Hospodářské oživení nabírá na síle, a to díky spotřebě a investicím.
Očekává se, že hospodářský růst bude v rozpočtovém roce 2025–26 pokračovat. Jeho dynamika bude poháněna především soukromou spotřebou (v roce 2024–25 přibližně 90 % HDP), podporovanou zvýšením platů státních zaměstnanců a minimální mzdy v soukromém sektoru, udržitelnou sociální ochranou a rostoucími příjmy z převodů peněz od emigrantů. Flexibilizace směnného kurzu egyptské libry by měla přispět k udržení konkurenceschopnosti vývozu (ropné produkty, zlato, chemikálie a hnojiva, kabely, obrazovky, ovoce a zelenina, oděvy a stavební materiály). Na příspěvku čistého vývozu k růstu se však negativně projeví necenová konkurence ze strany Maroka, Tuniska a Turecka, stejně jako závislost Egypta na dováženém plynu. Ekonomika bude i nadále těžit z rozvoje pobřežního města Ras El-Hekma západně od Alexandrie, které se má stát významným turistickým a ekonomickým centrem s plánovanými investicemi ve výši 150 miliard USD do roku 2040. Kromě toho úřady směřují přímé zahraniční investice – zejména z Perského zálivu, Číny a Turecka – do přístavní infrastruktury (šest přístavů je již v provozu) a do čtyř stávajících průmyslových zón (mj. pro textilní, chemický, automobilový a energetický průmysl) v rámci ekonomické zóny Suezského průplavu (SCZONE). Dalším motorem růstu budou obnovitelné zdroje energie, přičemž se plánují investice do solární a větrné energie. Vláda si klade za cíl navýšit kapacitu o 12 gigawattů do roku 2026 a plánuje v letech 2025–2026 zdvojnásobit své investice do odvětví elektřiny a obnovitelných zdrojů energie, aby dosáhly výše 2,8 miliardy USD. Kromě toho čtyři nové smlouvy o průzkumu ložisek zemního plynu podepsané v září 2025 přinesou investice ve výši 343 milionů USD. Soukromý sektor bude rovněž stimulován daňovými pobídkami pro malé a střední podniky zavedenými na počátku roku 2025. A konečně se očekává, že kulturní cestovní ruch dostane nový impuls díky slavnostnímu otevření Velkého egyptského muzea, které je naplánováno na listopad 2025.
Vláda se rovněž snaží posílit roli soukromého sektoru v ekonomice. V této souvislosti zveřejnila v roce 2022 strategický dokument, který nastínil časový plán pro stažení státu z určitých hospodářských odvětví. Ve stejném duchu navrhla vláda v srpnu 2025 řadu pobídkových opatření, jako jsou daňové úlevy pro investory, s cílem motivovat společnosti k uvedení svých akcií na burzu. Očekává se, že to podpoří obnovení prodeje veřejných aktiv od konce roku 2025 a pomůže obnovit důvěru investorů. Proces však stále probíhá pomalu: z 35 subjektů určených k privatizaci, které byly oznámeny od roku 2022, bylo prodáno pouze devět. Pomalé tempo reforem (omezení role státu v ekonomice, sjednocení daňového zacházení mezi veřejným a soukromým sektorem atd.) vedlo také ke sloučení pátého a šestého přezkumu MMF, které byly naplánovány na konec roku.
Inflace od svého vrcholu 38 % v září 2023 prudce poklesla. K tomuto vývoji příznivě přispívá očekávaný pokles cen dovážených potravin a energie – které jsou ovlivňovány globálními cenami – spolu se stabilizací egyptské libry po jejím 40% propadu v březnu 2024 v důsledku liberalizace směnného kurzu. Stabilizaci libry lze do značné míry vysvětlit rozdílem mezi reálnými úrokovými sazbami v Egyptě a v USA, jakož i poklesem inflace. Inflace v sektoru služeb však přetrvává a očekává se, že ceny pohonných hmot, elektřiny a chleba budou i nadále stoupat v důsledku postupného snižování veřejných dotací v rámci fiskálního zpřísňování. Zpomalení celkové inflace povzbudilo Egyptskou centrální banku (CBE) k tomu, aby od začátku roku 2025 provedla tři snížení úrokových sazeb, čímž do srpna snížila základní úrokovou sazbu z 27,25 % na 22 %. Do konce roku 2025 a v průběhu roku 2026 se očekávají další snížení úrokových sazeb, jelikož reálné sazby zůstávají abnormálně vysoké a dezinflace pokračuje. To by mělo stimulovat soukromou spotřebu a investice.
