Panama

Růst ovlivněný nejistotami v oblasti světového obchodu

V roce 2025 se růst opět oživil díky odeznění dopadů uzavření dolu Cobre Panama na konci roku 2023 a dynamice dopravního sektoru v první polovině roku. Příjmy z mýtného za průjezd Panamským průplavem vzrostly v důsledku zrušení tranzitních omezení, která byla zavedena v reakci na závažná sucha v letech 2023–2024, ale také v důsledku očekávání zavedení amerických cel.

V roce 2026 by se provoz v Panamském průplavu mohl zmírnit v důsledku zpomalení ekonomiky v USA a vysokých úrovní zásob. Finanční a obchodní služby poskytované v tomto regionu, podporované strategickou geografickou polohou země, však zůstanou pilíři růstu. Růst úvěrů zůstane silný při mírné inflaci. Stavebnictví bude těžit z velkých infrastrukturních projektů, částečně financovaných zahraničními partnery, jako je prodloužení linky metra č. 3 (včetně tunelu pod Panamským průplavem), obnova venkovských silnic a výstavba čtvrtého mostu přes Panamský průplav. Kromě toho v červenci 2025 Správa Panamského průplavu oznámila rozsáhlý desetiletý investiční plán v hodnotě 8,5 miliardy USD, zaměřený na výstavbu 80 km dlouhého plynovodu na zkapalněný ropný plyn, vybudování dvou nových přístavních terminálů a nové vodní nádrže na řece Río Indio. Práce by mohly začít v roce 2027. Financování bude pocházet z vlastních zdrojů ACP, partnerství veřejného a soukromého sektoru a z multilaterálních zvýhodněných úvěrů. Znovuotevření dolu Cobre Panama je však nepravděpodobné. Na konci roku 2023 Nejvyšší soud rozhodl, že prodloužení koncese uzavřené se společností First Quantum Minerals (FQM) na provoz dolu, který se podílel přibližně 5 % na HDP a 75 % na vývozu zboží ze země, bylo protiústavní. V květnu 2025 úřady schválily plán, který umožňuje zachovat důl v současném stavu, a to díky vývozu více než 120 000 tun skladovaného měděného koncentrátu (300 milionů USD, 0,3 % HDP). Tato iniciativa navázala na oznámení společnosti FQM, že pozastavuje arbitrážní řízení proti Panamě, čímž se otevřela cesta k jednání. Nedostatek politického konsensu a odpor veřejnosti však pravděpodobně znemožní jeho znovuotevření. Prezident Mulino se bude snažit potlačit nové protesty, jako byly ty masivní v roce 2023, nebo stávky, jako byla ta z roku 2025, kterou zahájili stavební dělníci, učitelé a pracovníci v banánovém průmyslu. Ta ochromila 90 % stavební činnosti, přerušila veřejné školství a vedla k uzavření americké banánové společnosti Chiquita Brands. Požadavky se soustředily především na reformu důchodového systému, dále na bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci s USA a na možné znovuotevření dolu.

Veřejná spotřeba bude i nadále omezena probíhajícími opatřeními fiskální konsolidace. Naopak soukromá spotřeba (u níž se v roce 2026 očekává růst o 4 %) by měla být stimulována návratem americké Federální rezervní banky (Fed) k uvolnění měnové politiky, jelikož panamská ekonomika je dolarizovaná. Inflace mírně vzroste, ale strukturálně zůstane mírná.

Křehká fiskální konsolidace

V roce 2025 se rozpočtový schodek výrazně snížil poté, co se v roce 2024 prudce prohloubil v důsledku mimořádných faktorů: vyrovnání platebních nedoplatků (0,8 % HDP), nadměrné výdaje související s volbami, pokles příjmů z průplavu v důsledku sucha (0,3 % HDP) a ztráta příjmů z těžby po uzavření dolu Cobre.

V roce 2026 bude splácení dluhu vyžadovat o 2,1 miliardy USD více než v roce 2025 a úrokové platby budou vyžadovat o 469 milionů USD více, což představuje celkovou částku více než 8 miliard USD, respektive 3,7 miliardy USD. Hrubá finanční potřeba tak dosáhne 9 % HDP. Navzdory tomuto rostoucímu tlaku se očekává, že se schodek mírně sníží díky pokračující fiskální konsolidaci. Vláda počítá spíše se zlepšením výběru daní prostřednictvím přísnějších kontrolních mechanismů než se zaváděním nových daní a zvyšováním sazeb. Bude rovněž těžit z příjmů generovaných Panamským průplavem v podobě licenčních poplatků a dividend (17 % příjmů, resp. 3 % HDP). Očekává se, že příjmy vzrostou o 14 %, a to i přes předpokládaný 7% pokles výnosů z mýtného. Vláda bude i nadále přísně kontrolovat provozní výdaje. Flexibilitu však omezí automatické zvyšování platů státních zaměstnanců a důchodových příspěvků. Plán fiskální konsolidace by navíc mohly brzdit politické výzvy – vládnoucí strana Realizando Metas (RM) má v roztříštěném Národním shromáždění pouze 15 křesel (z celkových 71) – a také tlak ze strany veřejnosti. Důchodová reforma přijatá v roce 2025, jejímž cílem bylo vyrovnat obrovský deficit systému nahrazením modelu mezigenerační solidarity systémem definovaných dávek zahrnujícím systém individuálních účtů pro nové přispěvatele, vyvolala celostátní stávku. Reforma, která by měla zvýšit veřejné příjmy o jeden procentní bod HDP díky navýšení příspěvků zaměstnavatelů ze 4,25 % na 7,25 %, byla odbory označena za privatizaci sociálního systému. Vláda bude schopna financovat svůj rozpočtový deficit na kapitálových trzích. Panama má příznivé podmínky pro přístup na mezinárodní trhy, k čemuž přispívá i dolarizace její ekonomiky. Pokud ratingové agentury opět nesníží její rating, měly by se tyto podmínky v roce 2026 zlepšit díky uvolnění měnové politiky v USA. Očekává se stabilizace veřejného dluhu, z něhož 85 % tvoří zahraniční dluh a 72 % je v držení zahraničních komerčních věřitelů.

