Počet firem v platební neschopnosti v západní Evropě

Firemní platební neschopnost v západní Evropě zažila dvě po sobě následující bouře. Hypoteční krize, která měla za následek skokový nárůst firemních platebních neschopností v průměru o 11% ve dvanácti sledovaných zemích, byl nepřekvapivě následován dalším skokovým nárůstem o 8% v roce 2012 a 5% nárůstem v roce 2013. Teprve nyní nastává uklidnění situace. Průměrný pokles o 9% zaznamenaný v roce 2014 bude pokračovat poklesem o 7% v roce 2015. Zatímco platební neschopnost firem narůstá v Itálii a Norsku, zaznamenáváme pozitivní dopad nesmělého oživení v dalších deseti zemích Eurozóny (Německu, Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Nizozemí, Portugalsku, Spojeném království a Švédsku).

Kontrastující poklesy v závislosti na jednotlivých zemích

Ačkoli došlo k výraznému zlepšení v 10 z 12 sledovaných zemí (s výjimkou Norska a Itálie), dynamika poklesu se liší v jednotlivých zemích a současná úroveň platební neschopnosti firem ještě není porovnatelná s úrovní před krizí. Ve skutečnosti, většina zemí se dosud nevrátila na svou původní úroveň z roku 2008. Tato skutečnost je o to výraznější v jihoevropských zemích, jako je Itálie, Portugalsko a Španělsko, kde pokračující vysoká míra nezaměstnanosti utlumuje růstový potenciál.

Ačkoliv výhled se zlepšuje, zejména díky spotřebě domácností: HDP eurozóny vzrostl o 0,3% ve 2. čtvrtletí 2015, což potvrzuje oživení ekonomiky. Společnost Coface předpokládá, že nárůst v eurozóně dosáhne 1,5% v roce 2015 a 1,6% v roce 2016, v návaznosti na 0,9% v roce 2014.

Země dovážející do Eurozóny také profitovaly z oslabení eura a poklesu cen ropy. Je nutné avšak blíže sledovat rizika spojená s pomalejším růstem v rozvíjejících se zemích.

Další úskalím je nízká úroveň investic v eurozóně. Také v této oblasti nebyla dosud dosažena úrovně investic jako v době před krizí (19,5% HDP v roce 2014, oproti 23% v roce 2007). I přes příznivější podmínky financování v souvislosti s poklesem úrokových sazeb, nedošlo opětovnému nárůstu investic. Slabá dynamika ve vztahu k očekávané poptávce utlumuje investice podniků.

Vzhledem k tomu, že míra využívání výrobních kapacit poklesla v důsledku krize, dochází také k oddálení investic do výroby. Nicméně došlo k mírnému oživení od začátku roku, a to díky spotřebě domácností a lepšímu obchodnímu klima.

Rok 2015 v souladu s rokem 2014

Pro rok 2015 předpokládá model předpovědi neúspěchu v podnikání, vyvinutý společností Coface, další pokles v průměru o zhruba 7% pro vybraných dvanáct západoevropských zemích.

Tento model zahrnuje takové proměnné, jako jsou podnikatelské prostředí, investice a počet vydaných stavebních povolení.

Podmínky pro obnovení růstu v eurozóně budou obzvláště výhodné pro Nizozemí, Španělsko a Portugalsko. Očekávané poklesy budou méně významné v Německu (-2%) a ve Francii (-3%).

Itálie a Norsko, dvě země, které byly v červených číslech v roce 2014, zůstanou i nadále v roce 2015. Nárůst počtu likvidací podniků se bude i nadále zvyšovat z několika důvodů.

V Itálii (podle zdroje Coface, odhadujeme nárůst o 7% v roce 2015 v návaznosti na 11% růst v roce 2014). Riziko platební neschopnosti je zvýrazněno zvýšenou přítomností menších společností s nižší mírou zabezpečení své činnost, než u větších společností, stejně jako mírný zotavení. V Norsku, které je sedmým největším vývozcem ropy, je nárůst platebních neschopností (o 6% v roce 2014 a 2015), je v souladu s poklesem cen ropy.