Pravděpodobný návrat jevu La Niña by mohl v roce 2026 ovlivnit celosvětovou zemědělskou produkci
Fenomén ENSO vstoupil v říjnu do fáze La Niña. Prognózy Světové meteorologické organizace (WMO) a Kolumbijské univerzity naznačují návrat jevu La Niña ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025, přičemž viditelné účinky by se měly projevit počátkem roku 2026.
Pokud se tato předpověď potvrdí, náš scénář by znamenal pozitivní dopady na zemědělskou produkci v Asii, kde se v roce 2026 očekává silnější monzunová aktivita, zatímco Jižní a Severní Amerika a jižní Afrika by mohly čelit nepříznivým dopadům. La Niña pravděpodobně přinese v zimní sezóně 2025–2026 i chladnější než průměrné podmínky do některých částí severní polokoule – zejména v Kanadě, na severu USA, v Číně, Japonsku a na Korejském poloostrově –, což by mohlo vést ke zvýšení spotřeby energie na vytápění. A konečně se může zvýšit riziko lokálních extrémních povětrnostních jevů, zejména pravděpodobnost hurikánů v Mexickém zálivu.
Globální přebytek obilovin odstraňuje nedávnou nejistotu v oblasti zásob
Podle prognóz FAO by měla celosvětová produkce obilovin v roce 2025 meziročně vzrůst o 2 % (po nulovém růstu v roce 2024) a dosáhnout v tomto roce 2 911 milionů tun, čímž překoná předchozí rekord z roku 2023 (2 856 milionů tun). Vzhledem k tomu, že poptávka zůstává stabilní (2 733 Mt, +0,5 %), očekává se v nadcházejícím roce přebytek nabídky. K tomuto vývoji pozitivně přispěje produkce pšenice, kukuřice a rýže, a to díky rozšiřování obdělávaných ploch a obzvláště příznivým prognózám výnosů. Očekávají se značné regionální rozdíly. V Evropě bude situace pravděpodobně smíšená, s lepšími sklizněmi pšenice, ale slabšími vyhlídkami na produkci kukuřice. Klíčovými regiony, které budou hnací silou nárůstu nabídky obilovin, budou Latinská Amerika a Asie, a to zejména díky rostoucí produkci kukuřice a sóji. Naopak Severní Amerika čelí větší nejistotě, přičemž se očekává mírný pokles produkce pšenice, zejména v USA.
Po prudkém poklesu v roce 2024 se očekává, že produkce obilovin v Evropské unii (EU) v roce 2025 opět vzroste, a to díky příznivým srážkám a podmínkám pro setí ve Francii, Španělsku a Itálii v první polovině roku. Nadprůměrné letní teploty v těchto zemích by však mohly negativně ovlivnit výnosy kukuřice. Zavedení celních bariér ze strany EU na dovoz hnojiv z Ruska a Běloruska od 1. července může rovněž ovlivnit dodavatelské řetězce a výrobní náklady evropských producentů obilovin.
Na druhé straně Atlantiku jsou výhledy produkce pšenice smíšené. V Kanadě by se produkce měla udržet na úrovni blízké loňské. V USA se však předpokládá mírný pokles produkce pšenice (o 3 % meziročně) kvůli přetrvávajícím obavám z sucha. Naopak u vedlejších obilnin (kukuřice, sója) se v USA očekává nárůst; FAO odhaduje 5% zvýšení osetých ploch ve srovnání s rokem 2024.
V Asii vedlo horké a suché počasí v Indii k revizi národních prognóz produkce směrem dolů. Podle USDA však rozsáhlé zavlažování tento dopad zmírnilo a rok 2025 by měl být rokem rekordní sklizně pšenice. Na Blízkém východě nadále představuje riziko geopolitická nestabilita. Případné narušení námořní dopravy Hormuzským průlivem by mohlo ohrozit dodávky hnojiv do asijských zemí v sezóně 2026. Země jako Indie jsou obzvláště závislé na dovozu hnojiv ze zemí Perského zálivu, který prochází tímto průlivem.