V roce 2026 by se saldo běžného účtu mohlo dále zhoršit. Pokles globálního obchodu by mohl negativně ovlivnit příjmy z tranzitní přepravy přes Panamský průplav a související reexporty. Globální obchodní napětí by mohlo mít dopad i na obchod s logistickými službami. Bilance služeb však vykazuje strukturální přebytek (15,5 % HDP v roce 2026), který je poháněn především dopravou a cestovním ruchem. Strukturální obchodní deficit se prohloubí (-10 % HDP), zejména proto, že poptávka po dovážených investičních statcích vzroste v důsledku velkých infrastrukturních projektů. Deficit primárních příjmů bude i nadále poháněn repatriací dividend a úroků ze strany zahraničních investorů. Panama zůstane atraktivní pro významné přílivy přímých zahraničních investic, které budou do značné míry financovat její schodek běžného účtu, zejména v kontextu rozsáhlého investičního plánu Správy Panamského průplavu. K tomu přispívá její postavení logistického a finančního uzlu a její zóny volného obchodu.

Panama v centru čínsko-amerických napětí

José Raúl Mulino, kandidát středopravicové strany RM, zvítězil v květnu 2024 v prezidentských volbách konaných v jednom kole se ziskem 34 % hlasů, čímž porazil svého hlavního soupeře o deset procentních bodů. V Národním shromáždění však nemá většinu; tento orgán je velmi roztříštěný a vyznačuje se vzestupem nezávislých a protisystémových sil. V roce 2026 bude Mulino muset pokračovat v boji proti ostatním stranám, a to navíc v kontextu bouřlivého veřejného mínění. Zejména bude muset vyhovět požadavkům USA, ale zároveň zachovat panamskou suverenitu, aby nedošlo k podnícení nespokojenosti obyvatelstva. V roce 2025 vypukly protesty po podepsání bezpečnostní dohody s Washingtonem a k Nejvyššímu soudu byla podána stížnost na neústavnost. Dohoda, platná a obnovitelná na tři roky, povoluje rozmístění amerických vojsk v okolí Panamského průplavu a zajišťuje přístup ke třem strategickým zařízením. Dohoda odráží rostoucí vliv USA, který se projevuje zvýšeným tlakem na suverenitu v okolí Panamského průplavu, přítomností čínských společností v panamské ekonomice a kontrolou migrace. Dohoda o deportaci migrantů bez dokladů z USA dává Spojeným státům větší pravomoc. Americké úřady si vyhrazují právo deportovat do Panamy všechny migranty ze zemí Jižní Ameriky nebo jiných kontinentů, jelikož se má za to, že prošli úžinou Darién, která se nachází na hranici s Kolumbií.

Panama se rovněž ocitá v centru čínsko-amerických napětí. Země se přibližuje k Bílému domu, o čemž svědčí její rozhodnutí neobnovit členství v čínské iniciativě „Pás a cesta“ a oznámení USA, že nahradí čínské telekomunikační zařízení na třinácti panamských lokalitách. Panama si nicméně nepřeje rozhněvat Peking. Hlavním sporným bodem jsou jednání o prodeji přístavních aktivit hongkongského konglomerátu CK Hutchinson konsorciu vedenému americkou správcovskou společností BlackRock za 22,8 miliardy USD. Součástí transakce je síť 43 přístavů po celém světě, včetně terminálů Balboa a Cristóbal na obou koncích průplavu, které provozuje dceřiná společnost Panama Ports Company. Jednání se pod tlakem Pekingu zpozdila a lhůta exkluzivity společnosti BlackRock již vypršela. Na konci července 2025 oznámila společnost CK Hutchinson svůj záměr zapojit do konsorcia čínského strategického investora, aby si země zachovala svůj vliv. Zároveň pod tlakem Washingtonu posuzuje panamský Nejvyšší soud ústavnost prodloužení koncese s hongkongským konglomerátem, která by mohla být zrušena nebo revidována. V červenci 2025 Mulino rovněž nastolil možnost veřejně-soukromého partnerství pro správu přístavních terminálů.

Poslední aktualizace: srpen 2025