Turecko

Rigorózní měnová politika, mírný růst, nižší inflace

Spolu s urychlujícím se procesem dezinflace se turecká ekonomika připravuje na pomalejší, ale vyváženější růstovou trajektorii. V letošním roce a až do roku 2026 zůstane příspěvek soukromé spotřeby (přibližně 55 % HDP) k růstu omezený kvůli trvale restriktivní měnové politice. Očekává se, že centrální banka začne v červenci 2025 postupně snižovat svou týdenní repo sazbu (46 %), aby v souladu s dezinflací dosáhla do poloviny roku 2026 úrovně 30 %. Inflace bude i nadále zatěžovat rozpočty domácností, zejména u lidí s nižšími a středními příjmy. V důsledku toho bude příspěvek soukromé spotřeby k růstu záviset především na skupině s vyššími příjmy. Na straně státu povede přísnější fiskální politika, zahrnující škrty ve výdajích (s výjimkou obnovy po dvou zemětřeseních v roce 2023), ke snížení příspěvku veřejného sektoru k růstu (přibližně 12 % HDP). Očekává se, že soukromé investice (přibližně 10 % HDP), rovněž oslabené zvýšenými finančními náklady, se od druhé poloviny roku 2025 budou postupně zlepšovat. Čistý vývoz bude i nadále brzdit růst, byť v menší míře, a to především díky nižším světovým cenám energií, omezení dovozu zlata a vyšším příjmům z cestovního ruchu v roce 2026 (odhadovaným na 70 miliard USD, což představuje nárůst o 8 % oproti roku 2025). Vývoj vývozu zboží bude ovlivněn oživením poptávky v EU, zejména v Německu, a vývojem americké ekonomiky. Pokud budou tyto faktory v roce 2026 příznivé, mohlo by to vyvolat oživení průmyslové výroby, která v období leden–duben 2025 meziročně vzrostla pouze o skromných 1,3 %. Vývoz tureckého obranného průmyslu a souvisejícího technologického softwaru rozhodně posílí svůj nedávný trend vysokého růstu.

Turecká lira bude v roce 2026 i nadále reálně posilovat, byť pomalejším tempem, a tím podpoří proces dezinflace. Předpokládá se, že meziroční inflace do konce roku dále poklesne na téměř 26 %. I tak však zůstane výrazně nad prognózou centrální banky, která činí 12 %. Pokud nedojde k neočekávanému šoku na devizovém trhu, mělo by to podpořit dezinflační trend tím, že se zpomalí růst cen dovážených základních komodit. Tento trend podpoří prolomení cenové setrvačnosti ve službách a zlepšení inflačních očekávání.

Zmenšující se vnější deficit, fiskální konsolidace bude pokračovat

Rozdíl v bilanci příjmů způsobený repatriací výnosů zahraničními investory a přebytek v bilanci služeb budou v roce 2026 přetrvávat. Zúžení deficitu zahraničního obchodu opět sníží schodek běžného účtu vyjádřený jako procento HDP. Očekává se, že k přebytku v bilanci služeb nejvíce přispějí příjmy z cestovního ruchu a dopravy. Relativně nízké světové ceny energií podpoří pokles výdajů na dovoz, zatímco tempo růstu vývozu bude záviset především na oživení evropských ekonomik. V této souvislosti přetrvávají dva rizikové faktory. Zaprvé, potenciální pokles objemu světového obchodu způsobený nepředvídatelnou celní politikou Trumpovy administrativy by mohl oslabit poptávku po tureckém vývozním zboží. Za druhé, regionální geopolitický vývoj by mohl vést k uzavření klíčových dopravních tras, což by potenciálně mohlo zvýšit ceny dovozu komodit. Uzavření hlavních tranzitních tras (např. Hormuzského průlivu), nemluvě o škodách způsobených na zařízeních pro těžbu ropy, by dramaticky zvýšilo ceny energie.

V červnu 2025 činily hrubé mezinárodní rezervy centrální banky 156 miliard USD (což představuje přibližně 85 % objemu krátkodobého zahraničního dluhu, z toho něco málo přes polovinu ve zlatě) oproti 98,5 miliardám USD v květnu 2023. V letech 2024 a 2025 přispělo zmírnění domácí poptávky způsobené oficiálním měsíčním omezením růstu úvěrů (mezi 1,5 a 2 %) ke snížení deficitu běžného účtu a ke zvýšení mezinárodních rezerv centrální banky. Růst rezerv vedl k poklesu rizikové prémie – 5leté CDS v USD klesly v červnu 2025 na 285 bodů oproti 888 bodům v červenci 2022. To posílilo schopnost země přilákat příliv zahraničního kapitálu. Závislost na krátkodobých přílevech kapitálu za účelem zvýšení rezerv však představuje pro centrální banku výzvu, jak udržet stabilitu turecké liry tváří v tvář potenciálním vnějším i domácím tlakům.

