Vývoz nerostných surovin a investice podpoří hospodářskou aktivitu v roce 2026
V roce 2026 se očekává zrychlení růstu díky příjmům z vývozu nerostných surovin, a to na základě nově sjednaných koncesních smluv, vytváření společných podniků a centralizace správy zdrojů v rámci státního investičního fondu nazvaného Mineral Wealth Fund. Vývoz bude lépe oceněn díky mechanismu „Safe Harbour“, který stanoví minimální cenu a zabraňuje cenovým praktikám, které umožňují nadnárodním společnostem přesouvat své zisky do daňových rájů. Těžba diamantů v dole Tongo (na východě) se bude postupně zvyšovat, čímž částečně vykompenzuje dočasné uzavření dolu Koidu v květnu 2025 v důsledku sporu mezi místní dceřinou společností izraelské firmy BSGR a jejími zaměstnanci ohledně pracovních podmínek. Očekává se také zrychlení vývozu železa v roce 2026 díky rozšíření kapacit v dolech Marampa a Tonkolili (na západě, respektive ve středu země) a otevření závodu na zpracování magnetitu, který je k druhému z nich připojen. Rozvoj odvětví zpracování železa zvýší hodnotu vývozu a sníží závislost stavebního sektoru na dovozech. A konečně projekt těžby zlata Baomahun, financovaný Afreximbank a Africa Finance Corporation, by mohl zvýšit vývoz zlata již v roce 2026.
Růst by měly podpořit také investice, zejména do infrastruktury a těžebního průmyslu, například výstavba mostu mezi Lungi a Freetownem – dlouho odkládaná kvůli nedostatku finančních prostředků a nakonec realizovaná americkou skupinou Acrow –, modernizace silnic a rozšíření kapacity přístavů a vodovodních a elektrických sítí. Tyto projekty jsou financovány především multilaterálními partnery, jako jsou Africká rozvojová banka, Světová banka, Evropská unie a Millennium Challenge Corporation (MCC). Investice budou směřovat také do energetického sektoru: v blízkosti Freetownu má být vybudována solární elektrárna o výkonu 50 MW s podporou francouzských a britských rozvojových bank a dánského fondu Frontier Energy. Její uvedení do provozu je plánováno na rok 2026. Zároveň Evropská unie financuje instalaci řady malých komunitních solárních elektráren o celkovém výkonu 5,2 MW. Tyto iniciativy však zůstávají rozsahem mnohem menší než projekt vodní elektrárny Bumbuna 2 (153 MW), jehož uvedení do provozu, původně plánované na rok 2026, se zpozdí kvůli sporu mezi britskou společností Joule Africa, která je zodpovědná za jeho výstavbu, a sierra-leonskou vládou.
Rozvoj infrastruktury, včetně zlepšení pokrytí elektřinou, podpoří růst, zejména usnadněním tranzitu vývozu a domácího obchodu, ale také podporou místní ekonomické činnosti. Kromě toho by mírná inflace, umožněná rozvojem zemědělské činnosti (díky dotacím a investicím, avšak s ohledem na klimatická rizika), restriktivní měnová politika a nižší ceny dovážených paliv a rýže měly vést k nárůstu soukromé spotřeby.
Náročné úsilí o fiskální konsolidaci
Výrazné snížení veřejného deficitu, jehož dosažení bylo v rámci dohody s MMF naplánováno na počátek roku 2025, bylo ztíženo obtížemi při výběru očekávaných příjmů z DPH v důsledku nedostatečného dodržování daňových předpisů. Vláda tuto skutečnost zohlednila úpravou rozpočtu v červenci 2025, kdy snížila investiční výdaje o dva procentní body HDP, čímž fakticky snížila deficit – i když v menší míře, než se doufalo. Očekává se, že konsolidace veřejných financí bude pokračovat i v roce 2026, ačkoli jsou tyto finance i nadále zatíženy úrokovými platbami z dluhu (42 % příjmů v roce 2025), které jsou převážně domácího původu; bez nich by vykazovaly mírný přebytek. Kromě vyšších příjmů z vývozu nerostných surovin se očekává růst příjmů díky zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob, vyšším spotřebním daním z pohonných hmot a silničním poplatkům, zrušení osvobození od DPH u „luxusních“ výrobků a boji proti daňovým únikům nadnárodních společností. Bude se i nadále usilovat o zlepšení efektivity daňové správy. Výdaje porostou pomaleji než příjmy: nárůst provozních výdajů bude směřovat na platy státních zaměstnanců (nárůst o 20 % od září 2026), přičemž dojde ke zvýšení počtu státních zaměstnanců ve zdravotnictví a školství; investice se zaměří na zemědělství a infrastrukturu; sociální výdaje budou směřovat především na nejchudší domácnosti a budou se týkat dotací, výstavby infrastruktury v chudých obcích a politiky zaměstnanosti.
