Automobilový průmysl

Světový automobilový průmysl vstupuje do období transformace. V roce 2025 se růst celosvětového prodeje automobilů po oživení v roce 2024 stabilizuje (+2 % meziročně) a dosáhne téměř 90 milionů kusů.

Toto odvětví bude i nadále ovlivňováno obchodními napětími mezi hlavními ekonomickými bloky – USA, Evropou a Asií. Od května podléhá vývoz automobilů a automobilového vybavení do USA 25% clu, s výjimkou produktů z Mexika a Kanady, které splňují požadavky dohody USMCA. Kromě toho EU uvalila od října 2024 antidumpingová cla na čínská elektrická vozidla, přičemž dovozní cla se pohybují v rozmezí od 27 % do 45,3 %. V poslední době čínská omezení vývozu vzácných zemin ještě více zatížila dodavatelský řetězec v automobilovém průmyslu, protože tato země se podílí 90 % na celosvětové produkci rafinovaných vzácných zemin.

A konečně se očekává, že elektrifikace prodeje nových automobilů se v nadcházejících měsících ještě více roztříští, přičemž již nyní je patrný výrazný rozdíl mezi USA (10 %), Evropou (25 %) a Čínou (45 %). Na jedné straně je nepravděpodobné, že by program deregulace v oblasti životního prostředí Donalda Trumpa – ztělesněný jeho sloganem „drill baby drill“ – podpořil rozšíření elektromobilů v USA, zejména s ohledem na jeho veřejný spor s Elonem Muskem, který by mohl negativně ovlivnit domácí prodej společnosti Tesla. Na druhé straně prodej elektromobilů v Číně nadále prudce roste. Během prvních devíti měsíců roku 2025 se prodalo téměř 11 milionů elektrifikovaných vozidel, což představuje meziroční nárůst o 35 %. Od září se prodej elektromobilů vyrovnal prodeji vozidel se spalovacím motorem, což signalizuje zásadní posun v dynamice trhu

Asie se prosazuje jako nervové centrum světového automobilového průmyslu

Asie je předním světovým výrobcem a spotřebitelem vozidel, na niž připadá 25 % prodeje vozidel v roce 2023. Asijští výrobci dominují globálnímu prodeji (30 milionů prodaných vozidel v roce 2023), i když existují značné regionální rozdíly. Prozatím bude tento sektor ovládat dlouhodobě zavedená dvojice velmocí tvořená Japonskem a Koreou. Toyota je od roku 2020 předním světovým výrobcem (z hlediska počtu prodaných vozidel), v první polovině roku 2025 prodala přes 5 milionů kusů. Čína zaznamenala bleskový průlom v segmentu elektromobilů. Nyní se profiluje jako budoucí automobilové centrum Asie. V posledních letech se prosadily i další země, jako je Indie a Vietnam.

Čína bude v roce 2024 díky elektromobilům i nadále posilovat svou pozici světové automobilové velmoci. Je největším světovým výrobcem i spotřebitelem elektromobilů – v loňském roce se v Číně prodalo 11 milionů elektromobilů, z toho dvě třetiny tvořily bateriové elektromobily. Stejně jako bylo zvládnutí spalovacího motoru klíčem k úspěchu amerického, evropského a japonského automobilového průmyslu, poskytuje nyní elektrifikace čínskému automobilovému průmyslu komparativní výhodu.

Segment elektromobilů navíc podporuje i čínský vývoz automobilů. Z 5 milionů vozidel vyvezených v prvních devíti měsících roku 2025 bylo přibližně 35 % elektrických. Tento trend by měl pokračovat i v roce 2026.

Tento nespoutaný růst však byl dosažen za cenu značných vládních dotací a nelítostné války o marže mezi výrobci. Výsledkem je odvětví, které je v konečném důsledku křehké, protože ziskových výrobců elektromobilů je velmi málo – v současné době patří mezi ně například společnost BYD. Podpora ze strany čínských úřadů navíc způsobuje obrovské narušení hospodářské soutěže vůči zahraničním výrobcům.

Americký automobilový sektor bude odolnější než ten evropský

Vzhledem k odolné poptávce očekáváme v roce 2025 v USA zpomalení růstu výroby (+1 až 2 % meziročně), přičemž tržby by měly v průběhu roku vzrůst o 2 až 3 %. V Evropě očekáváme slabý růst odvětví, který byl výrazně utlumen 1% poklesem prodejů v roce 2025 (po 2% poklesu v roce 2024).

V Evropské unii (EU) jsou hnací silou nových registrací elektromobily. Očekává se, že v roce 2025 budou elektromobily tvořit 25 % prodejů nových vozidel (BEV + PHEV), zatímco od roku 2035 budou v EU povoleny k prodeji pouze čistě elektrické vozy (BEV). V USA jsou naše prognózy pro segment elektromobilů opatrnější: očekává se, že tržní podíl elektromobilů v roce 2025 zůstane blízko 10 %.

Nicméně na těchto dvou automobilových trzích budou ve střednědobém horizontu i nadále převládat vozidla se spalovacími motory. Prodeje SUV tvoří v Evropě přibližně 50 % registrací nových vozidel. Na druhé straně Atlantiku tvoří lehká užitková vozidla 80 % veškerého prodeje nových vozidel.

USA i EU usilují o posílení své průmyslové a technologické autonomie

To zahrnuje především rozvoj výrobních kapacit pro baterie (Li-ion) a zároveň diverzifikaci zdrojů dodávek kritických surovin, aby se předešlo praktickému čínskému monopolu.

V USA bude v rámci zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act, IRA) v příštích několika letech investováno 65 miliard USD do výstavby gigatováren.

V Evropě předpisy ukládají evropským výrobcům automobilů, aby od roku 2035 vyráběli výhradně elektromobily. Cílem zákona o kritických surovinách (CRMA) je rozvíjet evropské výrobní a dodavatelské kapacity pro kritické suroviny. K dosažení tohoto cíle musí EU do roku 2030 získat 10 % těžební kapacity, 40 % rafinační kapacity a 15 % recyklační kapacity (jako procento roční spotřeby). Dochází k pokroku, ale region má k soběstačnosti stále ještě daleko.

Přechod na elektromobily v Evropě však není zaručen. Evropští výrobci si zejména zajistili od Evropské komise (dne 12. září) včasnou revizi agendy pro rok 2035 a souvisejících ustanovení. Jejich hlavním cílem je odložit termín a prodloužit prodej plug-in hybridních vozidel (PHEV) i po roce 2035 s tím, že slabá poptávka a rostoucí konkurence ze strany čínských výrobců ohrožují evropské hráče – někteří, jako například Stellantis, jsou již nyní pod tlakem