IKT

Růst tržeb v odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) bude i v roce 2026 nadále velmi nerovnoměrný, přičemž boom v oblasti umělé inteligence bude působit zároveň jako silný motor růstu i jako zdroj narušení trhu. Investice do umělé inteligence pohánějí mimořádný růst v odvětví polovodičů, u nichž se v roce 2026 očekává nárůst tržeb o téměř 90 % na přibližně 1 500 mld. USD, než v roce 2027 dále vzrostou na přibližně 1 900 mld. USD. Podporuje také dodávky serverů, u nichž se v roce 2026 očekává růst o 13 %, stejně jako výdaje na IT služby a software, u nichž se předpokládá nárůst o 5,3 %. Naopak nedostatek komponent souvisejících s umělou inteligencí a vyšší ceny paměťových čipů zatěžují trhy s koncovými zařízeními, přičemž se očekává pokles dodávek smartphonů a počítačů o 14 %, respektive 11 %, zatímco dodávky televizorů zůstanou v podstatě beze změny s poklesem o 0,6 %. Telekomunikační služby zůstávají relativně odolné, avšak již zralé, s očekávaným růstem tržeb o 4,4 %.

Rozsah současného technologického cyklu poháněného umělou inteligencí však vyvolává obavy bez ohledu na to, zda se umělá inteligence nakonec ukáže jako úspěch, nebo zklamání. Odvětví sází na infrastrukturu umělé inteligence – od polovodičů a paměťových čipů až po servery a datová centra – avšak velká část tohoto boomu zůstává spekulativní, protože kapitálové výdaje na datová centra a rozsáhlé jazykové modely stále výrazně převyšují prokázané zisky z konečných aplikací umělé inteligence. Pokud AI nepřinese dostatečně ziskové případy použití, mohly by se masivní investice provedené v celém hodnotovém řetězci IT rychle rozpadnout a vyvolat hluboký a dlouhodobý pokles odvětví. Naopak, pokud bude AI úspěšná a vzroste zisková konečná poptávka po službách založených na AI, výrobní kapacity by mohly být rychle přetíženy a nedostatky v úzkých místech, jako jsou paměťové čipy a pokročilá výroba polovodičů, by mohly narušit širokou škálu odvětví. V obou scénářích činí volatilita a rozsah investic souvisejících s AI tento cyklus obzvláště nejistým pro globální dodavatelské řetězce a ekonomickou stabilitu.

Navzdory zdánlivému příměří mezi USA a Čínou ohledně jejich obchodních a technologických rivalit se domníváme, že tato napětí zůstávají strukturálním rysem globálního prostředí a působí jako hlavní hnací síla, která vede k hlubší fragmentaci dodavatelských řetězců, standardů a inovačních ekosystémů. Americké vývozní kontroly a licenční požadavky jsou obzvláště relevantní v oblasti polovodičů a paměťových čipů, kde zpomalují rozšiřování čínských kapacit, které by jinak mohly zmírnit globální nedostatek, a zároveň zvyšují náklady a rizika spojená s dodržováním předpisů pro společnosti v celém hodnotovém řetězci ICT.

Elektronická zařízení: Infrastruktura pro umělou inteligenci prudce roste, zatímco trh se spotřebitelskými zařízeními klesá

Očekává se, že většina segmentů trhu s elektronickým zařízením v roce 2026 zaznamená pokles, přičemž celosvětové dodávky smartphonů a počítačů klesnou o 14 %, respektive 11 %, zatímco dodávky televizorů zůstanou v zásadě stabilní s poklesem o 0,6 %. Hlavní výjimkou jsou servery, u nichž se očekává nárůst dodávek o 13 %, což odráží pokračující investice do infrastruktury pro umělou inteligenci a datových center. Tento kontrast ilustruje stále výraznější rozdělení trhu s hardwarem na dvě rychlosti: infrastruktura související s umělou inteligencí se nadále rychle rozšiřuje, zatímco spotřební elektronika čelí nedostatku paměťových čipů, vyšším nákladům na komponenty a zpožděnému promítnutí těchto nákladů do maloobchodních cen.

