Kamerun

Růst podpořený ambiciózními infrastrukturními projekty

Očekává se, že v letech 2025 a 2026 dojde k mírnému zrychlení ekonomiky. Klíčovou roli v tom bude hrát těžební průmysl, v jehož rámci je do roku 2027 plánováno 15 nových projektů. Konkrétněji řečeno, na začátku roku 2025 byla zahájena těžba železné rudy v lokalitě Grand Zambi v Bipindi a první vývozy se očekávají ve druhé polovině roku. Těžba bauxitu v lokalitě Minim Martap by měla být zahájena v roce 2026. Tyto projekty, které vedou kamerunský, respektive australský investor, jsou doplněny výstavbou dopravní infrastruktury, zejména železniční a silniční. Tyto projekty by však mohla negativně ovlivnit nejistota vyplývající z obchodních napětí. Očekává se, že produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) vzroste jen v roce 2025 o 23 %, a to díky zvýšené těžbě z plošiny Sanaga 2 a rozšíření plovoucí zkapalňovací stanice Hilli Episeyo. Naopak se očekává pokles těžby ropy v důsledku stárnutí ložisek a nejistoty v anglicky mluvících regionech, což zpomaluje rozvoj nových ložisek. K růstu přispěje také zemědělství, kde se od roku 2025 očekává nárůst produkce kakaa, kávy a bavlny v souvislosti s výstavbou zpracovatelských závodů. Tento vývoj podporují orgány státní správy, zejména dokončením druhé fáze výstavby hlubokovodního přístavu Kribi a připojením vodní elektrárny Nachtigal na počátku roku 2025. Tyto úspěchy jsou součástí Národní rozvojové strategie na období 2020–2030 (SND-30), jejímž cílem je industrializace ekonomiky prostřednictvím nahrazování dovozu a vytváření velkých průmyslových parků. Kromě toho byla přijata fiskální opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, včetně snížení daní pro malé a střední podniky i velké společnosti, jakož i pobídek pro zaměstnanost mladých lidí. Veřejné výdaje, zejména v období před prezidentskými volbami v říjnu 2025, dočasně podpoří růst, ačkoli se po volbách očekává zpomalení veřejné spotřeby. Zvýšení amerických celních sazeb na kamerunské výrobky – v dubnu 2025 bylo oznámeno 11% clo – bude mít omezený přímý dopad, jelikož vývoz do USA představoval v roce 2024 pouze 3,6 % celkového vývozu. Kamerun navíc vyváží převážně zboží osvobozené od cla (ropu, dřevo, zlato). Nepřímý dopad obchodní války by však mohl být významnější, zejména v důsledku klesající celosvětové poptávky po surovinách.

V souvislosti s posilováním CFA franku vůči dolaru a klesajícími cenami potravin a energie byl zaznamenán pokles inflace. Obchodní válka by navíc mohla vést k celosvětovému přebytku nabídky a na domácí trh by mohly zaplavit levné dovozy, zejména z Asie. V letech 2025 a 2026 se očekává, že se inflace bude postupně přibližovat k cílové hodnotě Středoafrického hospodářského a měnového společenství (CEMAC) ve výši 3 %. Zpomalení inflace, které bylo zaznamenáno v celém regionu, a snaha podpořit růst a likviditu vedly Banku středoafrických států (BEAC) k tomu, že v prvním čtvrtletí roku 2025 snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na 4,5 %. Další snížení se očekává na konci roku 2025. Uvolnění měnové politiky podpoří soukromou spotřebu a investice.

Konsolidace rozpočtu pod záštitou MMF

S podporou MMF vláda pokračuje ve své politice fiskální konsolidace. Úsilí se soustřeďuje na několik oblastí, na nichž se strany dohodly výměnou za financování ve výši 835 milionů USD na čtyři roky poskytnuté v roce 2021 a které kombinují jak optimalizaci současných vládních výdajů, tak zvýšení veřejných příjmů (které jsou stále příliš nízké) s cílem snížit poměr dluhu k HDP, což by mělo přinášet výsledky i po skončení programu v červenci 2025. Na straně příjmů to znamená zvýšení neropných příjmů prostřednictvím rozšíření daňového základu, omezení výjimek, zlepšení daňové a celní správy a zavedení nových daní (zejména z převodů peněz a nových specifických tarifů pro mezinárodní lety mimo CEMAC). Ropné příjmy však budou i nadále klesat v důsledku nižších cen ropy a nižší těžby. Zákon o státním rozpočtu na rok 2025 rovněž prodloužil program dobrovolného přiznání daňových závazků do konce roku 2026 s cílem bojovat proti daňovým podvodům. Pokud jde o výdaje, fiskální konsolidace bude zahrnovat kontrolu provozních výdajů, zejména zmírněním růstu mezd a náboru zaměstnanců ve veřejném sektoru, jakož i snížením dotací veřejným podnikům. Kromě toho vláda plánuje postupné rušení dotací na ropné produkty, avšak hodlá je zachovat alespoň do voleb. Jejich náklady by však měly zůstat na mírné úrovni díky nižším cenám. Zároveň se očekává nárůst sociálních výdajů, neboť vláda chce v období 2025–2027 zvýšit počet sociálně ohrožených domácností, které pobírají sociální dávky, ze 180 000 na 210 000. Vzrostou také výdaje na zboží a služby, které zahrnují i výdaje na volby. Navzdory tomu zůstane schodek nízký, zatímco MMF popisuje veřejný dluh jako udržitelný.

