Žebříček 2025 CEE Top 500 ukazuje, jak se velké společnosti ve střední a východní Evropě přizpůsobují náročnému prostředí. V roce 2024 došlo ke křehkému oživení, inflace výrazně poklesla, ale růst zůstal skromný a pohyboval se kolem 2 %. Navzdory přetrvávajícím obtížím podniky prokázaly agilitu a strategickou flexibilitu, aby si udržely pokrok.
Po otřesech v letech 2022-2023 přinesl rok 2024 křehké oživení: inflace prudce poklesla - v průměru z 10 % na 3 % během jednoho roku -, ale růst zůstal mírný a nerovnoměrný, s průměrným tempem růstu +2 %. Vedoucí představitelé podniků v regionu reagovali hbitě a upravili strategie tak, aby si udrželi dynamiku navzdory přetrvávajícím protivětrům.
Jedinečný pohled na tento vývoj poskytuje každoroční studie Coface CEE Top 500, která sestavuje žebříček 500 největších společností v regionu podle obratu a analyzuje další ukazatele, jako je velikost pracovní síly, podnikatelský rámec, odvětví a úvěrové hodnocení společnosti Coface. Letošní výsledky nenabízejí jen přehled výkonnosti, ale i plán pro pochopení sil, které utvářejí budoucnost regionu.
500 nejlepších hráčů: Mírný růst při ekonomických protivětrech
V roce 2024 bylo oživení v regionu střední a východní Evropy (SVE) ovlivněno prudkým poklesem inflace a postupným uvolňováním měnové politiky, což po letech zvýšených úrokových sazeb přineslo určitou úlevu. Zatímco průměrný růst HDP v zemích střední a východní Evropy se stabilizoval na úrovni přibližně +2 %, celkový obrat největších společností v regionu se snížil o -3,7 %, především v důsledku poklesu v petrochemickém sektoru. Nicméně průměrné tržby v rámci 500 největších společností vzrostly o +3,1 %, což signalizuje stabilnější podmínky v celé ekonomice.
Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji se ziskovost dostala pod tlak. Čisté ziskové marže klesly ze 4 % na 3,2 %, protože rostoucí mzdové náklady a vyšší finanční náklady zatížily zisky podniků. Silná spotřeba domácností a vlna financování z EU byly vítaným impulsem, avšak vnější problémy - především pokračující stagnace v Německu a sílící napětí ve světovém obchodě - nadále zkreslují výhled.
Vývoj v zemi: Měnící se dynamika
Polskoje i nadále tahounem střední a východní Evropy, neboť v žebříčku Top 500 má 178 společností a více než 1,2 milionu zaměstnanců. Jeho podíl na žebříčku však mírně poklesl a růst tržeb stagnoval, což odráží problémy spojené se silným zlotým a nedostatkem pracovních sil.Česká republikazvýšila své zastoupení díky oživení domácí poptávky a brzkému zahájení uvolňování měnové politiky, zatímcoRumunsko, přestože je druhou největší ekonomikou, zůstává v žebříčku Top 500 nedostatečně zastoupeno kvůli přetrvávajícím strukturálním problémům.
Klíčoví hráči: Lídři a tahouni
Žebříček pro rok 2024 vypovídá o kontinuitě i proměnách na vrcholu. Společnost Orlen si opět udržela pozici největší společnosti ve střední a východní Evropě, čímž prokázala silnou dominanci na trhu navzdory poklesu tržeb. Česká společnost Škoda Auto A.S. si udržela druhé místo a dosáhla růstu tržeb i zisku, a to i přesto, že evropský automobilový sektor čelil výrazným protivětrům. Společnost Jeronimo Martins Polska S.A., provozovatel největšího polského obchodního řetězce, předstihla maďarskou společnost MOL Nyrt a obsadila třetí místo, což je posun, který odráží jak normalizaci po letech konjunktury v petrochemickém průmyslu, tak dynamiku maloobchodního sektoru. Nejvýraznější povýšení mezi předními společnostmi - polský Lidl Sp. z o.o. Sp.K., (ze 14. na 9. místo) a Vilniaus Prekyba UAB, provozovatel maloobchodních řetězců jako Maxima v Pobaltí (ze 17. na 13. místo) - odrážejí strategickou expanzi na pozadí integrace elektronického obchodu a optimalizace dodavatelského řetězce.