Na cestě k fiskální konsolidaci
Očekává se, že vysoký veřejný deficit Egypta se v rozpočtovém roce 2025–2026 mírně sníží. Dále výrazně zatěžují rozpočet dotace a mzdové náklady a orgány se stále zdráhají sjednotit zdanění rozsáhlého veřejného sektoru se zdaněním soukromého sektoru. Rozpočet na tento fiskální rok stanoví jasný cíl: zvýšit primární přebytek (tj. bez započítání úrokových plateb) s cílem snížit poměr dluhu k HDP. Předpokládá se, že příjmy vzrostou o 19 % díky širšímu daňovému základu, lepšímu výběru daní a reformám celních postupů. Na straně výdajů (+18 %) byla upřednostněna výdaje na zdravotnictví (+31 %), dotace, pomoc a sociální dávky (+15 %). Rozpočet na programy sociální ochrany Takaful a Karama se zvýší o 35 %. Energetické dotace (na paliva a elektřinu) zůstávají značné, vláda však usiluje o zrušení dotací na paliva do prosince 2025, i když je pravděpodobné, že k tomu dojde se zpožděním kvůli politické citlivosti této otázky. Toto rozhodnutí podporují příznivé trendy v globálních cenách a inflaci. Rozpočet rovněž zahrnuje 10% zvýšení platů státních zaměstnanců podle zákona o veřejné službě a 15% zvýšení pro ostatní. Vzhledem k tomu, že si stát půjčuje převážně krátkodobě na domácím trhu, snížení úrokových sazeb Egyptskou centrální bankou (CBE) přispěje ke snížení úrokového zatížení. Primární přebytek přispěje ke snížení poměru veřejného dluhu k HDP. Hlavními držiteli veřejného dluhu jsou domácí komerční banky. Zahraniční dluh tvoří 30 % veřejného dluhu a je držen převážně multilaterálními věřiteli (MMF, Světová banka). MMF považuje veřejný dluh za udržitelný, riziko státní dluhové krize však hodnotí jako vysoké.
Běžný účet, který je kvůli obchodnímu deficitu a bilanci investičních příjmů strukturálně v deficitu, by se měl v letech 2025–2026 mírně zlepšit. Navzdory regionálním napětím by příjmy z cestovního ruchu měly zůstat silné, čímž podpoří přebytek v bilanci služeb. Cestovní ruch však může jen částečně kompenzovat prudký pokles provozu v Suezském průplavu, který kvůli narušením způsobeným jemenskými povstalci z hnutí Houthiů nadále zůstává přibližně o 70 % pod úrovní roku 2022. Poplatky za průplav představovaly před válkou mezi Izraelem a hnutím Hamás přibližně 10 % běžných příjmů Egypta. Převody peněz od Egypťanů žijících v Perském zálivu a ve Velké Británii nadále proudí, což posiluje přebytek v bilanci sekundárních příjmů, a nyní, když směnný kurz odráží tržní podmínky, se vrátily do oficiálních kanálů. Kromě toho se očekává, že cla USA budou mít omezený dopad, jelikož vývoz do USA představoval v roce 2024 pouze 0,8 % HDP a 5 % celkového vývozu. Egypt by z obchodní války mohl dokonce těžit: díky relativně nízkým clům (10 %) by země mohla získat část poptávky z USA – zejména po oděvech a módě – na úkor asijských zemí, které čelí vyšším clům. Očekává se však, že vývoz zůstane výrazně pod svým vrcholem z roku 2022 kvůli zastavení vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Dovoz mezitím pravděpodobně zůstane silný, protože Egypt je závislý na dovozu plynu kvůli stagnujícím investicím do průzkumu a stárnoucím ložiskům. Dovoz meziproduktů a investičního zboží podpoří také infrastrukturní projekty, jako je Ras El-Hekma. Deficit běžného účtu je financován přímými zahraničními investicemi a portfoliovými investicemi, stejně jako multilaterálním a bilaterálním financováním. Návrat zahraničního kapitálu umožnila dohoda podepsaná s MMF na konci roku 2022. Díky přílivu finančních prostředků z projektu Ras El-Hekma, včetně počáteční platby ve výši 35 miliard USD výměnou za pozemky a práva na těžbu, budou devizové rezervy pokrývat dovoz na něco málo přes šest měsíců.