Pokud jde o vnější účty, u běžného účtu, který je strukturálně záporný, se v letech 2025 a 2026 očekává nárůst deficitu. Pokles těžby ropy a cen ropy bude mít negativní dopad na výnosy z vývozu. Nárůst cen kakaa a růst produkce železa a zkapalněného zemního plynu (LNG) to nebudou schopny kompenzovat. Navíc snahy o agroindustrializaci v odvětvích kávy a kakaa budou jen těžko přinášet očekávané výsledky, přičemž produkce zůstane hluboko pod vládními cíli. Kromě toho poptávka po dováženém zboží a službách zůstane vysoká, v souladu s rozvojem těžebního sektoru a veřejné infrastruktury. Deficit bude financován hlavně přímými zahraničními investicemi (FDI) spojenými především s těžbou. Devizové rezervy zůstanou na uspokojivé úrovni (přibližně čtyři měsíce dovozu).

Prezidentské volby odložily nástupnictví

Z politického hlediska se 92letý Paul Biya, který je prezidentem Kamerunu od roku 1982, uchází o osmé funkční období ve volbách 12. října 2025 pod vlajkou Kamerunského lidového demokratického hnutí (CPDM). To pouze prodlužuje otázky týkající se jeho nástupnictví, které zůstává nevyřešené a představuje významný zdroj politického rizika. Jeho znovuzvolení je zcela jisté vzhledem k absenci silné opozice, avšak jeho věk a chatrné zdraví naznačují, že by nebyl schopen dokončit další sedmileté funkční období. Bez jasného plánu nástupnictví hrozí oslabení jeho strany RDPC a vypuknutí boje o moc. Armáda by pak mohla využít nastalé nestability k provedení státního převratu. Opozice, která byla prakticky umlčena, se v době, kdy je u moci Biya, potýká s existenčními problémy, zejména proto, že poslanci ze strany RDPC souhlasili s odložením dalšího kola parlamentních voleb (které jsou tradičně bojkotovány) o jeden rok s cílem omezit konkurenci proti Biyovi v prezidentských volbách. Tyto volby se měly konat v březnu 2025.

Kromě toho se úřady snaží potlačit separatistická povstání v anglicky mluvících regionech na jihozápadě a severozápadě země, stejně jako teroristické útoky ze strany Boko Haram a Islámského státu v regionu Dálného severu, který hraničí s Čadem, Nigérií a Středoafrickou republikou.

Na mezinárodní úrovni Kamerun nadále udržuje silné vztahy s Francií, svým dlouhodobým politickým a ekonomickým partnerem. Čína zůstane významným ekonomickým partnerem díky rostoucí přítomnosti čínských společností mimo jiné ve stavebnictví, těžbě železa a zemědělství, jakož i díky úvěrům na infrastrukturní projekty podporovaným čínskou vládou. Kromě toho Čína v červnu 2025 oznámila úplné zrušení cel na vývoz z 53 afrických zemí. V oblasti bezpečnosti Yaoundé udržuje své vztahy s Ruskem a v roce 2022 obnovilo vojenskou spolupráci na dalších pět let. USA v současné době odmítají znovu zařadit Kamerun do zákona o příležitostech pro růst v Africe (AGOA), z něhož byl Kamerun vyloučen od roku 2019 kvůli porušování práv anglicky mluvící menšiny. To by Kamerunu umožnilo těžit z preferenčního přístupu na americký trh. Rozhodnutí o vyloučení Kamerunu z tohoto programu však bude v září 2025 přehodnoceno, pokud bude program obnoven.

Poslední aktualizace: červenec 2025