Fiskální konsolidace bude i nadále poháněna snižováním výdajů, zejména těch diskrečních (tj. provozních nákladů, podpory místních projektů atd.). Zpomalení inflace usnadní zpomalení růstu výdajů na personál, které tvoří 30 % celkových výdajů. Očekává se však, že úrokové platby, které v období leden–květen 2025 vzrostly o 75 % oproti úrovni z předchozího roku, zůstanou vysoké. V důsledku zvýšené inflace a zpřísnění měnové politiky vzrostly průměrné náklady na domácí půjčky v květnu 2025 na 47 %, zatímco v květnu 2024 činily 35 %.

Regionální geopolitické napětí bude určujícím faktorem v zahraniční politice

Turecko má prezidentský systém, který byl schválen v referendu v roce 2017. Výkonné pravomoci a povinnosti vykonává a plní prezident. Všeobecné volby v roce 2023 vyhrál prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AK Parti). Očekává se, že domácí politická situace zůstane relativně stabilní.

Zahraniční politika Turecka byla v posledních letech řízena především ekonomickými úvahami. Očekává se, že od roku 2025 budou hrát významnější roli geopolitická napětí, zejména na Blízkém východě. Očekává se, že země bude postupovat opatrně, aby se vyhnula vtažení do těchto konfliktů. Ačkoli není zapojena do konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA, Turecko přesto čelí značným rizikům. Zatímco Ankara udržuje diplomatické a obchodní vztahy s Teheránem, širší konflikt by mohl destabilizovat jihovýchodní hranice Turecka kvůli přítomnosti skupin podporovaných Íránem v Iráku a Sýrii. Turecko by se také mohlo opět potýkat s přílivem uprchlíků ze sousedních zemí. Turecko bude i nadále plnit roli klíčového diplomatického zprostředkovatele, jak je tomu v případě probíhajících rozhovorů mezi Etiopií a Somálskem a při jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem.

Turecko rozšířilo své působení v Africe investicemi do infrastruktury, energetiky a telekomunikací. Navázalo pevné hospodářské vazby s africkými státy a profiluje se jako klíčový partner: obchod mezi Afrikou a Tureckem vzrostl z 5 miliard USD v roce 2003 na 33 miliard USD v roce 2024. Turecko je sice členem NATO, snaží se však zachovat si určitou míru strategické autonomie, jak je patrné v Sýrii, Libyi a na Kavkaze. Jeho vztahy s EU jsou i nadále složité – na pořadu dne jsou zmrazená přístupová jednání, kyperská otázka a napětí s Řeckem –, ačkoli obě strany nadále spojují společné zájmy.

Platby

Na tureckém domácím trhu se stále běžně používají tradiční úvěrové platební nástroje, které často slouží jako obchodovatelné cenné papíry. To platí například pro směnky, které malé a střední podniky běžně využívají při obchodních transakcích. Podobně i šeky s pozdějším datem splatnosti slouží jak jako platební prostředek, tak jako úvěrový nástroj. Šeky cirkulují na domácím trhu jako obchodovatelné cenné papíry až do data jejich splatnosti. Novela, která vstoupila v platnost 15. července 2016, ukládá pokutu osobě odpovědné za „neuhrazený šek“. Pokud není pokuta zaplacena, může být toto sankční opatření přeměněno na trest odnětí svobody v délce až 1 500 dnů. V takových případech nedochází ani k vypořádání, ani k předčasnému splacení. Navíc je vystaviteli neuhrazeného šeku následně zakázáno vystavovat šeky nebo zakládat šekové účty. Po uhrazení částky šeku nebo uplynutí deseti let od soudního rozhodnutí bude tento zákaz zrušen. Ačkoli jsou nyní banky povinny věnovat větší pozornost profilům svých klientů, zákon o šecích, který vstoupil v platnost v prosinci 2009, stanoví vysoké finanční sankce, které je v případě neuhrazení povinen zaplatit vystavitel šeku.

