Coface Barometr rizik zemí a odvětví za 2. čtvrtletí 2023: Ztracené iluze a velká očekávání
Rok 2023 začal s velkými očekáváními, ale s největší pravděpodobností se optimismus, s nímž do něj některé ekonomiky vstupovaly, nenaplní. První polovina roku utvrdila společnost Coface, který je globálním lídrem v pojištění pohledávek firem a obchodních rizik, v jejích předpokladech: inflace se ve vyspělých zemích bezbolestně nevrátí ke svému 2% cíli; centrální banky do konce roku „kormidlem neotočí"; a pouhé zrušení zdravotních omezení neumožní Číně hrát roli motoru světové ekonomiky. Do popředí se také vrátily dvě zásadní věci: přístup k dostatku levné energie zůstává pro fungování globálního ekonomicky klíčový a měnová politika má přímější vliv na ocenění aktiv a finanční stabilitu než na spotřebitelské ceny.
„Hospodářský výhled zůstává úzce spjat s vývojem inflace a s reakcí centrálních bank – naše prognózy proto vidí řadu rizik, včetně přístupů firem k energiím a úvěrů. V této souvislosti provedla společnost Coface ve svém Barometru rizik zemí a odvětví 13 revizí hodnocení zemí na vyšší a 2 na nižší stupeň a 26 změn v hodnocení jednotlivých sektorů (13 zlepšení a 13 snížení). Ty podtrhují zlepšení výhledu, avšak prostředí zůstává velmi náročné a nejisté,“ představuje výsledky analýzy Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.
„K zemím, u nichž Coface ponechal svůj rizikový rating beze změny, patří i Česká republika, která zůstala na stupni A4 – Reasonable (přiměřené riziko). Na vině je mimo jiné jen pomalu klesající inflace. Česká ekonomika se po řadu měsíců potýkala s jednou z nejvyšších inflací v EU. Květen byl sice již čtvrtý měsíc v řadě, kdy meziroční míra inflace brzdila, stále však pro českou ekonomiku představuje problém. Zkrocení inflace je přitom důležité pro nastartování růstu české ekonomiky. Nejde jen o zlevnění finančních zdrojů pro investice firem, ale je to podstatné i pro znovuoživení domácí poptávky,“ vysvětluje Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.
Světová ekonomika potvrdila svou odolnost, ale vyhlídky jsou stále pochmurné
Údaje o růstu hlavních ekonomik na začátku roku potvrdily, že přízrak recese – alespoň prozatím ustoupil. Výjimkou je však Německo. Důvodů je několik. Zaprvé se Evropě podařilo zabránit narušení dodávek energie. Za druhé, odolnost vyspělých ekonomik posílil růst spotřeby v Severní Americe a Číně. A konečně svou odolnost potvrdily i rozvíjející se ekonomiky. To vše nás vedlo k revizi naší prognózy růstu světové ekonomiky v roce 2023 směrem nahoru na 2,2 %.
„Pro českou ekonomiku je však rizikový vývoj v Německu. Německá ekonomika se v prvním letošním čtvrtletí propadla do recese, když se její HDP ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížil o 0,3 %. Německá ekonomika je přitom největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem. Česká exportně orientovaná ekonomika se při poklesu domácí poptávky mohla vždy v minulosti spolehnout na vývoz. Spoléhat se na poptávku z našeho tradičního exportního trh však můžeme nyní jen v omezené míře,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.
Přesto zůstávají hospodářské vyhlídky pro rok 2023 a další roky nejisté, zejména ve vyspělých ekonomikách. Naše prognóza pro rok 2024, která předpokládá 2,3% růst světové ekonomiky. To naznačuje, že globální růst se pravděpodobně výrazněji nezotaví. Téměř stagnace světové ekonomiky bude pokračovat, přičemž ekonomika USA bude i nadále slabá, v Evropě bude docházet k nesmělému oživení a čínský růst bude pod úrovní před pandemií.
Inflace klesla, ale není pryč
Ve výčtu hlavních rizik pro nadcházející měsíce zůstává vysoké riziko přetrvávající inflace. Potvrdil se náš předpoklad „mechanického" pokles inflace v 1. pololetí, protože ve většině ekonomik odeznívají dopady konfliktu na Ukrajině na ceny energií. Na druhou stranu se potvrdily i signály pevněji zakořeněné inflace, když se jádrová inflace stabilizovala na vysokých úrovních v eurozóně, Velké Británii a USA.
