Německo
Itálie
Bosna a Herzegovina
Slovinsko
Maďarsko
RakouskoPokračující silný růst v roce 2025
V roce 2025 se očekává, že růst zůstane robustní a překročí průměr eurozóny. Bude podporován jak nedávným vstupem do schengenského prostoru a přijetím eura v roce 2023, tak i pokračujícím čerpáním fondů EU (10 miliard EUR na období 2021–2026, což představuje zhruba 12 % HDP, z čehož bylo využito pouze 30 %). Soukromá spotřeba by měla zůstat významným motorem růstu, podporována silným trhem práce (míra nezaměstnanosti v listopadu 2024 činila 5 %). Ačkoli zpomalující se inflace posiluje kupní sílu domácností, očekávaný nárůst cen energií na začátku roku by mohl růst reálných příjmů zmírnit. Cestovní ruch (25 % HDP) se bude i nadále posilovat díky rozšiřování leteckých spojení, zejména zavedením osmi nových mezinárodních linek společností Croatia Airlines. Fiskální politika přijatá pro rok 2025 bude rozhodně expanzivní a bude spočívat v navýšení výdajů o 10,2 %, jehož cílem je stimulovat růst a posílit sociální a demografickou politiku. Přestože se evropská měnová politika uvolňuje, její dopad na ekonomickou aktivitu se podle očekávání plně projeví až od roku 2026.
Růst bude podporován také investicemi, zejména do výstavby turistických komplexů, dopravní infrastruktury, diverzifikace energetických zdrojů a výroby automobilových dílů. Chorvatsko plánuje v průběhu deseti let investovat 6 miliard EUR do modernizace poloviny své železniční sítě. Tento rozsáhlý projekt podnítí ekonomiku zlepšením dostupnosti a podporou udržitelnější dopravy. Oživení zpracovatelského průmyslu (20 % HDP) podpoří projekt Rimac Campus v Kerestinci nedaleko Záhřebu. Investice společnosti Rimac Automobili ve výši 300 milionů EUR vytvoří významný komplex pro vývoj a výrobu elektromobilů, který zaměstná 2 500 lidí. Partnerství se společností BMW v oblasti vysokonapěťových baterií poukazuje na silný potenciál v odvětví špičkových elektromobilů pro nadcházející roky. Země však čelí nepříznivému demografickému vývoji a nízké úrovni investic do výzkumu a vývoje, což by mohlo ohrozit její dlouhodobé vyhlídky na růst.
Sociální výdaje a veřejné investice prohlubují deficit
Po mírném deficitu zaznamenaném v roce 2023 se očekává, že se stav veřejných financí v letech 2024–2025 bude dále zhoršovat, a to především v důsledku zvýšených veřejných investic, sociálních výdajů a provádění reformy platů ve veřejném sektoru. Navzdory tomuto vývoji by měl veřejný dluh pokračovat ve svém klesajícím trendu díky robustnímu růstu a optimálnímu využití evropských fondů. Vláda plánuje od roku 2025 zahájit opatření k fiskální konsolidaci prostřednictvím postupného rušení energetických dotací a obnovení zdravotních příspěvků pro mladé pracovníky.
Bilance běžného účtu by měla zůstat blízko rovnováhy. Struktura běžného účtu odhaluje významný chronický obchodní deficit, který je kompenzován silným přebytkem v oblasti služeb díky příjmům z cestovního ruchu. Přímé zahraniční investice (PZI), zejména z Evropské unie, zůstávají základním pilířem vnějšího financování, přičemž se výrazně soustřeďují do finančních služeb (25 %), zpracovatelského průmyslu (18 %) a nemovitostí (17 %). Země je méně zranitelná než ostatní země EU vůči pravděpodobnému zvýšení amerických cel na evropský vývoz v roce 2025. Důvodem je malý podíl vývozu zboží směřujícího do USA a skutečnost, že na růstu se mnohem větší měrou podílí sektor služeb než průmyslový sektor. Od vstupu do eurozóny v roce 2023 těží Chorvatsko z přístupu ke společným devizovým rezervám ECB, což výrazně posílilo jeho finanční kapacitu.
Napjatá domácí politická situace
V parlamentních volbách v dubnu 2024 si středopravicová konzervativní strana Chorvatská demokratická unie (HDZ) vedená premiérem Andrejem Plenkovičem udržela dominantní postavení navzdory mírnému poklesu počtu mandátů (61 mandátů oproti předchozím 66 z možných 151). HDZ vytvořila koalici s krajně pravicovým Vlasteneckým hnutím (14 mandátů), aby Plenkovi? zůstal u moci již třetí volební období, zatímco středolevicová opozice zaznamenala zisky v kontextu vysoké volební účasti. Politická situace bude i nadále napjatá, a to zejména po drtivém znovuzvolení Zorana Milanoviče do funkce prezidenta republiky dne 12. ledna 2025, kdy získal 75 % hlasů. Toto drtivé vítězství je ukazatelem polarizace země a komplikovaného soužití mezi Milanovičem ze Sociálnědemokratické strany, který zastává populistické a nacionalistické postoje kritické vůči EU a NATO, a Plenkovičem, jenž je pevně proevropský. Role prezidenta však zůstává omezená a má spíše reprezentativní než výkonnou funkci. Jejich ideologické rozdíly, zejména v oblasti zahraniční politiky a podpory Ukrajiny, se projevují častými veřejnými neshodami. Příští parlamentní volby jsou naplánovány na rok 2028, pokud nedojde k předčasnému rozpuštění parlamentu.
V sociální oblasti čelí země závažným demografickým výzvám, mezi něž patří rychle stárnoucí obyvatelstvo a značná emigrace kvalifikovaných mladých lidí. Vláda oznámila opatření na podporu porodnosti, včetně zdvojnásobení rodinných přídavků. V oblasti zahraniční politiky má Chorvatsko hraniční spory s několika sousedy, zejména se Slovinskem ohledně Piranského zálivu a se Srbskem ohledně hranice podél Dunaje. Země je rovněž rozdělena v otázce zapojení do podpory Ukrajiny, přičemž prezident Milanovič nedávno odmítl schválit účast Chorvatska na výcvikové misi NATO pro Ukrajinu.