Automobilový průmysl

Světový automobilový průmysl vstupuje do přechodného období. V roce 2025 se růst celosvětového prodeje automobilů po oživení v roce 2024 stabilizuje (+2 % meziročně) a dosáhne téměř 90 milionů kusů.

Toto odvětví bude i nadále ovlivňováno obchodními napětími mezi hlavními ekonomickými bloky – USA, Evropou a Asií. Od května podléhá vývoz automobilů a automobilového vybavení do USA 25% clu, s výjimkou produktů z Mexika a Kanady, které splňují požadavky dohody USMCA. Kromě toho EU uvalila od října 2024 antidumpingová cla na čínská elektrická vozidla, přičemž dovozní cla se pohybují v rozmezí od 27 % do 45,3 %. V poslední době čínská omezení vývozu vzácných zemin ještě více zatížila dodavatelský řetězec v automobilovém průmyslu, protože tato země se podílí 90 % na celosvětové produkci rafinovaných vzácných zemin.

A konečně se očekává, že elektrifikace prodeje nových automobilů se v nadcházejících měsících ještě více roztříští, přičemž již nyní je patrný výrazný rozdíl mezi USA (10 %), Evropou (25 %) a Čínou (45 %). Na jedné straně je nepravděpodobné, že by program deregulace v oblasti životního prostředí Donalda Trumpa – ztělesněný jeho sloganem „drill baby drill“ – podpořil rozšíření elektromobilů v USA, zejména s ohledem na jeho veřejný spor s Elonem Muskem, který by mohl negativně ovlivnit domácí prodej společnosti Tesla. Na druhé straně prodej elektromobilů v Číně nadále prudce roste. Během prvních devíti měsíců roku 2025 se prodalo téměř 11 milionů elektrifikovaných vozidel, což představuje meziroční nárůst o 35 %. Od září se prodej elektromobilů vyrovnal prodeji vozidel se spalovacím motorem, což signalizuje zásadní posun v dynamice trhu

Asie se prosazuje jako nervové centrum světového automobilového průmyslu

Asie je největším světovým výrobcem a spotřebitelem vozidel, na niž připadá 25 % prodeje vozidel v roce 2023. Asijští výrobci dominují globálnímu prodeji (30 milionů prodaných vozidel v roce 2023), i když existují značné regionální rozdíly. Prozatím bude tento sektor ovládat dlouhodobě zavedená dvojice velmocí tvořená Japonskem a Koreou. Toyota je od roku 2020 předním světovým výrobcem (z hlediska počtu prodaných vozidel), v první polovině roku 2025 prodala přes 5 milionů kusů. Čína zaznamenala bleskový průlom v segmentu elektromobilů. Nyní se profiluje jako budoucí automobilové centrum Asie. V posledních letech se prosadily i další země, jako je Indie a Vietnam.

Čína bude v roce 2024 díky elektromobilům i nadále posilovat svou pozici světové automobilové velmoci. Je největším světovým výrobcem i spotřebitelem elektromobilů – v loňském roce se v Číně prodalo 11 milionů elektromobilů, z toho dvě třetiny tvořily bateriové elektromobily. Stejně jako bylo zvládnutí spalovacího motoru klíčem k úspěchu amerického, evropského a japonského automobilového průmyslu, poskytuje nyní elektromobilita čínskému automobilovému průmyslu komparativní výhodu.

Segment elektromobilů navíc podporuje i čínský vývoz automobilů. Z 5 milionů vozidel vyvezených v prvních devíti měsících roku 2025 bylo přibližně 35 % elektrických. Tento trend by měl pokračovat i v roce 2026.

Tento nespoutaný růst však byl dosažen za cenu značných vládních dotací a nelítostné války o marže mezi výrobci. Výsledkem je odvětví, které je v konečném důsledku křehké, protože ziskových výrobců elektromobilů je velmi málo – společnost BYD je v současnosti jedním z mála. Podpora ze strany čínských úřadů navíc způsobuje obrovské narušení hospodářské soutěže vůči zahraničním výrobcům.

Americký automobilový sektor bude odolnější než ten evropský

Vzhledem k odolné poptávce očekáváme v roce 2025 v USA zpomalení růstu výroby (+1 až 2 % meziročně), přičemž tržby by měly v průběhu roku vzrůst o 2 až 3 %. V Evropě očekáváme slabý růst odvětví, který byl výrazně utlumen 1% poklesem prodejů v roce 2025 (po 2% poklesu v roce 2024).

V Evropské unii (EU) jsou hnací silou nových registrací elektromobily. Očekává se, že v roce 2025 budou elektromobily tvořit 25 % prodejů nových vozidel (BEV + PHEV), zatímco od roku 2035 budou v EU povoleny k prodeji pouze čistě elektrické vozy (BEV). V USA jsou naše prognózy pro segment elektromobilů opatrnější: očekává se, že tržní podíl elektromobilů v roce 2025 zůstane blízko 10 %.

Nicméně na těchto dvou automobilových trzích budou ve střednědobém horizontu i nadále převládat vozidla se spalovacími motory. Prodeje SUV tvoří v Evropě přibližně 50 % registrací nových vozidel. Na druhé straně Atlantiku tvoří lehká užitková vozidla 80 % veškerého prodeje nových vozidel.

USA i EU usilují o posílení své průmyslové a technologické autonomie

To zahrnuje především rozvoj výrobních kapacit pro baterie (Li-ion) a zároveň diverzifikaci zdrojů dodávek kritických surovin, aby se tak předešlo praktickému čínskému monopolu.

V USA bude v rámci zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act, IRA) v příštích několika letech investováno 65 miliard USD do výstavby gigatováren.

V Evropě předpisy ukládají evropským výrobcům automobilů, aby od roku 2035 vyráběli výhradně elektromobily. Cílem zákona o kritických surovinách (CRMA) je rozvíjet evropské výrobní a dodavatelské kapacity pro kritické suroviny. K dosažení tohoto cíle musí EU do roku 2030 získat 10 % těžební kapacity, 40 % rafinérské kapacity a 15 % recyklační kapacity (jako procento roční spotřeby). Dochází k pokroku, ale region má k soběstačnosti stále ještě daleko.

Přechod na elektromobily v Evropě však není zaručen. Evropští výrobci si zejména zajistili od Evropské komise (dne 12. září) včasnou revizi agendy pro rok 2035 a souvisejících ustanovení. Jejich hlavním cílem je odložit termín a prodloužit prodej plug-in hybridních vozidel (PHEV) i po roce 2035 s tím, že slabá poptávka a rostoucí konkurence ze strany čínských výrobců ohrožují evropské hráče – někteří, jako například Stellantis, jsou již nyní pod tlakem