Navzdory cyklickému oživení dodávek zařízení zůstává segment elektronických zařízení vysoce vyspělým trhem, přičemž globální prodej televizorů, počítačů a smartphonů dosáhl svého vrcholu v letech 2011, 2013 a 2016. Prodeje jsou poháněny převážně nákupy nahrazujícími stávající zařízení a v menší míře prvními nákupy v rozvíjejících se ekonomikách. Omezený růst objemu vedl v uplynulém desetiletí k tvrdé konkurenci o podíl na trhu, přičemž čínští konkurenti často vytlačují dřívější lídry z Japonska, Evropy a USA.

Aby se společnosti vyhnuly cenové konkurenci a mohly účtovat vyšší ceny, pokračují v inovacích zaváděním nových zařízení s vylepšeným hardwarem, včetně konektivity, rozlišení obrazovky, výpočetního výkonu a energetické účinnosti, větší integrace doplňkových služeb, jako jsou předplatné obsahu, a také vylepšení softwaru a uživatelského rozhraní. Zařízení využívající umělou inteligenci zatím neměla žádný podstatný dopad na cykly obměny hardwaru, a to vzhledem k přetrvávající skepsi spotřebitelů ohledně dodatečných funkcí, které tato technologie nabízí. V krátkodobém horizontu dokonce umělá inteligence nepřímo poškozuje některé části trhu se zařízeními, protože poptávka po pamětech s vysokou šířkou pásma používaných v datových centrech vytlačuje konvenční paměti DRAM a NAND používané ve smartphonech a osobních počítačích, což zvyšuje náklady a riziko přerušení výroby.

Polovodiče: supercyklus poháněný umělou inteligencí s rostoucími riziky nestability

Očekává se, že globální tržby v odvětví polovodičů vzrostou z přibližně 800 mld. USD v roce 2025 na 1 500 mld. USD v roce 2026, což představuje nárůst o téměř 90 %, a v roce 2027 dosáhnou přibližně 1 900 mld. USD, uvádí WSTS, globální obchodní sdružení tohoto odvětví. Tržby jsou poháněny především vyššími cenami v klíčových segmentech, zejména u paměťových čipů, což odráží napjatou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a vylepšenou produktovou skladbu, přičemž na trh přichází více čipů využívajících nejnovější technologie. Současný cyklus je nepochybně poháněn prudce rostoucí poptávkou po drahých čipech, které jsou hnacím motorem boomu infrastruktury umělé inteligence, zejména grafických procesorů, pamětí s vysokou šířkou pásma a pokročilých logických čipů. Segmenty, které jsou méně vystaveny vlivu umělé inteligence, zůstávají mnohem slabší, protože jsou více závislé na poptávce po čipech s velkým objemem výroby a nižší cenou, typických pro konečné trhy, jako je průmysl, automobilový průmysl a konvenční elektronika. Příznakem tohoto dvojího tempa v odvětví je skutečnost, že mnoho polovodičových společností se z recese v letech 2022–2023 dostalo teprve nedávno, zatímco dodavatelé paměťových a AI čipů již působí na mimořádně napjatém trhu. Novým trendem v oblasti starších výrobních uzlů polovodičů je rostoucí konkurenceschopnost čínských společností.

Tento cyklus polovodičů poháněný umělou inteligencí však s sebou nese i řadu zranitelných míst: rozšiřování kapacit se opírá o předpoklady ohledně budoucí poptávky po umělé inteligenci, které zůstávají vysoce nejisté. Jakýkoli nesoulad – ať už nadbytek nabídky v případě, že zpeněžení umělé inteligence nepřinese očekávané výsledky, nebo obnovené úzké hrdlo v případě, že poptávka bude i nadále zrychlovat – by mohl rychle destabilizovat globální dodavatelské řetězce i širší ekonomiku. Segment paměťových čipů již toto riziko ilustruje: silná poptávka po vysoce výkonných paměťových čipech používaných v datových centrech pro umělou inteligenci vytlačuje konvenční paměťové čipy používané ve smartphonech a osobních počítačích, což přispívá ke zvýšení smluvních cen o 50 % až 100 % v závislosti na typu paměti a specifikacích.