Na křižovatce regionálních geopolitických napětí
Na domácí scéně byl prezident Abdel Fattah al-Sissi v prosinci 2023 s velkým náskokem znovu zvolen, přičemž neměl žádnou skutečnou opozici. Ústavní novela z roku 2019 mu umožnila zahájit své třetí – a v zásadě poslední – šestileté funkční období. Politická a sociální situace však zůstává křehká a úřady se zdráhají urychlit reformy ze strachu, že by mohly vyvolat sociální nepokoje. Navzdory opatřením v oblasti sociální ochrany čelí domácnosti rostoucím životním nákladům, které ještě zhoršují snahy o fiskální konsolidaci. Kromě toho regionální geopolitické napětí, zejména humanitární krize v Gaze, vyvolalo protesty, které vláda potlačila z obavy, že by se mohly vyvinout v širší projevy nespokojenosti. Omezení občanských svobod zvyšuje riziko náhlého a násilného veřejného protestu, jelikož si úřady nemusí být vědomy skutečné míry podpory ze strany obyvatelstva. Prezident se nicméně těší podpoře ozbrojených sil, která je udržována jejich trvalou kontrolou nad velkými částmi ekonomiky a daňovými výjimkami. Očekává se, že vládnoucí strana Mostaqbal Watan zvítězí v nadcházejících parlamentních volbách naplánovaných na konec roku 2025.
Na mezinárodní scéně projekt výstavby humanitárního města v Rafahu v jižní části pásma Gazy poblíž egyptských hranic napjal vztahy s Izraelem. Znamenalo by to příliv uprchlíků do blízkosti severního pobřeží egyptského Sinaje. Očekává se však, že vztahy zůstanou stabilní, jelikož obě země jsou úzce propojeny v oblastech obchodu, bezpečnosti a zpravodajských služeb. Egypt nedávno podepsal smlouvu v hodnotě 35 miliard USD s izraelskou plynárenskou společností NewMed Energy na dodávku 130 miliard kubických metrů zemního plynu z ložiska Leviathan do roku 2040. Navíc přerušení vztahů s Izraelem by ohrozilo vztahy Egypta se Spojenými státy, které v roce 2024 poskytly vojenskou pomoc v odhadované výši 1,3 miliardy USD (která na rozdíl od jiných amerických programů pomoci nebyla snížena).
Kromě toho útoky húsitských rebelů z Jemenu v Rudém moři a Adenském zálivu nutí velké přepravní společnosti vyhýbat se Suezskému průplavu. Diplomatické napětí s Etiopií také přetrvává po dokončení Velké etiopské renesanční přehrady (GERD) na Modrém Nilu v červenci 2025. Egypt, který leží po proudu, by mohl čelit narušení dodávek vody. Zatímco jednání o dohodě o sdílení vodních zdrojů stále vázne, Egypt podepsal obchodní a vojenské dohody s regionálními rivaly Etiopie (Somálskem a Súdánem) ve snaze posílit svou vojenskou a diplomatickou pozici v oblasti Afrického rohu.

Evropa
Saudská arábie
Turecko
Spojené arabské emiráty
Spojené státy americké
Čína
Rusko