Na jižní polokouli právě probíhá sklizeň vedlejších obilnin v roce 2025. Celkově produkce kukuřice překonala loňskou úroveň i pětiletý průměr. V Brazílii podpořila příznivá cenová očekávání odhadovaný nárůst osetých ploch a obecně dobré povětrnostní podmínky by měly umožnit mírné zvýšení výnosů. V Argentině se prognózy produkce kukuřice zvýšily díky příznivým srážkám, i když produkce pravděpodobně zůstane pod pětiletým průměrem. V Jižní Africe se očekává, že se sklizně obilovin v roce 2025 zlepší díky příznivým povětrnostním podmínkám, a to po sezóně 2024, která byla postižena suchem.
Deficit nabídky bude i nadále zatěžovat trh s neobilnými zemědělskými komoditami
Na rozdíl od obilovin trpí ostatní zemědělské suroviny nedostatkem produkce – v případě kakaa se jedná o strukturální problém, u cukru spíše o sporadický jev. Jakýkoli pokles produkce vyvíjí tlak na celý hodnotový řetězec, a to v kontextu trvale silné poptávky. Koncentrace dodavatelských řetězců dále zvyšuje zranitelnost těchto trhů. Například Pobřeží slonoviny a Ghana dohromady představují 60 % celosvětové produkce kakaa. Produkce Ghany však od roku 2021 poklesla téměř o 50 %, zatímco produkce na Pobřeží slonoviny stagnuje. Za pouhé dva roky vedlo toto zpomalení k trojnásobnému nárůstu mezinárodních cen kakaa, které se nyní stabilizují na úrovni čtyřikrát vyšší než byl průměr v letech 2015–2019. Podobný trend byl zaznamenán i na trhu s kávou, kde se ceny za poslední dva roky zdvojnásobily. Nepříznivé povětrnostní podmínky v západní Africe (u kakaa) a v jihovýchodní Asii (u kávy) v kombinaci se strukturálním poklesem výnosů a nízkými příjmy producentů výrazně zatížily produkci při souběžně neustále rostoucí poptávce.
V roce 2025 eskalující obchodní napětí oslabí globální zemědělsko-potravinářský sektor
Agropotravinářské produkty jsou klíčovým bodem obchodní války. Evropská unie se v současné době jeví jako nejvíce ohrožený region vzhledem k významnému podílu zemědělsko-potravinářských produktů na jejích vývozech. Francie, Španělsko a Itálie jsou obzvláště zranitelné vůči poklesu vývozu zemědělsko-potravinářských produktů do USA a jsou přímo zasaženy vyššími cly uvalenými Trumpovou administrativou. Největšímu riziku čelí segmenty vína a brandy, mléčných výrobků a cukrovinek. Namísto daně uvalené v Číně od října 2024 na evropské destiláty (zejména koňak) podléhají tyto produkty od července 2025 povinné minimální ceně jako odvetné opatření proti evropským clům na čínská elektrická vozidla. Čína je druhým největším vývozním trhem pro francouzský koňak, na který připadá téměř 20 % vývozu, hned za USA (40 %). Tyto dvě země jsou pro toto odvětví klíčové, vzhledem k tomu, že 95 % produkce francouzského koňaku se vyváží.
Obchodní válka by mohla poškodit i americké producenty obilovin. Čínská odvetná opatření se zaměřují především na americké zemědělské produkty, na které se vztahují cla ve výši 10 % až 15 %, včetně 10% cla na sójové boby. Čína je největším dovozcem sójových bobů na světě a hlavní vývozní destinací pro americkou sóju. Čína již v roce 2018 během prvního funkčního období prezidenta Trumpa zacílila na americkou sóju, což vedlo k propadu vývozu o 75 % z 12 miliard USD v roce 2017 na 3 miliardy USD v roce 2018. Další pokles čínského dovozu by pravděpodobně vedl ke snížení cen americké sóji. Bez zaručeného přístupu na alternativní trhy (např. do EU) by američtí producenti vážně utrpěli v důsledku Trumpových celních opatření.
