Počet insolvencí v Polsku přestává růst – ale na jak dlouho?
Statistiky insolvencí polských společností odrážejí zlepšení, k němuž došlo v průběhu prvního pololetí roku 2014. Úpadek vyhlásilo celkem 402 firem, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 představuje pokles o 11,5 %. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivá odvětví, nabízí se nám smíšený obrázek, charakterizovaný vysoce konkurenčním prostředím v maloobchodě a konečně dobrými výsledky stavebnictví, jehož situace byla dlouhodobě nepříznivá. Výhled na konec roku 2014 ovšem není příliš optimistický. Očekává se, že v důsledku vnějších turbulencí a nedostatečné domácí spotřeby riziko insolvencí polských společností opět poroste.
Opatrný optimismus
Poslední měsíce roku 2013 a první čtvrtletí roku 2014 přinesly nejen nárůst domácí spotřeby zboží každodenní potřeby (vyvolaný zlepšením pracovního trhu), ale také lepší výhled pro hlavní polské vývozní trhy. To lze považovat za důsledek zotavování, třebaže pomalého, v zemích eurozóny. Druhé čtvrtletí tohoto roku nicméně již ukázalo, že tempo hospodářského zotavování v eurozóně polevuje. V Německu, které je jedním z hlavních obchodních partnerů Polska, HDP mezičtvrtletně poklesl o 0,2 %. Růst navíc vázne i na dalším pro Polsko významném trhu – v Rusku, kde situaci ještě zhoršuje politické riziko spojené s rusko-ukrajinským konfliktem a embargo zavedené ruskou vládou na zemědělské a potravinářské výrobky.
Statistiky insolvencí za první polovinu roku 2014 svědčí o tom, že polské firmy jsou zatím vůči poklesu svých hlavních vývozních trhů odolné. Zkušenost Coface však naznačuje, že insolvence obvykle následují makroekonomickou situaci se zpožděním jednoho až dvou čtvrtletí. Dnešní statistické údaje tudíž odrážejí především dobrý stav firem ke konci roku 2013 / počátkem roku 2014. V tomto období domácí poptávka rostla a stala se hlavní hnací silou ekonomiky, zatímco úroveň rizika na vývozních trzích byla poměrně nízká.
Odvětví skýtají smíšený obrázek
- Stavebnictví: světlo na konci tunelu
Počet insolvencí ve stavebním odvětví, jehož výsledky byly dlouhodobě nepříznivé, přestal růst a v prvním pololetí roku 2014 poklesl o 21 % (ve srovnání s prvním pololetím roku 2013). Je však třeba poznamenat, že v tomto odvětví nyní působí menší počet společností než v předchozích letech, což částečně souvisí s vysokým počtem firemních úpadků v minulosti.
- Maloobchod: Opatrní spotřebitelé a tvrdý konkurenční boj
Počet insolvencí v maloobchodním sektoru vzrostl o 27 %. Probíhající proces konsolidace tohoto odvětví se vyznačuje tvrdým konkurenčním bojem a tlakem na marže. Přestože došlo ke zlepšení na pracovním trhu, spotřebitelé jsou ve svém nákupním rozhodování stále velmi opatrní. Slabou poptávku po zboží dlouhodobé spotřeby dokládá jeden z největších bankrotů tohoto roku, který postihl vlastníka obchodní sítě Avans, firmu Domex.
- Doprava: Citlivost na narušení vnějšího trhu
Počet úpadků mezi dopravními společnostmi se v prvním pololetí roku 2014 držel na stejné úrovni jako v prvním pololetí roku 2013. Tento trend se však možná brzy změní, a to ze dvou hlavních důvodů. Současné narušení zahraničního obchodu by se mohlo projevit v nárůstu insolvencí v nadcházejících čtvrtletích. Výrazně konkurenční prostředí v tomto odvětví zároveň nutí společnosti k akceptování nižších marží, přičemž stále musí nést provozní náklady, které zůstávají neměnné.
Jaký dopad bude mít vnější neklid na počet insolvencí v Polsku v budoucnu?
Současná situace na zahraničních trzích dává vzniknout řadě rizik pro polské hospodářství. Polský vývoz je držen na uzdě zpomalením ruské ekonomiky, jakož i neuspokojivým zotavováním eurozóny, které představuje dokonce ještě větší riziko – 53 % polského vývozu totiž směřuje do zemí eurozóny, přičemž Německo se podílí na celkovém vývozu 26 %. Coface odhaduje, že eurozóna letos vzroste o 0,9 %, zatímco Rusko bude v roce 2014 stagnovat (0 %).
Podle Coface je nejpravděpodobnějším scénářem dopadu těchto vnějších vlivů na polské insolvence nárůst o 8 % v důsledku stagnace klíčových polských vývozních trhů. Bude-li se napjatá situace mezi EU a Ruskem navíc stupňovat a/nebo bude-li zpomalení eurozóny výraznější, dopad na insolvence bude ještě horší.
„Polský hospodářský růst letos znovu nabývá rovnováhy, a to od čistého vývozu až po domácí poptávku. Vnější vlivy v podobě neuspokojivého zotavování eurozóny a embarg uplatňovaných Ruskem však budou přispívat ke zvyšování rizika úpadku polských společností. Příkladem takových zvýšených firemních rizik může být odvětví dopravy, které již nyní trpí nižší poptávkou vzhledem ke své vysoké citlivosti na mezinárodní situaci. Zároveň má ruské embargo za následek nejen zhoršování obchodních výsledků vývozců zemědělských a potravinářských výrobků, ale vyvolává také tlak na snižování cen na domácím trhu, na které již má nepříznivý dopad letošní dobrá sklizeň,” soudí Grzegorz Sielewicz, ekonom Coface pro středoevropský region.
