Senegal

Těžba uhlovodíků podporuje růst

Aktivita se v roce 2025 výrazně zrychlí, přičemž vrchol růstu bude následován stabilizací od roku 2026. Hlavním hnacím motorem bude rozmach ropného průmyslu (ropné pole Sangomar, provozované společnostmi Woodside a Petrosen), jehož produkce v roce 2024 překonala očekávání (16,9 milionu barelů ropy oproti původnímu cíli 11,7 milionu) a do roku 2026 by měla dosáhnout plné kapacity (100 000 barelů denně). Vedle Sangomaru byl na začátku roku 2025 uveden do provozu také plynový projekt Grand Tortue Ahmeyim, na kterém se podílí Mauritánie a který vedou společnosti BP a Kosmos. V první fázi se bude ročně produkovat přibližně 2,5 milionu tun LNG, i když dosažení tohoto milníku bude nějakou dobu trvat, a ve druhé fázi pak 5 milionů tun. Část vyprodukovaného LNG bude vyvezena, především do Evropy, zatímco část by měla být využita i na domácím trhu pro výrobu elektřiny. Uhlovodíkový průmysl bude stimulovat růst tím, že podpoří vývoz, investice a daňové příjmy, které by se pak měly prostřednictvím multiplikačních efektů a regulačního rámce – jehož cílem je při rozdělování příjmů z uhlovodíků upřednostňovat výdaje na infrastrukturu a sociální oblast – rozšířit do širší ekonomiky.

Kromě toho budou v souladu s cíli plánu „Senegal 2050“ růst i nadále podporovat investice do agroprůmyslu, energetiky (například plynová elektrárna a plynovod v Saint-Louis) a dopravní infrastruktury (hlubokovodní přístav Ndayane, program modernizace regionálních letišť atd.). Budou pokračovat investice do zlatého průmyslu s cílem zvýšit produkci a prozkoumat nová ložiska, přičemž vývoz tohoto drahého kovu bude podporován historicky vysokými cenami. Spotřeba bude těžit z návratu k politické a sociální stabilitě a nízké inflaci. Jelikož se však očekává, že inflace v WAEMU zůstane v letech 2025 a 2026 nad cílovou hodnotou 3 %, neočekává se, že by BCEAO (Banque Centrale des Etats de l'Afrique de l'Ouest) výrazně uvolnila měnovou politiku (klíčová sazba činila v červnu 2025 3,25 %). Pokud jde o změnu obchodní politiky USA, očekává se, že dopad na Senegal bude velmi marginální. Země má vůči USA obchodní deficit, což znamená, že se uplatňuje minimální celní sazba (v době psaní tohoto textu 10 %). Vývoz do USA (ryby, paruky, syntetická vlákna) představuje pouze 0,7 % HDP a přibližně 4 % celkového vývozu, zatímco uhlovodíky jsou od cel osvobozeny.

Veřejné finance jsou hlavním důvodem k obavám

V druhé polovině roku 2024 odhalil audit veřejných účtů, že údaje o fiskálních schodcích a veřejném dluhu v období od roku 2019 do 1. čtvrtletí 2024 byly výrazně podhodnoceny. Podle zjištění Účetního dvora to bylo způsobeno především neevidovanými investicemi (jejichž povaha je stále nejasná), které byly financovány kombinací zahraničních projektových úvěrů a domácích půjček (u nichž není jasná ani doba splatnosti, ani harmonogram splácení). Ačkoli se Senegal nenachází v situaci ohroženého dluhu, jeho fiskální pozice je podstatně slabší, než se dříve uvádělo, o čemž svědčí snížení ratingu státu agenturami Moody’s i S&P. Program MMF ve výši 1,83 miliardy USD (1,51 miliardy USD v rámci EFF a 324 milionů USD v rámci RSF) byl pozastaven ještě před druhým přezkumem. Ačkoli senegalské orgány jednají s MMF o zajištění nového programu s původním termínem v červnu 2025, je nepravděpodobné, že by tento proces dodržel tento harmonogram, jelikož je třeba dosáhnout dohody o rámcových podmínkách. Bez včasné dohody by Senegal mohl být nucen hledat alternativní (a dražší) zdroje financování, aby mohl splatit své dluhy v letech 2025–2026, které budou vzhledem k amortizaci eurobondů značné.

Senegalské úřady oznámily rozsáhlou fiskální konsolidaci, jejímž cílem je snížit schodek na 7 % HDP v roce 2025 a do roku 2027 se vrátit na úroveň 3 % HDP (konvergenční kritéria WAEMU). Podle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025 by toho mělo být dosaženo především výrazným zvýšením příjmů (o více než 20 % ve srovnání s revidovaným rozpočtem na rok 2024) prostřednictvím zvýšení daní a omezení daňových výjimek. Příjmy z uhlovodíků pro rok 2025 se odhadují pouze na 1,5 % celkových příjmů a podle zákona mají v rámci obecného rozpočtu omezené využití. Očekává se také nárůst výdajů, byť mírnější (+3 %). Ačkoli by oznámená daňová opatření mohla ve střednědobém až dlouhodobém horizontu stabilizovat veřejné finance, je velmi nepravděpodobné, že by bylo možné dosáhnout oznámených cílů bez výraznějšího snížení výdajů. V důsledku toho se očekává, že schodek v letech 2025 a 2026 mírně poklesne, zatímco veřejný dluh zůstane na velmi vysoké úrovni, avšak díky silnému růstu HDP bude klesat.