Geopolitické riziko je dalším faktorem, který v posledních měsících nabývá na významu, přičemž rivalita mezi USA a Čínou postupně mění podobu globálních obchodních toků. Zavedení vývozních kontrol, černých listin a licenčních požadavků vytvořilo nové úzké hrdlo v kritických oblastech, jako jsou paměti určené pro umělou inteligenci a výrobní zařízení, což zvyšuje pravděpodobnost narušení dodávek. Zároveň americké polovodičové společnosti čelí zmenšujícím se tržním příležitostem, přičemž některé z nich získávají až polovinu svých tržeb z Číny. Rostoucí tlak na dodržování geopolitických předpisů také vystavuje menší firmy významným finančním a provozním rizikům. Navíc rozdíly v normách a obchodních politikách mezi USA a Čínou – a dokonce i v rámci bloku spojeného s USA – přinášejí další složitost a náklady, což může vést k roztříštěnosti a strategickému přeskupení mezi klíčovými hráči, jako jsou Tchaj-wan, Japonsko, Jižní Korea a Evropa.

IT služby a software: Umělá inteligence podporuje poptávku, ale ohrožuje tradiční model SaaS

Sektor IT služeb a softwaru zahrnuje dílčí segmenty poradenství, programování, zpracování dat, spravovaných služeb a softwaru, které společně generují celosvětový obrat ve výši 2 900 miliard USD. Díky průměrnému ročnímu růstu téměř 9 % v uplynulém desetiletí čerpá tento sektor svou sílu z využívání informačních a komunikačních technologií ze strany firem a veřejných orgánů ke zvýšení jejich efektivity. Očekává se, že růst zůstane v roce 2026 kladný, a to na úrovni 5,3 %, k čemuž přispěje zavádění umělé inteligence, cloud computingu, kyberbezpečnosti a služeb souvisejících s daty.

Toto odvětví, které se stejně jako většina odvětví služeb skládá převážně z národních a regionálních trhů, nicméně prochází rostoucí internacionalizací v segmentech softwaru, spravovaných služeb, programování a zpracování dat. Například za poslední desetiletí se vývoz IT služeb z Indie a USA více než zdvojnásobil a nyní činí přes 150 miliard USD ročně. Po velkých datech, cloud computingu a kyberbezpečnosti se společnosti v tomto odvětví nyní zaměřují na zavádění technologií umělé inteligence, aby dále urychlily svůj růst. Umělá inteligence také mění samotné provozní procesy v tomto odvětví: asistenti pro programování, automatizované testování, agentní pracovní postupy, nástroje pro správu znalostí a zákaznická podpora využívající umělou inteligenci zvyšují produktivitu, zkracují dodací lhůty a snižují náročnost některých úkolů na pracovní sílu.

Hlavní výzvou, před kterou stojí společnosti v tomto odvětví, je uspokojení rostoucí poptávky. Práce je zde totiž jak hlavní nákladovou položkou – v závislosti na segmentu představuje 50 % až 75 % tržeb –, tak i hlavním zdrojem konkurenceschopnosti. V posledních letech omezuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků schopnost firem uspokojit poptávku, což vede k nárůstu mzdových nákladů. Umělá inteligence by mohla toto omezení částečně zmírnit zlepšením produktivity vývojářů a automatizací méně hodnotných úkolů, vyvolává však také obavy z „SaaSpokalypsy“: rizika, že agenti umělé inteligence, nástroje typu „low-code“ a interně vyvinuté aplikace sníží potřebu některých tradičních předplatných softwaru. Odvětví se rovněž musí vypořádat s rostoucími požadavky regulačních orgánů, zejména pokud jde o sběr dat, hosting a bezpečnost v rámci obecného nařízení o ochraně osobních údajů v Evropské unii a o kontrolu nelegálního či zavádějícího obsahu podle nařízení o digitálních službách. Rozmach umělé inteligence přidává další vrstvu složitosti, protože společnosti musí investovat do nových dovedností, infrastruktury, správy a schopností zajistit soulad s předpisy ještě předtím, než se ziskovost mnoha případů využití umělé inteligence pevně etabluje.