Elektronická síť SWIFT je v tureckých bankovních kruzích dobře zavedena a představuje nejčastěji používaný nástroj pro mezinárodní platby.

Vymáhání pohledávek

MIMOŽALOVÁ FÁZE

Mimosoudní postupy, které zahrnují zaslání formální výzvy k úhradě, následované opakovanými telefonními hovory, zůstávají relativně účinnou metodou. Návštěvy na místě mohou rovněž připravit půdu pro obnovení komunikace mezi dodavateli a zákazníky, čímž se zvyšují šance na úspěšné dokončení jednání. Občanský soudní řád výslovně stanoví, že soudce může kdykoli v průběhu soudního řízení podpořit mimosoudní urovnání sporu, za předpokladu, že z něj vyplývá skutečná vůle stran dosáhnout mimosoudního urovnání prostřednictvím vyjednané dohody.

Zákon o mediaci v občanských sporech stanoví, že mediace se použije pouze při řešení sporů v oblasti soukromého práva vyplývajících z jednání nebo transakcí zúčastněných stran, které jsou způsobilé tyto spory urovnat. Strany se mohou kdykoli obrátit na mediátora, aby v procesu pokračovaly, jej dokončily nebo od něj upustily.

V závislosti na platební schopnosti dlužníka se podmínky dohody mohou pohybovat od úplného zaplacení přes splácení ve splátkách až po částečnou platbu jako konečné vyrovnání. V případě, že nedojde k dobrovolnému urovnání, je hrozba podání návrhu na vyhlášení konkurzu (iflâs) často používanou taktikou, jak vyvolat reakci dlužníka a přimět ho k uhrazení dlužných částek.

Soudní řízení

Vymáhací řízení – prostřednictvím správního orgánu

 Obratné cenné papíry, jako jsou směnky, dlužní úpisy a šeky, umožňují věřitelům (bez nutnosti získat předchozí rozhodnutí) obrátit se přímo na exekuční úřad (Icra Dairesi) s žádostí o doručení dlužníkovi příkazu k úhradě. V případě potřeby mohou poté přistoupit k zabavení majetku dlužníka. Zabavení je proces, který začíná podáním příkazu k úhradě, který je poté doručen dlužníkovi. Pokud proti příkazu nejsou vzneseny žádné námitky, dochází k likvidaci majetku dlužníka za účelem uhrazení pohledávek. Pokud dlužník příkaz nepřijme, má možnost požádat věřitele, aby svou pohledávku prokázal u soudu. Dlužník má deset dní na uhrazení daných nedoplatků nebo pět dní na to, aby se obrátil na exekuční soud a vznesl námitku proti platbě, například s odůvodněním, že podpis na dokumentu není jeho vlastní nebo že dluh již neexistuje.

Pokud se věřitel rozhodne doručit dlužníkovi výzvu k úhradě, ačkoli nevlastní obchodovatelné cenné papíry, jako jsou směnky, dlužní úpisy a šeky, může dlužník proti výzvě k úhradě vznést námitku do 7 dnů od jejího obdržení. Tato námitka pozastaví exekuční řízení, dokud věřitel nepodá a nevyhraje žalobu na zrušení námitky týkající se jeho pohledávky. S účinností od 1. 1. 2019 se pro případy podané proti pohledávkám na zaplacení určité peněžní částky a náhrady stala podmínkou obrátit se na mediátora. Aby tedy věřitel mohl podat žalobu na zrušení námitky a obnovit exekuční řízení, musí se nejprve obrátit na mediátora.

Je-li námitka shledána jako zneužívající, hrozí dlužníkovi vysoké pokuty.

Soudní řízení – projednání soudem

Pokud selžou mimosoudní postupy k vymáhání dluhu od partnera/dodavatele, lze proti dlužníkovi podat žalobu u obchodních soudů. Obchodní soud (asliye ticaret mahkemeleri), který je specializovaným senátem soudu prvního stupně, je příslušný k projednávání obchodních sporů a insolvenčních řízení. V případech, kdy je zpochybněna platnost nároku, zbývá jako jediná možnost zahájit řádné řízení prostřednictvím předvolání k soudu.

