnání ceny kukuřice vzrostly o 20 %, následovaly pšenice (+18 %) a cukr (+11 %). Ceny pšenice jsou nyní meziročně vyšší o 50 %, což odráží špatné sklizně v několika významných producentských zemích, včetně Argentiny, Spojených států a Austrálie. Znepokojivá je situace také v západní Evropě, kterou zasáhly opakované vlny veder. Ve Francii by podle nejnovějších údajů ministerstva zemědělství mohla produkce kukuřice letos klesnout až o 50 %.
Zdá se, že růst cen průmyslových kovů bude pokračovat
Měď, jejíž cena nedávno dosáhla rekordní úrovně přesahující 14 000 USD za tunu, je hlavním faktorem růstu cen průmyslových kovů. Jak zdůrazňuje, nedávná studie Coface, i přes krátkodobá napětí je trh i nadále podporován silnými strukturálními fundamenty: doplňováním zásob v Číně, elektrifikací globální ekonomiky, rozvojem energetické infrastruktury a rozšiřováním datových center. Index S&P Industrial Metals vzrostl za poslední měsíc o více než 3 %, k čemuž přispěl zejména zinek (+2 %) a měď (+0,8 %). Jedná se o další signál, že současný vzestupný cyklus může být dlouhodobý.