Telekomunikace: spotřeba prudce roste, zatímco tržby stagnují

Telekomunikační odvětví generuje celosvětový roční obrat ve výši přibližně 1 350 miliard USD. Telekomunikační trhy jsou národní, oligopolní a nejčastěji na nich dominuje bývalý státní monopol. Mezinárodní skupiny představují výjimku a většina z nich v posledních letech výrazně omezila své aktivity mimo své domovské země a regiony kvůli nedostatku úspor z rozsahu a dostatečných synergií. Očekává se, že telekomunikační služby zůstanou v roce 2026 relativně odolné, s růstem tržeb o 4,4 %.

Díky rychlému rozvoji pevných a mobilních sítí ve vyspělých ekonomikách v letech 1995 až 2015 je tento sektor nyní z velké části vyspělý a jeho ziskovost závisí na velikosti a míře koncentrace domácích trhů. V tomto ohledu těží američtí operátoři z trhu, který je jak rozsáhlý (330 milionů obyvatel), tak koncentrovaný (společnosti Verizon, AT&T a T-Mobile drží více než 90 % trhu), což jim umožňuje dosahovat vysokých marží. Naproti tomu evropské trhy zůstávají národní a více roztříštěné, a jsou proto relativně méně ziskové, ačkoli současný posun v antimonopolní doktríně EU a zákon o digitálních sítích by mohly otevřít cestu k větší konsolidaci jak na národní, tak na evropské úrovni.

V rozvíjejících se zemích rozšiřování mobilních telekomunikací i nadále podporuje růst s nízkou návratností kvůli relativně nízkému průměrnému výnosu na uživatele (ARPU). Očekává se, že počet mobilních a pevných širokopásmových připojení po celém světě poroste v příštích pěti letech o 1 %, respektive 3 % ročně. Po desetiletí téměř nulového růstu se tržby tohoto odvětví ve stejném období pravděpodobně zvýší jen nepatrně.

Využití telekomunikačních služeb však díky zavádění rychlejších a rozsáhlejších pevných (optických) a mobilních (5G) sítí nadále roste stabilním tempem. Očekává se, že objemy dat přenášených v mobilních a pevných sítích po celém světě porostou v příštích pěti letech ročně o 20 %, respektive 12 %. Výzvou pro telekomunikační operátory je zpeněžit toto zlepšení kvality služeb u spotřebitelů, kteří jsou oportunističtí a cenově citliví (v rozvinutých zemích) nebo mají omezený rozpočet (v rozvíjejících se zemích).

Při absenci udržitelného růstu podnikání se telekomunikační operátoři budou spoléhat na snižování nákladů, aby zvýšili zisky. V Evropě se mnoho operátorů postupně stahuje z činností spojených se správou mobilních sítí prostřednictvím zakládání společností spravujících vysílací věže, jejichž kapitál často zpřístupnili investorům. Outsourcing těchto činností splňuje dvojí potřebu: snížit velmi vysokou kapitálovou náročnost odvětví – kapitálové výdaje představují 15–20 % tržeb – a získat finanční prostředky na snížení vysoké zadluženosti. V důsledku rozsáhlých investic do síťové infrastruktury došlo k celé řadě fúzí a akvizic a programů zpětného odkupu akcií.