Odvětvové trendy ukazují stagnaci při strukturální dominanci v průmyslových odvětvích
Žebříček CEE Top 500 pro rok 2024 podává pestrý obraz o výkonnosti jednotlivých odvětví v regionu. Průmyslové odvětví, které je ukotveno v odvětví nerostných surovin, chemikálií, ropy, plastů a farmaceutického průmyslu a v automobilovém a dopravním průmyslu, sice zůstává dominantní, ale pod tíhou vnějších tlaků a strukturálních závislostí nadále stagnuje. Naopak nespecializované odvětví obchodu se stalo motorem růstu, který je poháněn oživením spotřeby domácností a růstem kupní síly v důsledku růstu mezd. Obrat vzrostl o 6,2 % a zisky se zvýšily o 25 %, i když čisté ziskové marže zůstaly nízké. Odvětví informačních a komunikačních technologií a elektrických zařízení vykazovalo rozdělenou trajektorii, přičemž se dařilo digitálním službám, zatímco výrobní segment zaostával.Sektor veřejných služeb zaznamenal pokles, protože trhy s energiemi se po krizi stabilizovaly, a zemědělsko-potravinářský sektor se udržel na stabilní úrovni, přičemž těžil z odolné poptávky a podpory EU. Výrobci kovů se mezitím potýkali s protivětrem v podobě klesajících světových cen a zpřísňujících se klimatických předpisů EU. Tyto rozdílné trendy podtrhují přechod regionu od průmyslové závislosti ke spotřebě a růstu založenému na inovacích a zdůrazňují potřebu strategické diverzifikace a politické podpory.
Trh práce a trendy zaměstnanosti
Růst zaměstnanosti v zemích CEE Top 500 se zpomalil na přibližně 0,8 %, což odráží širší trendy v EU. Míra nezaměstnanosti zůstala historicky nízká, přičemž napjaté trhy práce zvyšují vyjednávací sílu pracovníků. Reálné mzdy výrazně vzrostly, zejména ve východní Evropě, což pomohlo obnovit kupní sílu ztracenou v důsledku dřívější inflace. V oblasti zaměstnanosti vedl nespecializovaný sektor obchodu, zatímco průmyslová odvětví jako chemický a automobilový průmysl nadále zajišťovala hloubku intenzity pracovní síly.
Výhled do budoucna je pro region střední a východní Evropy opatrně optimistický, ale zastřený nejistotou. Podle Mateusze Dadeje, regionálního ekonoma společnosti Coface pro region střední a východní Evropy: “Předpokládá se, že expanze HDP bude pokračovat mírným tempem díky domácí spotřebě a investicím financovaným EU, přičemž další podporu poskytne uvolnění měnové politiky. Přetrvávající slabost Německa, klíčového obchodního partnera regionu, a možnost dalšího narušení světového obchodu by však mohly oživení zpozdit nebo zmařit."
Žebříček Coface CEE Top 500 pro rok 2025 zdůrazňuje přizpůsobivost a odolnost největších společností ve střední a východní Evropě. Přestože problémy přetrvávají, firemní šampioni v regionu se chopili nových hnacích sil růstu a utvářejí ekonomickou budoucnost.
S přechodem regionu na růst založený na spotřebě a inovacích budou strategické investice do digitalizace, zelených technologií a rozvoje pracovních sil klíčové pro udržení dynamiky a zvládnutí nejistého globálního prostředí.
uzavírá Jaroslaw Jaworski, CEO Coface regionu střední a východní Evropy.
Celá studie Coface CEE Top 500 nabízí hlubší pohled na data, trendy a příběhy, které se skrývají za těmito čísly.
Které společnosti jsou vycházejícími hvězdami? Jak se odvětví přetvářejí do budoucna? A jaká ponaučení si z toho mohou vzít podniky v celé Evropě i mimo ni?
Zveme vás, abyste si stáhli a prozkoumali kompletní analýzu a zjistili, jaké poznatky utvářejí ekonomickou budoucnost regionu.