Očekává se, že poměr dluhu k HDP bude i nadále pomalu klesat, ale stále zůstane na vysoké úrovni. Domácí část dluhu – 42 % z celkového objemu, včetně 2 % v prodlení – tvoří ze tří čtvrtin pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a reálnými úrokovými sazbami 30 % a z jedné čtvrtiny státní dluhopisy s delší splatností. Dluh denominovaný v cizí měně je držen multilaterálními (46 % celkového dluhu) a bilaterálními (7 %) věřiteli – zejména Kuvajtským státním fondem, Jižní Koreou a Čínou – za zvýhodněných podmínek. Zbývajících 5 % tvoří komerční pohledávky. Riziko předluženosti zůstává vysoké.
V roce 2026 se očekává, že se schodek běžného účtu bude i nadále snižovat díky rychlejšímu růstu vývozu surovin, a to jak z hlediska cen, tak objemu, než u dovozu souvisejícího s investičními projekty. Tento schodek bude financován přebytkem na finančním a kapitálovém účtu, stimulovaným přímými zahraničními investicemi (z Číny, USA, Německa, a Belgie) a především projektovými úvěry a granty od multilaterálních partnerů (EU, Světová banka, Africká rozvojová banka, MCC), jakož i programem Rozšířené úvěrové facility (ECF) MMF, který potrvá do konce ledna 2028. Očekává se mírné zlepšení devizových rezerv, které však zůstanou těsně nad úrovní odpovídající jednomu měsíci dovozu.
Pro tento region relativně stabilní a demokratický stát
Země je od konce občanské války v roce 2002 relativně stabilní. Na národní úrovni je země jednokomorovou více stranickou republikou, kde prezident je zároveň hlavou státu i předsedou vlády a sdílí zákonodárnou moc s Poslaneckou sněmovnou. Na místní úrovni se jedná o dědičný feudální systém založený na klanech. Prezident Julius Maada Bio, který je ve funkci od roku 2018, byl v roce 2023 znovu zvolen, a současně s ním získala jeho strana – Sierra Leone People's Party, sociálnědemokratická strana podporovaná hlavně etnickou skupinou Mende – v parlamentních volbách pohodlnou většinu (81 ze 135 křesel). Výsledky zpochybnili mezinárodní pozorovatelé i opozice, přičemž Všeobecný lidový kongres (socialistická strana, podporovaná hlavně etnickou skupinou Temne) bojkotoval parlamentní zasedání a odmítal složit přísahu až do října 2023, než se strany v červenci 2024 konečně dohodly na institucionálních reformách, které mají být provedeny.
Na mezinárodní úrovni zůstává Čína hlavním obchodním partnerem a největším poskytovatelem přímých zahraničních investic, zejména v těžebním sektoru, a to prostřednictvím skupiny Leone Rock Metal, která vlastní železnorudný důl v Tonkolili. V rámci strategického partnerství podepsaného v roce 2016 Čína poskytuje lékařskou pomoc, a to například během epidemií eboly a covid-19, a podporuje zemi při výstavbě infrastruktury. USA se snaží tento vliv vyvážit. I přes ukončení činnosti agentury USAID zůstávají USA významným finančním partnerem prostřednictvím financování mostu ve Freetownu. Poskytují také dotace na výstavbu solárních elektráren a elektrifikaci – zejména prostřednictvím pomoci ve výši 480 milionů USD od MCC –, přičemž výplata těchto prostředků závisí na institucionálním pokroku.
Sierra Leone je členem několika regionálních organizací, včetně ECOWAS, která podporuje hospodářskou spolupráci a integraci, výstavbu společné dopravní a telekomunikační infrastruktury i udržování míru. Od konce občanské války v roce 2002 udržuje země dobré vztahy se svými bezprostředními sousedy, Guineou a Libérií, a pravidelně si vyměňuje názory na správu přeshraničních řek a jezer, jakož i na bezpečnost a stabilitu. Tyto rozhovory se odehrávají v rámci Unie řeky Mano, do jejíchž diskusí je zapojena také Pobřežní slonovina.

Čína
Evropa
Jižní Korea
Somalia, Somali Republic
Kazachstán
Indie
Severní Makedonie
Turecko