Nové paradigma elektronického průmyslu v Asii: jasná dynamičnost, zvýšené riziko

Inovace: hnací síla růstu, příčina vzniku rizika

Po přechodu z fáze globálních výrobních sítí do fáze globálních inovačních sítí (k nimž patří rovněž vývoj produktů a výzkumné aktivity bez ohledu na geografické hranice) by měl nyní elektronický průmysl až do roku 2017 vykazovat meziroční růst o více než 3 %. V souvislosti s rozvojem Asie, jakožto nového centra inovací v oblasti elektroniky, nyní lokální firmy spoléhají na internalizaci výroby i výzkumu.

Dynamika daného odvětví ovšem čelí novým rizikům, o čemž také svědčí stále větší počet neuhrazených faktur, jak v tomto regionu zaznamenala společnost Coface. V roce 2013 se téměř 3 ze 4 společností působící v odvětví elektroniky a IT v Asii a Tichomoří setkaly s platbami po lhůtě splatnosti, a to především v oboru elektronických komponentů a distribuce spotřební elektroniky.

Odvětví elektroniky v Asii ohrožují tři hlavní rizika

Riziko č. 1: rostoucí propast v rámci investiční kapacity výzkumu a vývoje mezi středně velkými a velmi velkými firmami v daném odvětví

Inovace probíhá na obou stranách trhu – výrobci polovodičů nabízejí stále složitější produkty a obří subjekty přicházejí s novými nabídkami (například Google a se systémem Android). Dominance těchto mimořádně velkých společností, jejichž podíl na trhu stále roste, vede k nižší ziskovosti a nižším maržím u firem menší velikosti. Daná situace má negativní dopad na výrobce polovodičů, tedy hlavní nositele inovace, kteří musejí s ohledem na překotné změny více investovat do výzkumu a vývoje.

Riziko č. 2: vyšší riziko v rámci oboru elektroniky v pevninské Číně

Pevninská Čína produkuje více než třetinu světové elektroniky. Zmíněným tlakem na náklady a marže jsou však obzvláště postiženy právě čínské společnosti působící v daném odvětví, což potvrzuje také studie společnosti Coface zabývající se platební morálkou. V rámci čínského elektronického odvětví podle všeho roste počet dnů po splatnosti: v roce 2013 dosahoval objem faktur více než 60 dnů po splatnosti hodnoty 44 % (v roce 2012 jich bylo 25 %). Mimoto v oboru elektroniky dosáhly faktury, které byly více než 150 dnů po lhůtě splatnosti, dvojnásobného objemu než v průměru u všech ostatních odvětví. Toto zhoršení způsobily především problémy s cash flow firem a zpomalení čínského hospodářství. Zvýšenému riziku jsou vystaveny zejména společnosti, které se zabývají montáží produktů.

Riziko č. 3: konkurence z pevninské Číny má dopad na další asijské hráče, zejména Hongkong a Tchaj-wan

Ekonomiky Hongkongu a Tchaj-wanu, které na Číně závisejí, reagují na zpomalení své primární obchodní sítě velmi citlivě.
V případě Hongkongu tuto závislost dále zvyšuje skutečnost, že celý hongkongský průmysl nyní formou outsourcingu využívá Čína, což platí zejména o odvětví elektroniky a IT. Na Tchaj-wanu jsou pak elektronické společnosti větší než jejich protějšky v Hongkongu a ve výrobním řetězci zaujímají vyšší místo. Do značné míry závisejí na intenzitě činností svých odběratelů, přičemž samy jsou nemálo ovlivněny objemem domácí poptávky (Čína) a exportu (Spojené státy, Evropa a stále více také Asie).

I přes vyšší riziko zde jsou faktory, které podporují růst

Má-li se asijský elektronický průmysl vymanit z této nepříznivé situace, musí projít radikální proměnou. Může se ovšem opřít o řadu silných stránek. Udržet si před ostatními určitý náskok jim pomůže důraz na inovaci v době stále rychlejšího zastarávání produktů a schopnost středně velkých podniků přizpůsobit se měnící se spotřebitelské poptávce a překlenout stávající propast u rozsáhlých skupin zákazníků.

Ve střednědobém horizontu bude růst tohoto odvětví stát mimo jiné na palubní elektronice (u automobilového a leteckého průmyslu), elektronice pro zdravotnictví a schopnosti reagovat na požadavky stárnoucí populace ve vyspělých zemích. Čínská vláda se rovněž chystá přijmout opatření na podporu dlouhodobých investic a spolupráce mezi čínskými a zahraničními společnostmi.