Navíc jsou některé části amerického zemědělského a agropotravinářského průmyslu vysoce závislé na zahraniční pracovní síle. Například 21 % pracovní síly v masozpracujícím průmyslu a 42 % v rostlinné výrobě tvoří migranti bez dokladů. Tyto sektory by mohly být vážně zasaženy zpřísněním americké imigrační politiky. V krátkodobém horizontu by to pravděpodobně vedlo k nedostatku pracovní síly a zpomalení činnosti, což by pro podniky znamenalo potenciální ztráty tržeb. V dlouhodobém horizontu se očekává nárůst výrobních nákladů v důsledku vyšších mezd legálních zahraničních pracovníků a amerických občanů. V kontextu zpomalujícího se hospodářského růstu USA – společnost Coface předpovídá pro rok 2025 růst HDP o 1,0 % – budou podniky v tomto odvětví čelit dvojí výzvě v podobě klesajících marží a slabší poptávky.
Výhled pro hlavní zemědělské komodity v roce 2025
Pšenice – Nejnovější prognózy FAO pro produkci pšenice v roce 2025 činí 800 milionů tun, což odpovídá produkci z předchozího roku (+0,3 % meziročně). Očekává se, že celosvětová poptávka v roce 2025 zůstane stabilní. V důsledku toho předpokládáme, že ceny pšenice zůstanou relativně nízké, kolem 180 USD/t (-7 % meziročně).
Kukuřice – Podle FAO by měla celosvětová produkce kukuřice v roce 2025 dosáhnout rekordní úrovně, a to s odhadovaným nárůstem o 3,5 % oproti roku 2024 na přibližně 1,2 miliardy tun. Růst je poháněn především vyššími výnosy v Brazílii a Indii, kde domácí poptávka po krmivech pro zvířata a průmyslovém využití podpořila rozšiřování pěstebních ploch. Naopak v EU se očekává pokles v důsledku nepříznivého počasí a revidovaných pěstebních ploch. Očekává se také mírný nárůst celosvětové spotřeby kukuřice (+0,3 % meziročně) na 1,5 miliardy tun, a to díky většímu využití v krmivech a průmyslu. V první polovině roku 2025 ceny kukuřice na světových trzích výrazně poklesly v důsledku hojné nabídky z Jižní Ameriky. Ve střednědobém horizontu se očekává, že ceny budou i nadále klesat. Pro celý rok předpovídáme průměrnou cenu 200 USD/t, což představuje pokles o přibližně 2 % ve srovnání s rokem 2024.
Sójové boby – Podle odhadů FAO by měla celosvětová produkce sójových bobů v roce 2025 mírně vzrůst (+1,4 %, 427 Mt), a to po 6% nárůstu v minulé sezóně. Růst se soustřeďuje především v Brazílii, zatímco produkce v Argentině a USA zůstává stabilní. Pouze v Evropě, zejména ve Francii, se očekává pokles její skromné produkce. Na straně poptávky byla Čína hlavním motorem globální poptávky, která se nyní stabilizuje. Zatímco Peking již přesunul své dovozy z USA (-31 % od roku 2017) do Brazílie (+48 % za stejné období), nedávné odvetné celní opatření ze strany čínských celních orgánů tento trend pravděpodobně ještě posílí. Očekáváme proto v roce 2025 relativně stabilní ceny (8 % meziročně) na úrovni kolem 375 USD/t.
Rýže – Podle FAO by měla celosvětová produkce rýže v roce 2025 opět vzrůst, a to především díky rozšíření obdělávaných ploch o téměř 1 %. Produkce dosáhla rekordní úrovně 552 milionů tun v ekvivalentu leštěné rýže. Růst spotřeby rýže zůstane silný (+2 % meziročně), a to zejména díky několika africkým zemím. Očekává se, že spotřeba dosáhne historického maxima. K poklesu cen na mezinárodních trzích přispělo také obnovení indického vývozu rýže v říjnu loňského roku. Pro rok 2025 předpovídáme cenu 400 USD/t, což představuje pokles o téměř 30 % ve srovnání s průměrem za rok 2024.
Zemědělsko-potravinářský průmysl