Obnovení inflačních tlaků je stále možné. Oživení v Číně ještě nedosáhlo svého plného potenciálu a pravděpodobně bude vyvíjet tlak na dodávky plynu. Trh s ropou je však po oznámení OPEC+ o snížení produkce napjatější. Tato organizace stáhla z trhu ekvivalent přibližně 3,7 % celosvětové poptávky. Prozatím zachováváme naši prognózu ročního průměru kolem 90 USD/barel.
Kromě cen energií stojí za pozornost také zemědělské komodity. Ačkoli se jejich pokles v posledních měsících nemusel nutně promítnout do spotřebitelských cen, objevují se již nová rizika jejich růstu. Kromě rusko-ukrajinského konfliktu, který bude nadále vyvíjet tlak, se zdá, že od druhé poloviny roku 2023 bude na obzoru klimatický jev El Niño. Ten by mohl ovlivnit produkci a ceny v letech 2023-24, a to vyššími teplotami a intenzivním nedostatkem vody v některých částech světa.
Zpřísnění úvěrových podmínek a další nárůst insolvencí podniků
Dopady bezprecedentního zpřísnění měnové politiky v hlavních ekonomikách v posledních měsících se na inflaci teprve do značné míry projeví, zejména pokud jde o ceny služeb. Ty stále rostou na úrovních, které jsou jen stěží slučitelné s 2% inflačním cílem. Přesto se některé z hlavních centrálních bank rozhodly pozastavit zvyšování sazeb, počínaje Bank of Canada, Reserve Bank of Australia a pravděpodobně i FED. Naopak Bank of England pravděpodobně opět zvýší své sazby a ECB bude pravděpodobně nucena na svých příštích zasedáních sazby zvýšit.
Pauzy ve zvyšování sazeb by měly umožnit vyhodnotit dopad opatření přijatých v uplynulém roce. Turbulence v bankovním sektoru totiž mohou vyvolat obavy z omezování úvěrů, které je již patrné. Pro opatrný postoj centrálních bank hovoří také zpomalení nových úvěrů domácnostem a podnikům, které táhne dolů domácí poptávku, hospodářskou aktivitu a v konečném důsledku i inflaci.
„V nadcházejících měsících se podniky budou muset potýkat s nepříznivým prostředím vyšších cen a přísnějších úvěrových podmínek i s pomalou domácí poptávkou. Po celkovém zvýšení marží v roce 2022 navíc podniky pravděpodobně zaznamenají pokles provozní ziskovosti pod kombinovaným vlivem postupného poklesu jádrové inflace a rostoucích jednotkových nákladů práce. Prudký nárůst počtu podnikových insolvencí od začátku roku ve většině vyspělých ekonomik bude v nadcházejících měsících pravděpodobně pokračovat, a dokonce se zintenzivní,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.
Rozvíjející se ekonomiky budou i nadále hnací silou světového růstu, ale přetrvávají ohniska zranitelnosti
Zatímco ve vyspělých ekonomikách dojde v roce 2024 k poklesu růstu, rozvíjející se země by měly zrychlit a jejich růst by měl dosáhnout 3,9 %, což je nejsilnější expanze od roku 2018. Hlavním faktorem bude postupné oživení čínské ekonomiky, z něhož budou těžit vývozci komodit. Druhým faktorem je pauza v cyklu zpřísňování měnové politiky Fedu.
Společnost Coface proto zlepšuje hodnocení zemí vyvážejících energie, jako jsou Saúdská Arábie, Katar, Nigérie a Kazachstán. Mezitím se Malajsie a Filipíny, které budou těžit z přílivu čínských turistů, vracejí ke svým hodnocením před pandemií. Je však třeba zdůraznit, že zpřísnění podmínek globálního financování vystavilo mnoho zemí riziku platební neschopnosti. V roce 2022 byl snížen rating Egypta a loni v únoru Ghany. Ve stejném duchu snižujeme v tomto čtvrtletí hodnocení Keni a Bolívie.
CELÁ ANALÝZA JE K DISPOZICI ZDE.