Pokud Turecko neuzavřelo s zemí žalobce dvoustrannou smlouvu ani smlouvu o vzájemnosti, je žalobce povinen složit u příslušného místního soudu záruku za úhradu nákladů řízení (judicatum solvi). Tato částka představuje přibližně 15 % výše pohledávky. Totéž platí pro turecké žadatele, kteří nemají trvalý pobyt v Turecku. Na konci soudního řízení soud tuto záruku věřiteli vrátí.

Žalobce je rovněž povinen při zahájení řízení složit čtvrtinu soudních poplatků, které jsou úměrné výši nároku. Kromě toho je nutné soudu předložit notářsky ověřené dokumenty.

Řádné řízení je rozděleno do tří fází. První fáze zahrnuje předložení stanovisek obou stran (žaloba a žalobní odpověď). Ve druhé, delší fázi soud prošetřuje případ a posuzuje relevanci předložených důkazů, aby zjistil, zda se jedná o důkazy přesvědčivé, či pouze volitelné. Nakonec, v rámci hlavního jednání, které tvoří třetí fázi, soud vyslechne obě strany a jejich právní zástupce, než vydá rozhodnutí.

0

Výkon soudního rozhodnutí

Jakékoli soudní rozhodnutí lze vykonat prostřednictvím exekučních a konkurzních úřadů/úředníků, pokud osoba, proti níž bylo rozhodnutí vydáno, neprovede soudní rozhodnutí dobrovolně a včas. Exekuce se mírně liší v závislosti na druhu dluhu, obecně se však podobá řízení o vymáhání dluhů. Na rozdíl od řízení o vymáhání dluhů je však námitka proti exekuci soudního rozhodnutí výjimečnou situací.

Insolvenční řízení

KONKORDÁT

Dlužník, na kterého se vztahuje konkurz, může podat návrh na uzavření dohody o vyrovnání (konkordato projesi). Pokud obchodní soud shledá návrh jako proveditelný, nařídí moratorium a jmenuje komisaře pro vyrovnání (konkordato komiseri), který prověří finanční situaci dlužníka. Nejběžnější formou návrhu je úplné nebo částečné splacení dluhu v průběhu určitého časového období. Návrh však může mít i podobu postoupení celého nebo části majetku dlužníka za účelem uspokojení pohledávek věřitelů. Pokud návrh není schválen, může být vydán konkurzní příkaz.

REORGANIZACE

Dlužník vyčlení část nebo veškerý svůj majetek pro věřitele, navrhne, aby byl tento majetek prodán (nebo převeden na třetí osoby), a aby výtěžek z prodeje byl rozdělen mezi věřitele. Dlužník, který si přeje provést restrukturalizaci (nebo věřitel, který má právo zahájit konkurzní řízení), může podat návrh na reorganizaci u příslušného exekučního soudu. Pokud exekuční soud shledá, že projekt má šanci na úspěch, nařídí svolání schůze věřitelů, na níž se rozhodne, zda věřitelé návrh na reorganizaci přijmou. V případě schválení bude návrh předložen soudu ke schválení. Pokud soud shledá, že reorganizace bude výhodnější než konkurz, návrh schválí.

REORGANIZACE

Dlužnická společnost, která čelí finančním potížím nebo bezprostřednímu riziku platební neschopnosti, má právo požádat obchodní soud o schválení restrukturalizačního plánu, který byl předtím schválen požadovaným kvórem věřitelů, jichž se tento plán týká (poškození věřitelé).

Nová ustanovení EBC (Zákon o exekuci a úpadku) podporují dlužníka a jeho věřitele k dosažení dobrovolné dohody s cílem ozdravit podnik, který se sice nachází v tísni, ale je stále životaschopný. Obsah návrhu nabývá účinnosti po jeho přijetí věřiteli a schválení soudem. Věřitelé však mají právo požádat soud o nápravu, pokud dlužník neplní své závazky vyplývající z plánu. Soud má právo prohlásit dlužníka za v úpadku v případě jakéhokoli porušení podmínek. Restrukturalizace je dostupná pouze pro společnosti a družstva, s výjimkou bank a pojišťoven.

KONKURZ

Běžný konkurz

Tuto formu řízení zahajuje věřitel tím, že požádá exekuční úřad, aby dlužníkovi doručil příkaz k úhradě splatného dluhu. Dlužník má po doručení sedm dní na to, aby dluh napadl nebo uhradil. Pokud dlužník dluh neuhradí ani nenapadne, může věřitel požádat obchodní soud o vydání rozhodnutí o úpadku, které soud zpravidla vydá.

Poslední aktualizace: červen 2025