Zlepšení vnější bilance

Deficit běžného účtu se v roce 2025 sníží, a to především díky zlepšení obchodního deficitu. Vývoz prudce vzroste díky uhlovodíkům a zlatu, zatímco dovoz by měl dočasně klesnout v souvislosti s nižšími požadavky na investiční zboží pro rozvoj ropného průmyslu a mírnějšími cenami komodit. Od roku 2026 se růst dovozu rovněž zrychlí v důsledku silné domácí poptávky (potraviny, rafinované ropné produkty, investiční zboží pro infrastrukturní projekty). Obchodní deficit by nicméně měl zůstat strukturálně nižší, i když výkonnost vývozu bude stále více závislá na vývoji cen ropy. Deficit služeb by se měl i nadále zlepšovat díky růstu cestovního ruchu, kterému se úřady i nadále věnují, ačkoli bude částečně kompenzován potřebou zahraničních služeb pro provoz ropného průmyslu. Deficit primárních příjmů (4,3 % HDP) se pravděpodobně prohloubí v důsledku repatriace dividend z ropného průmyslu a úrokových plateb ze zahraničního dluhu. To však bude kompenzováno velkým přebytkem sekundárních příjmů (10 % HDP), který je podpořen převody peněz od senegalské diaspory. Deficit běžného účtu bude i nadále financován přímými zahraničními investicemi, portfoliovými investicemi a úvěry.

Politické a sociální prostředí v Senegalu bylo v posledních letech obzvláště napjaté a v druhé polovině prezidentského mandátu Mackyho Salla se vyznačovalo sérií politických krizí a sociálních nepokojů. To vyvrcholilo pokusem o odložení prezidentských voleb v únoru 2024, který však Ústavní soud zamítl a obnovil původní termín 24. března 2024. Bassirou Diomaye Faye z opoziční strany PASTEF zaznamenal v prvním kole rozhodující vítězství (získal 54,3 % hlasů) nad dosavadním premiérem Amadouem Ba (35,8 %) ze strany APR vedené Mackym Sall, a stal se nejmladším prezidentem v historii Senegalu. Faye jmenoval premiérem Ousmane Sonka, lídra strany PASTEF, který byl po několika soudních sporech vyřazen z kandidatury na prezidenta. Nová vláda však disponovala v Národním shromáždění pouze malou menšinou. To vedlo Fayeho k tomu, že v září 2024 rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné parlamentní volby na listopad 2024, v nichž strana PASTEF dosáhla drtivého vítězství a získala absolutní většinu (130 ze 165 křesel). To dává prezidentovi Fayemu a premiérovi Sonkovi možnost prosadit svou politickou agendu, jejíž hlavními prvky jsou konsolidace institucí, posílení soudního systému, boj proti korupci a lepší správa přírodních zdrojů. Vzhledem k současnému ekonomickému prostředí a fiskálním problémům Senegalu navíc Faye pravděpodobně upustí od zavádění radikálnějších ekonomických opatření (například od opuštění CFA franku, alespoň prozatím), aby udržel důvěru investorů v zemi. Stojí za zmínku, že ve vztazích mezi senegalskými úřady a společností Woodside by mohlo docházet k napětí ohledně operací v oblasti Sangomar. Například v červnu 2025 podala společnost Woodside žádost o mezinárodní arbitráž u ICSID kvůli potížím s vyřešením některých daňových záležitostí se Senegalem. Ačkoli přezkoumání smluv o těžbě uhlovodíků nemusí být pro Fayeovu vládu na pořadu dne hned, tato záležitost se pravděpodobně znovu objeví, jelikož se jedná o důležitý bod jeho politické agendy. A konečně, klíčové pro vládu bude zvládnutí fiskální situace a zajištění nové dohody s MMF, aniž by došlo k přílišnému omezování sociálních výdajů, neboť senegalský lid, a zejména mladší generace, má rovněž očekávání ohledně zlepšení svých životních podmínek.

Senegal udržuje úzké vztahy se Spojenými státy a zeměmi EU. Francie zůstane důležitým ekonomickým partnerem, zatímco povaha vojenské spolupráce se změní. Očekává se, že všechny francouzské jednotky budou staženy do konce roku 2025, jelikož jedním z Fayeových závazků bylo zacházet s Francií stejně jako se všemi ostatními zahraničními partnery ve jménu senegalské suverenity. Vzhledem k tomu, že se bezpečnostní situace v Sahelu nezlepšila, představují islamistické skupiny z Mali na jihovýchodní hranici trvalý důvod k obavám. A konečně, Senegal pokračuje v diverzifikaci svých spojenectví s Čínou, Tureckem a státy Perského zálivu s cílem přilákat nové investice.

Návrat k politické stabilitě

Poslední aktualizace: červen 2025