Platební morálku společností ovlivňuje pokles devizových kurzů a pokulhávající domácí poptávka

• Platební morálka tureckých společností závisí na domácí poptávce a devizových kurzech
• Prudký pokles devizových kurzů na začátku roku 2014 měl negativní dopad na ziskovost společností
• Útlum domácí poptávky způsobený zvyšováním úrokových sazeb a makroobezřetnostními opatřeními měl negativní dopad na platební morálku
• Společnost Coface zaznamenala rizika především u odvětví stavebního průmyslu konkrétně u bytové výstavby a u průmyslu neželezných kovů a oceli

Strategie exitu, kterou v květnu roku 2013 zveřejnil předseda FED Ben Bernanke, odstartovala nové období charakterizované změnou ve vnímání rizik ve vztahu k rozvojovým ekonomikám na finančních trzích. Turecko vstoupilo do tohoto období s vysokým deficitem běžného účtu, s výrobním sektorem značně závislým na dovozu a v situaci konání trojích voleb následujících těsně za sebou.

Prudký pokles devizových kurzů, který začal v prosinci 2013, se stabilizoval teprve na konci ledna poté, kdy centrální banka výrazným způsobem snížila úrokové sazby. Devalvace turecké liry však nadále negativně ovlivňuje rozvahy společností. Na druhé straně restriktivní opatření v oblasti úvěrů, která na začátku roku zavedla BRSA (Agentura pro bankovní dohled a regulaci) v zájmu udržení stávající úrovně deficitu běžného účtu, zpomalila domácí poptávku, což bylo jedním z důvodů zhoršení situace společností v oblasti inkasa pohledávek.

V souladu s tímto vývojem bylo možné sledovat zhoršení platební morálky a zvýšenou platební neschopnost v sektorech, jejichž výroba a prodej se soustředí především na domácí trh, o čemž svědčí především nárůst protestovaných směnek a nekrytých šeků.

Celková částka nedobytných částek u platebních šeků dosáhla za prvních 10 měsíců roku 2014 15,9 mld. YTL, což představuje nárůst o 5,4 %. Částka protestovaných cizích směnek meziročně vzrostla o 9,1 % za prvních 10 měsíců roku 2014 z důvodu rostoucích úroků a zpomalené domácí poptávky.

Společnost Coface předpokládá růst turecké ekonomiky o 3,1 % v roce 2014 a o 3,5 % v roce 2015. V listopadu 2014 společnost Coface snížila hodnocení rizik týkajících se jednotlivých států pro Turecko z A4 na B vzhledem k horší perspektivě růstu, vyšší zadluženosti soukromého sektoru a nestálosti devizových kurzů.

Kurzová ztráta 2 973 tisíc společností v informačním systému pro podnikatele ministerstva obchodu vykazuje značný nárůst z důvodu prudkého zvýšení devizových kurzů na konci roku 2013. Kurzové ztráty na konci roku 2013 dosáhly 118,8 mld. YTL oproti 45,1 mld. YTL na konci roku 2012. Jedná se o klíčový ukazatel, který odráží značné výkyvy společností v závislosti na nestálosti devizových kurzů.

„Vzhledem k tomu, že dva nejdůležitější faktory, které ovlivňují ziskovost tureckých společností, jsou úroveň devizových kurzů a domácí poptávka, mírné oživení domácí poptávky v prvním čtvrtletí roku 2015 by mohlo pozitivně ovlivnit ziskovost společností. Vývoj globální ekonomiky, geopolitická rizika, předpokládané prudké zvýšení úrokových sazeb zavedené FED a nadcházející generální volby v Turecku však signalizují, že kurzová rizika budou nadále přetrvávat. Znamená to, že vstupujeme do období, kdy společnosti budou nuceny věnovat mnohem větší pozornost řízení svých peněžních toků a úvěrů,“ říká Seltem İYİGÜN, ekonom společnosti Coface pro oblast MENA (Střední východ a Afrika).

Společnost Coface poukazuje na následující nejdůležitější rizika jednotlivých průmyslových odvětví:

Průmysl kovovýroby (neželezné kovy a ocel): Mezi hlavní rizika, kterým jsou společnosti nuceny čelit, patří závislost na dovozu v oblasti dodávky surovin, pokles cen surovin a negativní dopad změn devizových kurzů na výpůjční náklady.

Automobilový průmysl: Zvýšení daňových sazeb na začátku roku, zvyšující se úrokové sazby, makroobezřetnostní opatření zavedená BRSA v zájmu zachování úrovně spotřebitelských úvěrů a nárůst devizových kurzů patřily k faktorům, které vedly ke značnému poklesu úrovně domácího obratu. Prognózy v oblasti vývozu však zůstávají pozitivní.

Potravinářský průmysl: Největší riziko výrobců potravin spočívá ve zvyšování výrobních nákladů z důvodu sucha, s nímž se potýkají v průběhu roku.

Chemický průmysl: Mezi hlavní rizika tohoto odvětví patří téměř 70 % závislost na dovozu surovin a útlum ve stavebním průmyslu, který patří mezi klíčové zákazníky tohoto odvětví.

Stavební průmysl: Pokud jde o bytovou výstavbu, situace je taková, že nejistota způsobená zvýšením úrokových sazeb a útlum ekonomiky vedly k narušení důvěry spotřebitelů, což mělo negativní dopad na poptávku v oblasti bydlení. Jako další rizikový faktor je vnímána rozšiřující se propast mezi dodávkou a poptávkou.

Maloobchod: Spotřeba v soukromém sektoru tvoří cca dvě třetiny HDP v Turecku. Podle nejnovějších údajů maloobchodní prodej nadále stoupá a úroveň rizik v daném odvětví není vysoká.

Textilní a oděvní průmysl: Toto odvětví se vyznačuje vysokou výrobní a prodejní kapacitou zaměřenou jak na domácí, tak na zahraniční trhy a střední úrovní rizik. Na situaci společností v daném odvětví má pozitivní vliv vzestupný trend obnovy evropských trhů a vývoz zvýhodněný vyššími devizovými kurzy.

Farmaceutický průmysl: Tlak na ceny způsobený zavedením referenčního systému léčiv a silná konkurence negativně ovlivňuje ziskovost společností v tomto odvětví.