Dopady nižších mezinárodních cen ropy na Latinskou Ameriku
Latinská Amerika patří mezi významné producenty komodit a nedávný pokles cen ropy má na země v tomto regionu různé dopady. Které státy by mohly z nižších mezinárodních cen těžit a proč jsou naopak jiné negativně zasaženy?
Ceny ropy zaznamenaly v posledních měsících volný pád, a to z vrcholu ve výši 114,81 USD, jehož dosáhly 20. června 2014, na 48,47 USD, kde skončily 28. ledna 2015 (viz graf 1). Snížení o 57,8 % souvisí se zvýšením těžby a nižší poptávkou. Na straně nabídky pozvedla nedávná „břidlicová revoluce“ v USA produkci v zemi na nejvyšší úroveň za uplynulá tři desetiletí. Naopak Čína, která je hlavní spotřebitelem (12 % celkové spotřeby ropy), poptávala nižší objemy v důsledku zpomalení růstu HDP. K tlaku na snížení cen ropy dále přispělo rozhodnutí organizace OPEC z 27. listopadu, které mělo udržet produkci na stejné úrovni. Cílem tohoto rozhodnutí bylo zastavit investice do nových břidlicových polí prostřednictvím snížení jejich relativní ziskovosti.
Míra dopadu cen ropy v Latinské Americe závisí na délce jejich trvání a v různých zemích regionu se liší.
Nejvíce zasaženou zemí je Venezuela, přičemž podle prognózy Mezinárodního měnového fondu každý pokles cen ropy o 10 dolarů sníží obchodní bilanci země o 3,5 % HDP. Podle čistého vývozu ropy jsou na druhém a třetím místě zemí nejcitlivěji reagujících na pokles cen ropy Kolumbie a Ekvádor.
U obchodní bilance Chile, Brazílie, Argentiny a Peru lze naopak zpravidla pozorovat pozitivní dopad. Ve střednědobém horizontu by však nižší ceny mohly negativně ovlivnit investiční záměry týkající se paliva v Argentině a Brazílii.
Prognóza pro Kolumbii, Chile a Argentinu
„V roce 2015 by mělo v Latinské Americe dojít ke zvýšení růstu, přičemž společnost Coface očekává růst HDP u daného regionu o 2,3 %. I přes optimističtější výhled je však tempo stále považováno za pomalé, zejména kvůli stagflaci v Brazílii. Samotná Brazílie představuje značnou část aktivity Latinské Ameriky a u její ekonomiky není pravděpodobný pozitivní vývoj – přinejmenším nikoli v krátkodobém horizontu,“ uvedla Patricia Krauseová, ekonomka společnosti Coface se specializací na Latinskou Ameriku.
V Kolumbii by měla ekonomická aktivita zůstat na vysoké úrovni. K růstu bude i nadále nejvýrazněji přispívat domácí trh, především díky investicím do infrastruktury, sociálního bydlení a spotřeby domácností. Inflace na konci roku 2014 dosahovala 3,66 %, a překonala tak cílový střední bod 3. Nedávný pokles cen ropy zhoršuje obchodní podmínky, má vliv na měnu a zvyšuje ceny.
V Chile ekonomická aktivita od posledního čtvrtletí roku 2013 zpomaluje a ve třetím čtvrtletí roku 2014 dosáhla vůbec nejpomalejšího tempa růstu od roku 2009 (+ 0,8 % ve srovnání s předchozím rokem). Daný vývoj souvisí především s nižšími cenami mědi, což má dopad na obchodní bilanci i investiční záměry. Export Chile představuje 27 % HDP, přičemž polovina exportního koše sestává z nerostných surovin. Ke snížení podnikatelské důvěry přispěla rovněž daňová reforma, která na konci září 2014 dostala také zákonnou podobu.
Argentina stále prochází turbulentním obdobím. V roce 2014 došlo podle všeho ke snížení ekonomické aktivity, inflace dosahuje téměř 40 % (podle neoficiálních zdrojů), v zemi je nedostatek devizových rezerv a zatím nebyly vyřešeny potíže s nesplácením dluhů. Podle prognózy společnosti Coface se HDP v roce 2014 snížil o 1,5 % a v roce 2015 dojde k dalšímu snížení o 1 %, a to v důsledku poklesu spotřeby domácností spojené s vysokou inflací, zhoršenou situací na trhu práce a nízkou důvěrou týkající se budoucího scénáře.
Bližší pohled na hlavní odvětví
Těžební průmysl v Chile
Měď si i nadále uchová vedoucí postavení, aktuální situace však není snadná. Těžební průmysl představuje hlavní pilíř chilské ekonomiky. Země je největším producentem mědi (zhruba jedna třetina světových dodávek) a produkuje rovněž zlato, stříbro, molybden, železo a uhlí. Měď tvoří 50 % exportu Chile a 15 % hrubého domácího produktu. Výkonnost segmentu mohou ohrozit rostoucí výrobní náklady.
Stavebnictví v Kolumbii
Na rozdíl od negativního výhledu ropného průmyslu může toto odvětví využít řadu příležitostí, a to v prostředí charakterizovaném silným růstem a špatnou infrastrukturou. Kolumbii se v posledních letech dařilo a stejný vývoj zaznamenalo také stavebnictví. Lze říci, že se jedná o jeden z pilířů kolumbijské ekonomiky.
Automobilový průmysl in Argentině
Na dané odvětví má negativní dopad slabá ekonomika. Argentina představuje třetí největší automobilový trh v Latinské Americe a celosvětově jde o 23. největšího výrobce vozidel. Automobilový průmysl tvoří zhruba 5 % HDP a 20 % průmyslové výroby. V roce 2014 však byla jeho aktivita neuspokojivá, a to zejména v důsledku ekonomické situace země a jejího dopadu na důvěru spotřebitelů a kupní sílu.
